Zatím není známo, zda nejnovější krok lékařů v nejbližší době poznamená provoz slovenských nemocnic. Podle zákoníku práce zaměstnanci mohou ročně odpracovat 400 hodin přesčasů, z toho část může zaměstnavatel pracovníkům až na výjimky nařídit. Z dostupných informací vyplývá, že slovenští zdravotníci základní limit přesčasové práce často vyčerpají v průběhu kalendářního roku a na další přesčasy musejí dát svůj souhlas.
Výpovědi z nočních a víkendových služeb odbory ohlásily před dalším kolem rozhovorů o plnění jeho požadavků, které ministerstvo zdravotnictví ohlásilo na odpoledne. Odbory také kritizovaly, že ministerstvo k jednání přizvalo zástupce různých institucí místo toho, aby se setkalo pouze s lékařskými odbory. Obě strany se prostřednictvím prohlášení vzájemně obviňovali z eskalace situace či kroků proti případné dohodě.
Spory mezi Lékařským odborovým sdružením a vládou Roberta Fica propukly letos na podzim, když kabinet bez dohody s lékaři prosadil v rámci konsolidačního balíčku škrty v růstu platů zdravotníků. V reakci rezignovala ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Její nástupce Kamil Šaško následně oznámil zmírnění uvedených škrtů, některým zdravotníkům včetně lékařů ale budou v příštích dvou letech růst platy pomaleji než na základě dřívějších pravidel. Ty předloni při podobném sporu lékařů s tehdejší vládou schválil parlament, a to i díky hlasům poslanců za nynější vládní strany.
Slovenští lékaři poprvé hromadně podali výpovědi i kvůli platům v roce 2011, což vedlo k ochromení činnosti nemocnic. Tehdejší vláda premiérky Ivety Radičové jim pak částečně ustoupila. Nynější Ficův kabinet chce hromadnému odchodu lékařů zabránit prostřednictvím zvláštního zákona, který minulý týden schválil parlament a následně podepsal prezident. Norma umožňuje vládě vyhlásit mimořádnou situaci kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Během mimořádné situace by například ze zákona neskončila výpovědní lhůta zdravotníků a ti by pod hrozbou trestního stíhání museli pokračovat v práci.
