Washington - Nejen ve fyzice, ale i v politice platí zákon akce a reakce. Tlak vyvolává protitlak.
Spojené státy to nyní zažívají v debatě o symbolech Konfederace, která v občanské válce v letech 1861 až 1865 hájila zájmy otrokářského Jihu. Z veřejných prostranství v Americe začínají mizet konfederační sochy a pomníky.
Jde o odpověď na násilí ve městě Charlottesville ve Virginii z poloviny srpna. Střetli se tu obránci sochy jižanského generála Roberta E. Leea, jehož pomník chce město odstranit, s levicovými demonstranty.
Vše vyústilo v tragický incident, kdy mladý příznivec krajní pravice, hlásící se k neonacismu, zabil autem dvaatřicetiletou ženu a dalších dvacet lidí zranil.
Co vše je závadné?
Na řadě míst USA tamní úřady v obavě, aby se jejich konfederační pomníky nestaly rozbuškou obdobných střetů, přistoupily k jejich odstranění.
Například v Baltimoru nechala starostka Catherine Pughová v "zájmu veřejného bezpečí" odklidit hned čtyři památníky.
Podle deníku The New York Times učinilo obdobná opatření zatím přes dvacet měst.
Snaha levicových aktivistů a části demokratických politiků vymazat z veřejných prostranství "symboly nenávisti", jak je obecně nazývají, však podle některých politologů a historiků zachází příliš daleko.
Nejenže to provokuje druhou stranu názorového spektra, která začala naopak vztyčovat na soukromých pozemcích památníky Konfederace. I širší veřejnost sleduje snahu o očištění americké historie od všeho "závadného" s rozpačitými a až odmítavými pocity.
Starosta New Yorku Bill de Blasio v reakci na dění v Charlottesville vyzval Newyorčany k debatě o tom, které pomníky by měly z jejich města zmizet.
Jak ale před pár dny napsal i liberální list The New York Times, "starosta de Blasio tím otevřel Pandořinu skříňku".
Krutý Kryštof Kolumbus
Vedle památníků, které se vztahují ke Konfederaci, se ocitla v ohrožení řada dalších historických osobností. Respektive jejich pomníků.
Mezi nimi i známá socha Kryštofa Kolumba, která stojí na newyorském Manhattanu na Kolumbově náměstí. Podle kritiků, kteří navrhují sochu odstranit, se Kolumbus po objevení Ameriky choval brutálně k jejím původním obyvatelům.
Ve městě Yonkers neznámý vandal dokonce poškodil Kolumbovu bustu. Podle policie však není jasná spojitost.
"Je to složité. Ale je mnohem lepší o tom mluvit a snažit se to nějak vyřešit než to ignorovat," uvedl newyorský starosta de Blasio pro list The New York Post.
Nicméně podle historika Kennetha Jacksona už začíná být situace nebezpečná.
"Je to skoro jako mccarthismus naruby (období v 50. letech v USA, kdy byli lidé perzekvováni i jen kvůli podezření z komunistického smýšlení - pozn. red.)," uvedl historik. "'Najděme na každého něco, za co by se měl stydět.' Myslím, že tohle nepotřebujeme," dodal.
Udička na voliče
Známý politolog Larry Sabato, který bývá v amerických médiích citován nejvíce v době voleb, nemá žádné iluze o tom, že na obranu sochy generála Roberta E. Leea do Charlottesville přijeli i rasisté a neonacisté.
Profesor Sabato učí na tamní univerzitě. Průvod mladých bělochů, kteří měli v rukou pochodně a vykřikovali hesla jako "krev a půda", prošel přímo pod okny jeho kanceláře.
Přesto i on upozorňuje, že demokraté dělají chybu, pokud chtějí symboly Konfederace politicky využít.
Demokraté spustili kampaň k vymazání těchto pomníků z amerického veřejného života. Podle Sabata mají přitom velký problém s bílými voliči z pracující třídy, jak ukázaly loňské prezidentské volby.
A Sabato naznačuje, že tato vrstva má s tématem mnoho společného.
Extremisté na všech stranách?
