Golany jakožto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN (RB OSN) anektoval.
Datum mimořádného zasedání musí určit předsedající stát RB OSN. Tím je do konce března Francie. Pokud tak neučiní do neděle, volba termínu padne na Německo.
Podle jednoho z diplomatů, na nějž odkazuje agentura AFP, není jisté, zda se mimořádné zasedání bude konat. Stačí, aby jedna z členských zemí RB OSN vyvolala procedurální hlasování a devět členů se během něj postavilo proti.
Svůj odmítavý postoj vůči Trumpově kroku v úterý zdůraznilo pět spojenců USA z Evropské unie. Francie, Británie, Německo, Polsko a Belgie, které jsou členy Rady bezpečnosti OSN, prostřednictvím svých velvyslanců při světové organizaci vydaly společné prohlášení, v němž uvádějí, že neuznávají izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami. "Anexi území silou zakazuje mezinárodní právo" a jakékoli jednostranné změny hranic jdou proti "mezinárodnímu pořádku založenému na pravidlech a proti Chartě OSN".
V pondělí uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami ze strany Spojených států odsoudily vedle Sýrie i Rusko či Turecko.
V úterý se k nim připojily země z oblasti Perského zálivu. Saúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Kuvajt i Spojené arabské emiráty, tedy spojenci USA. Rozhodnutí amerického prezidenta kritizovaly a Golany označily za okupované arabské území. "Významně a negativně to ovlivní mírový proces na Blízkém východě, bezpečnost a stabilitu regionu," uvedla v prohlášení saúdskoarabská agentura SPA.
