Nejvyšší míru inflace - tedy přesněji řečeno již hyperinflace - má na světě africká země Zimbabwe, kde dosahuje již 244 procent. Druhá Venezuela má hyperinflaci kolem 156 procent, třetí Libanon 142 procent a čtvrtá Sýrie zhruba 139 procent.
Pátou zemí s nejvyšší mírou inflace je pak Argentina, v prosinci tam dosáhla 94,8 procenta. Tyto země se potýkají s vysokou inflací už roky a majitelé obchodů si zvykli, že musí často měnit cenovky. "Peněz už se nedostává, platy už nestačí, inflace se pořád zvyšuje. Rok začal zvýšením cen jízdného, oblečení i potravin," popsala agentuře Reuters během nákupu Argentinka Griselda Melleová.
V prosinci v Argentině rostly například ceny ovoce a zeleniny, naopak růst cen masa zvolnil. Přestože mnoho ekonomů očekává, že meziměsíční inflace bude zatím blízko prosincové úrovně, rizikem jsou jak vnější faktory, tak faktory ty domácí. K těm patří zejména vliv administrativně stanovovaných maximálních cen, které určuje vláda v Buenos Aires. Problém je rovněž nedostatek cizích měn.
Ve Spojených státech se inflace naopak snižuje a v listopadu klesla již pátý měsíc za sebou na 7,1 procenta. Sestupný trend by měl pokračovat i v prosinci, očekává se meziroční inflace ve výši 6,5 procenta. Důvodem budou pravděpodobně hlavně poklesy cen pohonných hmot. Oficiální číslo americké inflace za prosinec zatím není známo.
Mnohem lépe je na tom z pohledu inflace většina asijských států. A to především Čína, kde se ta listopadová snížila z říjnových 2,1 na 1,6 procenta. Důvodem nicméně byla dlouho trvající politika nulové tolerance vůči covidu, která vedla k uzavírkám a utlumila poptávku zákazníků.
Relativně nízkou inflaci na světové poměry hlásí také Tchaj-wan (2,71 procenta). Japonsko sice prosincové hodnoty inflace zatím nezná, v listopadu však činila 3,8 procenta.
Eurozóna pod deseti procenty
Na evropském kontinentě pokles spotřebitelských cen experty překvapil. V eurozóně se prosincová inflace snížila na 9,2 procenta, jedná se už o druhý pokles v řadě.
Situace v Evropě je ale kvůli napjaté situaci a energetické závislosti na Rusku stále nejistá. "Dříve se zdálo jisté, že Evropu čeká recese, nejnovější čísla však naznačují mírný optimismus," uvádí Marek Pokorný, analytik společnosti Portu.
Takzvaný index nákupních manažerů (PMI), považovaný za ukazatele ekonomického zdraví, v prosinci vzrostl na 49,3 bodu z listopadových 47,8 bodu a překonal tak odhady. "Snižující se inflace v eurozóně je také dobré znamení. Pokud by recese přišla, pravděpodobně nebude tak hluboká, jak se předpokládalo," dodává Pokorný.
Například v Turecku se inflace snížila druhý měsíc po sobě, stále je ale nejhorší v Evropě - činí 64,27 procenta. Země totiž začala v posledních letech prosazovat politiku zaměřenou na podporu hospodářského růstu a levných úvěrů na úkor kurzu liry a cenové stability.
Poměrně vysokou inflaci hlásí také Maďarsko. V prosinci se zastavila na 24,5 procenta. Nejvíce se v této zemi zvýšily ceny elektřiny, plynu a dalších paliv, výrazně vyšší jsou meziročně i ceny některých základních potravin, jako je například chleba.
V sousedním Slovensku prosincová inflace zůstala na listopadové hodnotě 15,4 procenta, což i tak znamená na více než 22letém maximum. V posledním loňském měsíci zde byly potraviny meziročně dražší o 29 procent a energie a bydlení téměř o 17 procent. Obě tyto položky mají dohromady téměř poloviční podíl na výdajích slovenských domácností.
Inflaci za celý loňský rok na Slovensku ovlivnilo podobně jako v Česku zejména zdražení energií, ale také růst cen potravin a pohonných hmot, který byl podle statistiků v novodobé historii země rekordní. Potraviny každodenní spotřeby, jako například chléb, mléčné výrobky a vejce, ale také zelenina, loni meziročně zdražily více než o pětinu. Ceny v kategorii bydlení a energie stouply o 15,5 procenta.
V Polsku míra inflace podle předběžných údajů v prosinci překvapivě klesla na 16,6 procenta. Nejnižší inflaci v Evropě měly v prosinci Lichtenštejnsko a Švýcarsko, a to shodně 2,8 procenta.
Česko vyhlíží jednociferný růst cen
Meziroční míra inflace v Česku se v prosinci 2022 snížila na 15,8 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu, kdy spotřebitelské ceny oproti říjnu vzrostly.
Celoroční průměrná míra inflace za rok 2022 činí 15,1 procenta, jedná se tak o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku České republiky. Oproti listopadu se snížily ceny pohonných hmot a olejů zhruba o 11 procent.
Růst cen byl naopak zaznamenán v oblasti bydlení, kde byly meziměsíčně vyšší zejména ceny zemního plynu o dvě a elektřiny o 1,2 procenta. Inflace již zřejmě dosáhla vrcholu a domácnosti šetří. Do jednociferných hodnot by inflace měla začít mířit v polovině letošního roku.
Česká národní banka (ČNB) očekává, že v lednu a v únoru bude inflace oscilovat kolem současné hodnoty nebo o pár procentních bodů výše, ale že se ve druhé polovině dostane pod 10 procent.
"Základní scénář hovoří o tom, že začátkem příštího roku by se inflace mohla pohybovat okolo tří procenta. Podle vedení ČNB je současná úroková míra sedmi procent dostatečně restriktivní a již se v ekonomice projevuje. Hypoteční trh a spotřebitelské úvěry stagnují, peněz je v oběhu méně a firmy přidávají svým zaměstnancům velmi opatrně," uzavírá analytik Pokorný.
