"Technologie, kterou jsme měli v roce 2003, byla dostatečná na analýzu DNA kostí starých půlstoletí. Ale Kolumbův případ je specifický ve dvou věcech: jednak máme jen velmi malé množství vzorků a také jejich kvalita není dobrá, jsou velmi poškozené," vysvětlil José Antonio Lorente z univerzity v Granadě. Porovnávají čtyři fragmenty Kolumbových kostí velikosti mandle s podobně velkými ostatky jeho syna Hernanda a bratra Diega.
Univerzita v Granadě ve středu oznámila, že analýzy obnoví a výsledky hodlá zveřejnit 12. října, tedy v den 529. výročí "objevení" Ameriky Kolumbem. Zkoumat vzorky bude odděleně pět laboratoří: ve Florencii, Texasu, Granadě, Římě a Mexiku. "Zašleme jim digitálně vzorky a až všichni skončíme, setkáme se, abychom dali výsledky dohromady," uvedl Lorente. Mexická laboratoř může podle něj přispět zkušenostmi se zkoumáním ostatků ve velmi špatném stavu vzhledem k vyšetřování obětí drogových gangů.
Vědci doufají, že se jim podaří objasnit i původ slavného mořeplavce. Nejčastěji se uvádí, že pocházel z italského Janova, podle jiných teorií byl ze Španělska, Portugalska, Chorvatska či dokonce z Polska.
Really excited to see what Christopher Columbus’ #DNA results come back saying https://t.co/xc0mhSVpCX
— Christopher Cody, Ph.D. (@Chris_Cody85) May 19, 2021
Spor se dlouhá léta vedl i o pravost Kolumbových ostatků. Kryštof Kolumbus zemřel ve španělském Valladolidu 20. května 1506. V roce 1523 byly jeho ostatky přemístěny na ostrov Hispaniola, na němž jsou dnes Dominikánská republika a Haiti a kde si Kolumbus přál být pohřben. Z tamní katedrály v Santo Domingu ale byly převezeny v roce 1793, kdy ostrov získala Francie, a dostaly se do Havany. Když v roce 1898 Španělsko ve válce s USA o Kubu přišlo, byly Kolumbovy ostatky převezeny do španělské Sevilly.
Na svou nejslavnější výpravu vyplul Kolumbus ve službách španělské monarchie 3. srpna 1492 a jeho cílem bylo najít novou cestu do Asie. S přesvědčením, že takovou cestu objevil v roce 1506 zemřel. Přitom už před jeho smrtí koloval po Evropě Spis o Novém světě od Ameriga Vespucciho. Španělsku přinesl Kolumbus bohatství a moc, domorodým obyvatelům zkázu. Ač přesné statistiky neexistují, uvádí se, že v 16. století vymřelo přes polovinu domorodých obyvatel. Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.
Kolumbus bývá označován za objevitele Ameriky. Daleko dříve než on ale dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu. Až rok 1492 je ale považován za "rok objevení Ameriky", po němž následovala evropská kolonizace nového kontinentu.
