"Pokud nemáte respekt k Turecké republice či k náboženskému vyznání muslimů, tak od nás nemůžete očekávat podporu ohledně NATO," řekl Erdogan. Zároveň kritizoval švédské úřady, které podle něj umožnily "takové rouhání před naším velvyslanectvím (ve Stockholmu)" a volnou aktivitu teroristických organizací.
Těmi Ankara míní například kurdské organizace, jako jsou Strana kurdských pracujících (PKK) nebo milice YPG ze severní Sýrie či příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.
V sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan. Ten pálí korán na veřejných prostranstvích opakovaně. Ve švédské metropoli se v sobotu také konala prokurdská demonstrace.
Turecko v reakci zrušilo návštěvu švédského ministra obrany Pala Jonsona, který měl přicestovat do země tento týden. Další turečtí představitelé vyslovili názor, že pálení posvátné knihy překračuje meze svobody projevu. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu kritizoval Švédsko za to, že pálení koránu povolilo.
Šéf švédské diplomacie Billström se nechtěl k výrokům tureckého prezidenta vyjádřit, dokud se s jejich zněním podrobně neseznámí. "Švédsko dodrží platnou smlouvu mezi Švédskem, Finskem a Tureckem ohledně naší kandidatury do NATO," citovala ministra agentura AFP.
Švédská vláda se od Paludanova gesta distancovala, v souvislosti s kritikou od Ankary však tvrdí, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie. "To, co je legální, není nutně vhodné. Pálení knih, které jsou pro mnohé lidi posvátné, je činem, který projevuje hlubokou neúctu," uvedl o víkendu švédský premiér Ulf Kristersson.
Švédská vláda se od Paludanova protestu distancovala. "Švédsko má rozsáhlou svobodu projevu, ale to neznamená, že švédská vláda nebo já podporujeme vyjádřené názory," uvedl o víkendu švédský ministr zahraničí Tobias Billström.
Stockholm potřebuje souhlas Turecka s žádostí Švédska o vstup do NATO. Země požádala o vstup do Severoatlantické aliance společně s Finskem loni v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Obě země Ankara kritizuje od jara loňského roku, že nedostatečně bojují proti skupinám, které turecké úřady považují za teroristické, a že zamítly mnoho žádostí o vydání do Turecka lidí, kteří podle Ankary působí v teroristických strukturách či takové skupiny podporují. Vstup obou severských zemí do aliance musí schválit všech 30 členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo.
