Brusel - Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes jednoznačně podpořili užší spolupráci EU s klíčovými africkými zeměmi při zvládání migrační krize, především v centrálním Středomoří. Plyne to ze závěrů nynějšího summitu EU k migrační problematice, které byly zveřejněny dnes večer.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová má na prosincovém summitu předložit konkrétní čísla, dokládající snížení počtů příchozích a vyšší počet návratů těch, kdo na azyl v unii právo nemají.
Závěry konstatují, že ke snížení počtů příchozích především z Afriky a jejich vyšším návratům je třeba ještě mnohé udělat. Unie k tomu bude moci využívat všechny své politiky a nástroje, včetně rozvojové pomoci a obchodu.
Summit připomněl, že situace ve východním Středomoří je stabilní v důsledku jarní dohody mezi EU a Tureckem, je však třeba její další uplatňování a také další podpora zemí na takzvané balkánské migrační trase.
Poté, co příjezdy lidí z Turecka do Řecka od dohody zásadním způsobem poklesly, dostala se do centra pozornosti EU opět trasa ze severu Afriky především k italským břehům.
Evropská komise a unijní diplomacie na vývoj reagovaly návrhem podřídit veškerou spolupráci s klíčovými státy v Africe podmínce jejich kooperace v migrační oblasti. S pěticí zemí - Mali, Nigerem, Nigérií, Senegalem a Etiopií - hodlá Unie uzavřít na míru šité dohody, které mají zajistit jejich větší ochotu přebírat zpět občany, ale také jim třeba pomoci s hospodářským rozvojem tak, aby z nich lidé nemuseli na cestu vyrážet.
Summit dnes tak zdůraznil potřebu řešit kořeny migrace a připomněl, že svou roli může sehrát vznikající Evropský vnější investiční plán, který by měl v příštích letech výrazně podpořit rozvoj afrického hospodářství. Summit vyzval členské země, aby potřebné návrhy odsouhlasily do konce letošního roku tak, aby mohla být v první polovině roku příštího nalezena shoda také s Evropským parlamentem.
Přijaté závěry ovšem zmiňují i nutnost další práce především v Řecku, kde by měly být zrychleny návraty migrantů zpět z Řecka do Turecka a členské země by měly poskytnout více odborníků i prostředků, aby Atény mohly situaci zvládnout.
Závěry připomínají i potřebu pokroku v ostatních částech dohody mezi EU a Tureckem, včetně otázky vízové liberalizace. V příštích několika týdnech by se měla posunout také unijní legislativa umožňující v případě potřeby bezvízové cestování jednodušším způsobem zastavit.
V textu je připomenuta také potřeba pokračovat v už dohodnutých přerozdělovacích programech, ovšem s připomínkou, že Slovensko a Maďarsko se kvůli kvótám na uprchlíky obrátily na unijní soud.
