Trump mluví o Golanech nezodpovědně, získáme je zpět všemi prostředky, hlásí Sýrie

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 22. 3. 2019 13:08
Sýrie označila za nezodpovědný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o Golanských výšinách. Trump ve čtvrtek sdělil, že by USA měly uznat izraelskou svrchovanost nad tímto územím. Izrael Golany obsadil v roce 1967 a později anektoval, avšak svět tento krok neuznává. Syrská vláda v pátek oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky.
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi poděkoval už ve čtvrtek, Sýrie reagovala až nyní.

Její agentura SANA uvedla, že Golanské výšiny zůstanou syrské a arabské bez ohledu na prohlášení amerického prezidenta. Jeho čtvrteční výrok o Golanech agentura označila za nezodpovědný a za hrubé porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vláda ve svém prohlášení tvrdí, že syrský národ je odhodlán získat Golanské výšiny zpět jakýmikoli dostupnými prostředky.

Trumpova slova zkritizovaly i další státy, mezi nimi Írán, Rusko nebo Turecko. Například mluvčí íránského ministerstva zahraničí označil Trumpovo prohlášení za nepřijatelné. "Toto nelegální a nepřijatelné uznání nezmění nic na faktu, že (Golany) patří Sýrii," řekl.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zase domnívá, že Trump svým výrokem přivedl celý region na pokraj nové krize. "Nemůžeme dovolit legitimizování okupace Golanských výšin," řekl.

Také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová se vůči Trumpovu prohlášení ohradila. Řekla, že Golanské výšiny jsou syrským územím, jež Izrael okupuje. "Mají-li se změnit národní hranice, musí se to učinit mírovými prostředky, na nichž se dohodnou strany, jichž se věc týká," sdělila Demmerová. Dodala, že německá vláda jednostranné kroky odmítá.

Také mluvčí Evropské unie řekla, že EU izraelskou suverenitu na Golanských výšinách neuzná. "EU svou pozici nezměnila. V souladu s mezinárodním právem neuznává izraelskou suverenitu na územích, jež Izrael okupuje od roku 1967, a to včetně Golanských výšin. Nepovažuje je za součást izraelského území," sdělila mluvčí.

Trump se domnívá, že je na čase po 52 letech plně uznat izraelskou svrchovanost nad Golany, jež mají zásadní strategický význam pro Izrael a pro bezpečnost celého regionu.

Minulé americké administrativy se držely mezinárodních rezolucí a izraelskou anexi z roku 1981 neuznávaly. Jedna z rezolucí RB OSN označuje rozhodnutí Izraele o anexi z hlediska mezinárodního práva za neplatné. Před třemi lety za administrativy minulého prezidenta Baracka Obamy USA v Radě bezpečnosti OSN hlasovaly pro prohlášení, které odmítlo Netanjahuovo ujištění, že se Izrael Golan nikdy nevzdá.

Sýrie v minulosti trvala na tom, že případnou mírovou dohodu s Izraelem podepíše jedině tehdy, vrátí-li Izrael Golany. Jednání zprostředkovávaná USA se naposledy konala v roce 2000, o osm let později Turecko neúspěšně fungovalo jako prostředník v nepřímých rozhovorech.

Richard Haass, který v minulosti působil na americkém ministerstvu zahraničí, s Trumpovým názorem "zásadně nesouhlasí". Podle něj je uznání izraelské svrchovanosti porušením rezoluce RB OSN, která "vylučuje získat území válečnými prostředky". Stejně to komentovala i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovová.

Na Golanech je nyní 30 židovských osad s 20 tisíci obyvateli. Kromě nich tam žije zhruba stejný počet původních obyvatel, kteří neodešli po izraelském záboru.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy