Bern - Debata o dávkách pro cizince, která se od začátku roku stará o palcové titulky hlavně v bohatých zemích EU, se přelila za hranice Unie.
K Německu, Rakousku a Velké Británii se přidalo Švýcarsko. Nezaměstnaní ze zemí Evropské unie tam ztrácí nárok na podporu.
Příslušné usnesení už schválila švýcarská vláda, oznámilo ministerstvo pro migraci v Bernu. Škrtá státní pomoc pro všechny občany EU, Islandu, Lichtenštejnska a Norska, kteří do Švýcarska přijedou proto, aby tu našli práci.
Po roce bez práce konec pobytu
Švýcaři jdou ale dál než Britové (opatření proti zneužívání dávek cizinci na britských ostrovech platí od 1. ledna) nebo Němci (tam se o "dávkovém turismu" zatím jen ostře diskutuje).
Obávat se musí i Evropané, kteří ve Švýcarsku normálně pracovali, pak ale o zaměstnání přišli.
Budou-li posledních dvanáct měsíců bez práce, nebude jim po pěti letech prodlouženo povolení k pobytu. A to ani v případě, že má jejich domovská země se Švýcarskem uzavřenou příslušnou mezistátní dohodu.
Navíc - verdiktem kabinetu zřejmě restrikce vůči cizincům ve Švýcarsku nekončí. Už 9. února Švýcaři v referendu rozhodnou, zda volný pohyb pracovních sil z EU znemožní úplně.
Klíčové referendum
Podle švýcarského statistického úřadu pobíralo v roce 2012 v zemi podporu v nezaměstnanosti přes 250 000 lidí: 2,2 procenta Švýcarů a 3,1 procenta občanů EU, kteří tou dobou ve Švýcarsku žili.
Jak připomíná agentura AFP, podíl cizinců ve Švýcarsku roste právě díky imigraci ze zemí Evropské unie.
Na konci roku tu bylo hlášeno 1,88 milionu lidí s cizí státní příslušností. Zhruba 1,25 milionu pocházelo z Unie nebo Islandu, Norska či Lichtenštejnska.
Proti "masové imigraci" teď burcuje pravicově-populistická Švýcarská lidová strana (SVP). Jejím cílem je přesvědčit lidi, aby v únoru podpořili zrušení volného pohybu pracovníků z EU a znovuzavedení kvót.
"Kolik Němců Švýcarsko snese?"
Rozdílů v debatách o pracovních migrantech ve Švýcarsku a EU (kde o jedné ze základních evropských svobod - volném pohybu - nahlas pochybuje vlastně jen Británie) je ale víc.
Zajímavé je, že Švýcaři se nebojí ani tak přílivu pracovníků z postkomunistické Evropy, jmenovitě Rumunů a Bulharů, ale Němců.
"Kolik Němců Švýcarsko ještě snese?" tázal se kupříkladu před časem na titulní straně švýcarský bulvární deník Blick.
Občanů Spolkové republiky teď v zemi žije kolem 300 000.
Pracují hlavně jako lékaři, manažeři nebo vědci. "Také však jako číšníci, což v oblastech používajících švýcarskou němčinu občas vyvolává kousavé dotazy, zda se 'nyní smí objednávat jen ve spisovné němčině'," píše agentura DPA.
Bavorské strašení
To v Německu diskuse začala s letošním 1. lednem, kdy skončilo přechodné období pro volný pohyb pracovních sil z Bulharska a Rumunska, a točí se téměř výhradně kolem obyvatel těchto dvou zemí.
Odstartovalo ji Bavorsko, respektive bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU).
"Sestra" CDU kancléřky Angely Merkelové tvrdí, že kvůli očekávanému přílivu Rumunů a Bulharů v Německu hrozí masivní zneužívání systému sociálních dávek.
Nic, co by obavy šéfa CSU Horsta Seehofera a jeho spolustraníků potvrzovalo, se ale zatím neobjevilo. Naopak.
Řeč čísel
Z čísel, která zveřejnili němečtí statistici, vyplývá, že roste počet Bulharů a Rumunů, kteří v Německu platí sociální pojištění.
Stoupá rychleji než počet přistěhovalců z obou uvedených zemí.
Zatím poslední "protidůkaz" zneužívání sociálních dávek lidmi z východní Evropy se objevil ve čtvrtek: podle Spolkové agentury práce sice ve statistice z června 2013 figuruje 27 000 Bulharů a Rumunů, kteří pobírají dávky (takzvaný Hartz IV), nejde však o klasickou podporu v nezaměstnanosti.
Více než třetina příjemců této pomoci (necelých 36 procent) podle ní normálně pracuje, zaměstnavatelé jim ale dávají tak nízké mzdy, že mají ze zákona nárok na doplatek od státu.
