Bern - Švýcaři v neděli volili své zástupce do obou komor parlamentu - národní i stavovské rady.
Volební vítězství v Národní radě, obdobě české Poslanecké sněmovny, sice obhájila krajně pravicová a nacionalistická Švýcarská lidová strana (SVP), ale nepodařilo se jí dosáhnout vytyčeného cíle - zisku 30 procent hlasů.
Naopak si o 3,6 procenta pohoršila a ztratila sedm mandátů. Přesto se ziskem 25,3 procenta ve 200členém zákonodárném orgánu zůstane nejsilnější stranou.
Na druhém a třetím místě skončili sociální demokraté a liberálové, kteří získali 18,9, respektive 15 procent odevzdaných hlasů.
V národní radě zasednou ještě křesťanští demokraté (12,1 %), zelení (8,1 %) a nově také Občanskodemokratická strana (BDP), jež vznikla odštěpením od SVP a dostala asi 5,4 procenta všech hlasů. Právě BDP a strana zelených liberálů jsou považovány za nejúspěšnější partaje letošních voleb.
Naopak výsledek SVP je přes vítězství považován za velký neúspěch. Všeobecně se totiž předpokládalo, že Švýcaři uslyší na její nacionalistickou a protipřistěhovaleckou rétoriku minimálně stejně jako před čtyřmi roky.
Přistěhovalci už nejsou jediným tématem
Jak upozorňuje server CNN, kampaň SVP byla neméně agresivní než v předchozích letech. V německy mluvící části země nechala lidová strana vylepit billboardy zobrazující černé boty, které dupou po švýcarské vlajce, ve francouzských kantonech pak voliči míjeli plakáty vlajky v prezervativu, u níž bylo připsáno "švýcarská ochrana před evropským virem".
Švýcaři už ale na tyto apely neslyší tolik jako v předchozích letech.
Zpravodajský web Swissinfo.cz si zase všímá, že předvolební průzkumy evropského statistického úřadu - Eurobarometru - ještě pár dní před volbami přisuzovaly nacionalistům zisk třetiny hlasů.
Politická scéna se stabilizuje
Podle politických komentátorů a švýcarských médii výsledek parlamentních voleb svědčí o stabilizaci dosud silně polarizované švýcarské politické scény.
Z více než pěti milionů oprávněných voličů se hlasování zúčastnilo 48,4 procenta.
Švýcarská Národní rada má 200 křesel, do nichž se poslanci volí jednou za čtyři roky na základě poměrného volebního systému. Horní komora parlamentu, Stavovská rada, má 46 členů. Způsob jejich volby i funkční období jsou závislé na kantonálních ústavách, volby probíhají souběžně s volbami do dolní komory.
Nový parlament po svém ustavení, což má být zhruba v polovině prosince, zvolí i členy vlády, Spolkové rady, kterých je sedm. Vláda pak ze svého středu zvolí na jeden rok svého předsedu, který je i prezidentem země a reprezentuje ji v zahraničí. Rotačním způsobem se pak členové vlády v předsednictví, a tedy i ve funkci prezidenta, každý rok střídají.
