Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi poděkoval už ve čtvrtek, Sýrie reagovala až nyní.
Její agentura SANA uvedla, že Golanské výšiny zůstanou syrské a arabské bez ohledu na prohlášení amerického prezidenta. Jeho čtvrteční výrok o Golanech agentura označila za nezodpovědný a za hrubé porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vláda ve svém prohlášení tvrdí, že syrský národ je odhodlán získat Golanské výšiny zpět jakýmikoli dostupnými prostředky.
Trumpova slova zkritizovaly i další státy, mezi nimi Írán, Rusko nebo Turecko. Například mluvčí íránského ministerstva zahraničí označil Trumpovo prohlášení za nepřijatelné. "Toto nelegální a nepřijatelné uznání nezmění nic na faktu, že (Golany) patří Sýrii," řekl.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zase domnívá, že Trump svým výrokem přivedl celý region na pokraj nové krize. "Nemůžeme dovolit legitimizování okupace Golanských výšin," řekl.
Také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová se vůči Trumpovu prohlášení ohradila. Řekla, že Golanské výšiny jsou syrským územím, jež Izrael okupuje. "Mají-li se změnit národní hranice, musí se to učinit mírovými prostředky, na nichž se dohodnou strany, jichž se věc týká," sdělila Demmerová. Dodala, že německá vláda jednostranné kroky odmítá.
Také mluvčí Evropské unie řekla, že EU izraelskou suverenitu na Golanských výšinách neuzná. "EU svou pozici nezměnila. V souladu s mezinárodním právem neuznává izraelskou suverenitu na územích, jež Izrael okupuje od roku 1967, a to včetně Golanských výšin. Nepovažuje je za součást izraelského území," sdělila mluvčí.
Trump se domnívá, že je na čase po 52 letech plně uznat izraelskou svrchovanost nad Golany, jež mají zásadní strategický význam pro Izrael a pro bezpečnost celého regionu.
Minulé americké administrativy se držely mezinárodních rezolucí a izraelskou anexi z roku 1981 neuznávaly. Jedna z rezolucí RB OSN označuje rozhodnutí Izraele o anexi z hlediska mezinárodního práva za neplatné. Před třemi lety za administrativy minulého prezidenta Baracka Obamy USA v Radě bezpečnosti OSN hlasovaly pro prohlášení, které odmítlo Netanjahuovo ujištění, že se Izrael Golan nikdy nevzdá.
Sýrie v minulosti trvala na tom, že případnou mírovou dohodu s Izraelem podepíše jedině tehdy, vrátí-li Izrael Golany. Jednání zprostředkovávaná USA se naposledy konala v roce 2000, o osm let později Turecko neúspěšně fungovalo jako prostředník v nepřímých rozhovorech.
Richard Haass, který v minulosti působil na americkém ministerstvu zahraničí, s Trumpovým názorem "zásadně nesouhlasí". Podle něj je uznání izraelské svrchovanosti porušením rezoluce RB OSN, která "vylučuje získat území válečnými prostředky". Stejně to komentovala i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovová.
Na Golanech je nyní 30 židovských osad s 20 tisíci obyvateli. Kromě nich tam žije zhruba stejný počet původních obyvatel, kteří neodešli po izraelském záboru.
