Brasília - Kácení deštných pralesů v brazilské Amazonii může zvýšit výskyt malárie v této oblasti až o 50 procent. Zjistil to nový výzkum, který se zabýval odlesňováním brazilských deštných pralesů.
Studie, kterou ve středu zveřejnil na svých internetových stránkách časopis CDC Emerging Infectious Diseases, zkoumala údaje o výskytu malárie v 54 brazilských zdravotnických obvodech z roku 2006 a také satelitní snímky ve vysokém rozlišení, které zachycují těžbu dřeva v okolních lesích.
"Zdá se, že odlesňování je jedním z prvotních ekologických faktorů, které mohou spustit epidemii malárie," tvrdí hlavní autorka studie Sarah Olsonová, která pracuje na Nelsonově Institutu v Centru pro udržitelný rozvoj a globální životní prostředí na univerzitě v americkém Wisconsinu.
Malárie je infekční nemoc, kterou způsobují parazitičtí prvoci Plasmodia, v češtině pro ně máme název zimničky. Na člověka tyto prvoky přenáší komár neboli moskyt rodu Anopheles. Nemoc se projevuje horečkou, dávením, křečemi a bolestí kloubů. Ročně malárií onemocní přibližně 500 milionů lidí, z nichž více než milion na tuto nemoc zemře.
Většina obětí malárie žije v tropickém a subsaharském pásmu Afriky, ale i v jižní Americe, přičemž nejčastěji nemoci podlehnou děti mladší 5 let. Malárie se ale šíří i v Amazonii, kde jí každoročně onemocní přes 500 tisíc lidí.
Odlesněnou krajinu komáři milují
Kácení deštných pralesů podle Olsonové vytváří dobré podmínky pro rozmnožování komárů rodu Anopheles, může tedy výrazně zvýšit počet lidí, kteří malárií v Amazonii onemocní.
"Odlesněná krajina s otevřeným prostorem a částečně prosluněnými jezírky vody poskytuje ideální prostředí pro život moskytů," uvádí s tím, že rodu Anopheles je znám tím, že dokáže z oblasti vyhnat všechny ostatní druhy komárů, u nichž je menší pravděpodobnost, že by mohli malárii přenášet.
Studie také ukázala, že relativně malé změny zalesnění v amazonské oblasti mohou mít obrovské důsledky na zdraví místních obyvatel. "Vykácení čtyř procent lesního porostu je spojeno s osmačtyřicetiprocentním zvýšením výskytu malárie ve zkoumaných 54 zdravotnických obvodech," tvrdí Olsonová.
Oblast Brazílie, na kterou se studie zaměřila, leží u řeky Amazonky nedaleko hranic se sousedním Peru. V této oblasti se nacházejí tropické deštné pralesy typické pro celou Brazílii. Výsledky studie se tak dají přenést i na celé brazilské území - jakékoli odlesňování v jiných regionech může zvýšit výskyt malárie u obyvatel naprosto stejným způsobem, míní autoři.
Olsonová proto upozorňuje, že záchrana tropických deštných pralesů může být velice přínosná pro lidské zdraví, protože může snížit počet onemocnění malárií, a tím i úmrtí.
Ročně zmizí tisíce kilometrů čtverečních
V brazilské Amazonii se nachází největší deštný prales na světě, který má také nejbohatší biosféru. Je zásadním zdrojem kyslíku na zemi a současně pohlcuje velké množství oxidu uhličitého, který podporuje globální oteplování.
V důsledku kácení a vypalování se ale amazonský prales, nazývaný "plícemi planety", neustále zmenšuje. Od roku 1970 z něj Brazilci vytěžili více než 700 tisíc čtverečních kilometrů porostu, což se rovná přibližně rozloze Německa, Polska a České republiky dohromady.
Univerzita státu Minas Gerais a Amazonský institut pro výzkum životního prostředí ve své studii z února 2008 odhadují, že do roku 2030 z Amazonie zmizí další pětina porostu.
Vedení země ale koncem loňského roku před kodaňským klimatickým summitem oznámilo, že objem kácení sníží. Podle analytiků se vláda touto zprávou snažila posílit svou pozici při prosincovém vyjednávání o nové klimatické dohodě.
Mezi červencem 2008 a srpnem 2009 podle ní odlesňování kleslo na nejnižší úroveň za posledních 21 let. Brazilci v tomto období vykáceli 7 tisíc čtverečních kilometrů lesa, což je asi o 45 procent méně než v předchozím roce. Nejvíce dřeva zmizelo z Amazonie v letech 2003 a 2004, kdy odlesnili více než 27 tisíc kilometrů čtverečních.
