Studii, za kterou stojí mezinárodní tým vědců, zveřejnil minulou středu odborný časopis Nature. Její výsledky ukázaly, že z průmyslových oblastí na severovýchodě Číny pocházelo nebo stále pochází 40 až 60 procent emisí nebezpečné látky.
"Někde v blízkosti provincií Šan-tung a Che-pej jsme narazili na místa se zvýšenou produkcí tohoto plynu," řekl americké televizi CNN chemik z Bristolské univerzity Matt Rigby, který výzkum vedl.
Zakázanou látkou je trichlorfluormethan známý pod zkratkou CFC-11, který se v minulém století využíval zejména k výrobě izolační pěny pro lednice nebo k zapletení budov. Chemikálie spadá do skupiny chlorfluoruhlovodíků (CFC), které poškozují ozonovou vrstvu. "CFC jsou hlavními viníky úbytku stratosférického ozónu, který nás chrání před ultrafialovým zářením," dodal Rigby.
Výrobu uhlovodíků CFC poprvé výrazněji omezil Montrealský protokol v roce 1987, pod kterým je podepsaná i Čína. Od té doby až zhruba do roku 2012 CFC-11 v ovzduší ubýval.
Loni ale odborníci zjistili, že v posledních letech ubývat přestal. Jelikož se tento uhlovodík v přírodě přirozeně nevyskytuje, existovala jediná možnost. Někdo ho uměle produkuje.
Podezření se potvrdila
Už loni americký deník The New York Times vyslovil podezření, že plyn CFC-11 putuje do atmosféry z čínských továren v provinciích Šan-tung a Che-pej. Novináři pátrali po zdroji látky spolu s nevládní Vyšetřovací agenturou pro životní prostředí (EIA).
Domněnky nabraly na síle, když čínské úřady následně některé z podezřelých továren zavřely. Bez jakéhokoliv vysvětlení.
Čína loni popřela, že by její továrny obcházely zákaz výroby trichlorfluormethanu. A přislíbila, že případnou nelegální produkci tohoto plynu vymýtí. K nejnovější studii mezinárodního týmu se však Peking zatím nevyjádřil.
Vědci si při výzkumu pomohli zejména počítačovými simulacemi. Ty odhalily, že výskyt emisí plynu CFC-11 se na severovýchodě Číny zvýšil v letech 2013 až 2017 v porovnání s roky 2008 až 2012 o 110 procent. To je nárůst o zhruba sedm tisíc tun.
Autoři studie zkoumali i další blízké asijské země, například Japonsko a Tchaj-wan. Z těchto států ale žádné emise plynu do ovzduší nemíří. "Neobjevili jsme žádné známky zvýšených emisí z Japonska, Korejského poloostrova ani žádné jiné země, kam sahají naše sítě," sdělil Luke Western z Bristolské univerzity.
Odkud pochází zbytek?
Ze severovýchodu Číny ale podle odborníků pochází jen zmíněných 40 až 60 procent emisí trichlorfluormethanu. Zbytek by mohl vznikat v jiné části Číny. Anebo v Indii, Africe nebo Jižní Americe, což jsou oblasti, které vědci v rámci studie neprobádali.
Podle chemičky Susan Strahanové z amerického Národního úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) lze jen těžko odhadnout, jak velký dopad mohou emise plynu mít na ozonovou vrstvu. "Odpověď skutečně záleží na tom, jestli se tyto emise přestanou vyskytovat, nebo ne," uvedla Strahanová pro americký zpravodajský server ABC.
Emise CFC-11 umí přežít v atmosféře asi půl století. Britský deník The Guardian připomíná, že před dvaceti lety byly chlorfluoruhlovodíky zodpovědné za asi deset procent globálního oteplování způsobeného člověkem.
