Analýza – 298 lidí na palubě letounu Malaysia Airlines se stalo obětí války, se kterou neměli nic společného. Ani jejich tragédie ale nepovede k rychlému ukončení konfliktu.
Jestliže ještě v pátek řada komentátorů, analytiků a politiků doufala, že ruský prezident Vladimir Putin a proruští separatisté začnou pod mezinárodním tlakem "couvat" a vážně jednat s Kyjevem, vývoj posledních hodin tomu nenasvědčuje.
Putin obvinil z pádu letadla Ukrajinu, protože se to stalo na jejím území. Podle ukrajinské rozvědky dál pokračují přesuny mužů a zbraní přes ruskou hranici na Ukrajinu. Povstalci zuřivě bojují v Luhansku a na dalších místech.
Představitelé takzvané Doněcké lidové republiky dělají na místě neštěstí problémy záchranářům. A jak ukazuje odposlech jejich hovorů, snaží se na přání Moskvy zajistit černé skříňky, aby se k nim zatím nedostal nikdo další.
V Evropské unii a USA sílí volání po dalším zpřísnění sankcí, Nizozemci si zoufají nad tím, jak je s ostatky jejich 193 spoluobčanů v místě dopadu trosek nakládáno (až po dvou dnech je naložili v pytlích do chladicích vozů speciálních vlaků).
Moskva vyzývá k příměří a zároveň zásobuje povstalce zbraněmi i vojáky. Jak premiér Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj, tak jeden z nejdůležitějších vůdců ozbrojených separatistů - Igor Strelkov - jsou občany Ruska.
Jestliže se plně prokáže vina separatistů za sestřelení boeingu technikou, kterou dodalo Rusko a kterou obsluhoval ruský personál, bude Moskva diplomaticky v nezáviděníhodné situaci (dokonce i poslanec za ČSSD Stanislav Huml, který o ukrajinské straně hovoří jako o "kyjevské juntě", na Facebooku připustil, že malajsijský letoun zřejmě přeci jen sestřelili separatisté).
"Moskva, bez ohledu na různá prohlášení jejích představitelů, je ve světě považována za hlavního sponzora a ochránce rebelů. (...) Fotografie mrtvých dětí z letadla už plní internet a televize celého světa. Tato hrůza nebude jen tak zapomenuta," napsal v ruském deníku Kommersant nezávislý novinář Konstantin Eggert.
Vladimir Putin investoval do konfliktu na Ukrajině hodně. Nejde ani tak o peníze a zbraně, ale o politický kapitál. Snaží se nové ukrajinské vládě ztížit život poté, co padl jemu nakloněný prezident Viktor Janukovyč a hrozí tak "nebezpečí", že se Ukrajina bude orientovat na Západ.
Ruská média - hlavně vlivné televizní kanály - konflikt prezentují jako boj o záchranu ruskojazyčného či etnicky ruského obyvatelstva na východě Ukrajiny.
Je nepravděpodobné, že by Putin připustil nějaký výsledek války, který by se dal vykládat jako porážka jeho politiky. Pokud nyní přeruší rebelům pomoc a odsoudí je tím k vojenské porážce, bude to i jeho prohra.
A jak šéf Kremlu doma vysvětlí, že on - prezident největší země světa - prohrál?
Namísto příměří a ústupků tak mohou Moskva i ozbrojenci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky reagovat přesně opačně. Větší zatvrzelostí a odhodláním nekapitulovat na východní Ukrajině.
Válka tak může ještě více nabrat na obrátkách. I kvůli tomu, že ukrajinská armáda v posledních dvou týdnech dosáhla úspěchů, zjevně si více věří a příměří v této fázi evidentně není v zájmu Kyjeva.
Po dobytí Slavjansku a Kramatorsku ovládla armáda v neděli Rybižne a pronikla do Severodoněcka (viz mapa v úvodu analýzy). Z rukou povstalců se snaží vyrvat půlmilionový Luhansk. Území ovládané separatisty se sice pomalu, ale přeci jen zmenšuje.
