Bratislava - Osmadvacet let po pádu socialismu se Středoevropané necítí patřit na Západ ani na Východ. Obyvatelé Česka, Slovenska a Maďarska jsou někde uprostřed, vyplývá z průzkumu Globsec Trends, zveřejněného na konferenci Globsec v Bratislavě.
Příslušníky Západu se cítí být jen 33 % Čechů, 39% Maďarů a jen 21 % Slováků. Příslušnost k Západu, solidarita se členy Evropské unie a spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance jsou na konferenci Globsec nejdiskutovanější témata, protože politika středoevropských vlád v posledních letech příslušnost k Západu a jeho organizacím v očích mnoha západních partnerů zpochybňuje.
Do velké míry je to i vliv propagandy a nejistoty plynoucí ze sociálních médií. "Neměli bychom si nechat našimi nepřáteli diktovat témata, která stav západní civilizace vykreslují jako obraz zkázy. Nepřijímejme tento obraz apokalypsy, který zahlcuje politiku," řekl v projevu při zahájení konference Globsec slovenský prezident Andrej Kiska. Vyzval k návratu k normální politice, která nebude volat po revolucích s nepřímým odkazem na růst podpory různých radikálních proudů v evropské politice.
I když se po čtvrtečním summitu NATO a tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na evropské spojence, aby více utráceli za obranu, debatuje o konkrétních číslech, podle Kisky nejsou počty a konkrétní čísla to nejdůležitější. "Naše hodnoty jsou naší nejsilnější zbraní na obranu vůči komukoli," řekl Kiska.
Rozvoj liberální demokracie
I když jsou třeba Češi podle průzkumu Globsec Trends vůči EU nejskeptičtější, Středoevropané dávají Kiskovi za pravdu, pokud jde o hodnoty. Většina z nich by totiž dala přednost dalšímu rozvoji liberální demokracie před větší koncentrací moci v rukou jednotlivce v čele státu. Češi podporují liberální demokracii v poměru 61 ku 30 procentům, Maďaři 71 ku 26 procentům, Slováci 66 ku 24 procentům.
Evropané obecně jsou nyní po vlně vítězství liberálních stran nad nacionalisty a populisty v Nizozemsku a Francii optimističtější. Po summitu NATO se ale široce diskutuje americký tlak na to, že by Evropané měli méně spoléhat na americký obranný štít. I když všichni přímí účastníci summitu NATO na Globsecu ujišťovali, že v oficiálních i neoficiálních projevech a jednáních s Trumpem nepadlo, že by americký závazek vůči společné obraně oslabil.
"Slyšel jsem ho, mluvil jsem s ním a podle mě jsou řeči o oslabení závazku jen mediální dezinterpretace," řekl například polský prezident Andrzej Duda.
Jenže s nástupem populistů a nacionalistů a vlád s autoritářskými tendencemi, jako je současný kabinet Viktora Orbána v Maďarsku, nebo koncentrace moci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Turecku roste nedůvěra mezi spojenci a tím pádem nejednotnost. Ta podle Kisky je ale klíčem k budoucí obraně bez ohledu na to, zda spojenci budou na obranu dávat dvě procenta HDP či víc. "Jakékoli číslo nebude stačit, pokud nebude důvěra v kolektivní vůli jednat jednotně," řekl Kiska.