Mezi potenciálními voliči si navíc nepolepšil ani republikánský prezident Donald Trump. V reakci na dění v Charlottesville uvedl, že na obou stranách střetu byli "velmi dobří" lidé.
V tom s ním ale Američané nesouhlasí. V průzkumu pro rozhlasovou stanici NPR lehká většina dotázaných (52 procent) uvedla, že prezident neodsoudil rasisty a neonacisty dost tvrdě.
Trump ještě řekl, že konfederační památníky by neměly být odstraňovány. V tom už s ním ale Američané souhlasí, podle zmíněného průzkumu to říká 62 procent dotázaných.
V táboře demokratů jsou ovšem politici, kteří věří, že tažení proti "symbolům nenávisti" jim opravdu může získat nové voliče. Nehledě na průzkumy nebo rady profesora Sabata.
Například ve Filadelfii se dostali až k soše Franka Rizzoa, který byl v letech 1972 až 1980 starostou města. Podle některých názorů nepřiměřeně tvrdě postupoval proti Afroameričanům.
"Strhněte jeho sochu dolů," vyzývá teď mezi jinými členka tamního městského zastupitelstva Helen Gymová.
A majority of people think Philadelphia's statue of former Mayor Frank Rizzo should come down, NYT poll finds: https://t.co/rQOidVfhYv pic.twitter.com/OF501MgrIX
— PhillyVoice (@thephillyvoice) September 2, 2017
Z jejího vyjádření pro americký deník Washington Post vyplývá, že tím chce aktivovat demokratické voliče.
"Dělají mi starost počty lidí, kteří zůstali doma a kteří měli pocit, že vláda zde není pro ně," připomněla Gymová loňské prezidentské volby, kdy demokratická kandidátka Hillary Clintonová ztratila hlasy ve státě Pensylvánie i kvůli nízké účasti voličů.
Podle Gymové je potřeba těmto lidem ukázat, že "vláda se jich v čase ohrožení umí zastat".
Náhrobní kameny nám nikdo krást nebude
V americké historii to není vůbec poprvé, kdy téma konfederačních památníků a symbolů vede ke společenským rozkolům. Podle historiků je to spíše naopak - trauma občanské války americkou společnost nikdy neopustilo.
"Občanská válka je zde stále s námi a jen vyčkává, aby nám vybuchla pod rukama. A to se děje právě teď," uvedl například válečný historik David Blight z Yaleovy univerzity pro americký list The New York Times.
Rozbuškou současné debaty byly zmíněné události v Charlottesville.
Předtím to byl čin mladého rasisty z června 2015. Ten v černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně zastřelil devět lidí.
I tehdy začaly z veřejných prostranství mizet symboly Konfederace. Tehdejší guvernérka Jižní Karolíny a dnešní americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová dokonce nechala odstranit konfederační vlajku z pozemku u státního parlamentu.
Ale už tehdy přišla reakce z druhé strany. Začalo přibývat konfederačních pomníků na soukromých pozemcích, protože tam do toho Američanům díky právu na svobodu projevu nemůže nikdo mluvit.
"Když se někdo snaží ukrást náhrobní kámen vašeho dědečka, co uděláte?" ptá se Jeffrey Plummer, člen sdružení Synové veteránů Konfederace ze státu Delaware.
"Vrátíte to tam zpátky, že jo. Tak to cítíme," vysvětluje princip akce a reakce. A ten se patrně uplatní i teď.
Tenká hranice
V dalším jižanském státě, v Severní Karolíně, bylo od roku 2000 vztyčeno celkem 36 památníků, které se vztahují k americké občanské válce. Z nich dvacet oslavuje Konfederaci, pouze čtyři Unii.
Na straně obránců konfederačních památníků je ovšem tenká a často prostupná hranice oddělující ty, kdo chtějí uchovat "dědictví" amerického Jihu, od rasistů. Ti už v pomnících vidí symboly své nadřazenosti, pokud se tím dokonce nehlásí k otroctví.
Svědčí o tom i to, že většina památníků Konfederace byla vztyčena ve dvou historických obdobích.
Na začátku 20. století - v době rozmachu Ku-klux-klanu. A v 50. až 60. letech 20. století - v reakci na občanskoprávní hnutí amerických černochů.
