Exkluzivně: Kreml se od okupace 1968 nezměnil, říká novinář

Jan Gazdík Jan Gazdík
21. 8. 2015 10:30
Chování Putinova Kremlu se v podstatě neliší od toho brežněvovského v roce 1968, tvrdí Jevgenij Kiseljov, přední ruský novinář, který musel kvůli kritice ruské okupace Krymu přesídlit na Ukrajinu.
Krym.
Krym. | Foto: Reuters

Kyjev - Ještě nedávno patřil k největším mediálním hvězdám Ruska. Loni v dubnu - po ruské anexi Krymu - ale Jevgenij Kiseljov ostře kritizoval Kreml kvůli Ukrajině. "Odmítám být součástí země, která organizuje vůči Ukrajině agresi. Jsem ruským občanem, ale stydím se za to," prohlásil tehdy.

O čtyři měsíce později Kiseljov podepsal prohlášení s požadavkem "zastavit agresivní dobrodružství: stáhnout z území Ukrajiny ruská vojska a přerušit propagandistickou, materiální i vojenskou podporu separatistům na jižní Ukrajině".

Po tlaku ruského prezidenta Kiseljov opustil televizi NTV a odjel na Ukrajinu, kde vysílá pro rusky mluvící diváky.

Od začátku ukrajinské krize je jako "vlastizrádce" terčem ostrých výpadů ruských médií - a zvláště pak vládnoucích elit. S Aktuálně.cz mluvil o sovětské okupaci Československa 21. srpna 1968.

V rozhovoru nachází až vzácnou podobnost s ruskou okupací ukrajinského Krymu, ale i s chováním Kremlu na východě Ukrajiny.

Aktuálně.cz: Patříte ke generaci, která zažila intervenci států Varšavské smlouvy do Československa. Co jste si tehdy myslel?

Jevgenij Kiseljov: V roce 1968 mi bylo dvanáct let. A zejména pod vlivem rodičů jsem rychle pochopil, že se stalo něco hrozného... ale rozhodně ne to, čím nás masírovali v rozhlase a televizi. V následujících letech jsem pak už vůbec nepochyboval, že vstup sovětských vojsk do Československa není nic jiného než okupace.

Agrese, která zastavila demokratizaci vaší společnosti, které se tehdy říkalo socialismus - respektive komunismus - s lidskou tváří, jakkoliv je dnes jasné, že něco takového je neproveditelné. Reálná naopak je normální demokratická společnost.

Víte... v poslední době mě stále více trápí jedna věc: chování Putinova Kremlu se v podstatě neodlišuje od toho brežněvovského v roce 1968.

Putinovi nevěří jen deset procent Rusů

A.cz: To se za těch sedmačtyřicet let opravdu nic ve vedení Ruska nezměnilo?

V zásadě opravdu nic. Jakkoliv jsou dnešní technické a mediální možnosti s rokem osmašedesát nesrovnatelné. Obsah je stejný - vylepšily se jen formy vymývání mozků.

Ruská státní propaganda je i dnes velmi promyšlená a většinou i efektivní. Dokazují to ostatně čísla: jen deset procent Rusů nevěří oficiální propagandě. Shodou okolností to odpovídá roku osmašedesát - i tehdy nevěřilo sovětské ideologické mašinerii deset procent lidí.

Takže říkám: od okupace Československa před sedmačtyřiceti lety se ve způsobech Kremlu při vymývání mozků Rusů nezměnilo zhola nic.

A.cz: Jak to vysvětlit?

Problém je i v tom, že v Rusku byli chytří a vzdělaní lidé vždy ve výrazné menšině. Vždy a ve všech dobách.

Velmi dobře si pamatuji na vojenský puč proti tehdejšímu sovětskému prezidentovi Gorbačovovi v jedenadevadesátém roce. I tehdy vyšlo do ulic moc málo lidí - třebaže se jednalo o osud země.

Jen v Moskvě, Petrohradu a v Kyjevě to bylo o něco lepší. V patnáctimilionové Moskvě protestoval pouhý půlmilion lidí! Všude jinde čekali, jak to dopadne.

A.cz: Proč oněch deset procent lidí stále odolává?

Rodiče je tak vychovali. Vypěstovali ve svých potomcích jakousi genetickou imunitu vůči státní propagandě. Takoví byli i mí rodiče. Pořád je to ale pouhá kapka v moři a má to své příčiny.

A.cz: Jaké například?

Musíte si především uvědomit, že Rusko je unikátní zemí, kde téměř sto let vládne negativní státní selekce.

Hra o vděčnou většinu

A.cz: Negativní státní selekce? To mi vysvětlete.

Ruská společnost se od roku 1917 (od svrhnutí carského režimu - pozn. red.) vyvíjí tak, že ty nejvíce nezávislé, svobodomyslné a talentované občany systematicky ničí, šikanuje, vězní, zadupává do země, likviduje anebo nutí k emigraci. Stát se tak nechoval snad jen v období několika velmi krátkých let.

Jeho brutální tlak zeslábl na chvíli ve dvacátých letech minulého století, pak na krátko po druhé světové válce anebo za vlády Nikity Chruščova či Gorbačova. Pokaždé se to ale vrátilo do dřívějších kolejí. Kolejí sofistikovaných perzekucí.

Hodláš se tomu postavit? Dobře. Pak ti ale zlomíme kariéru, zničíme osobní život... a jestli to nepomůže, tak tě šoupneme za mříže... anebo přinutíme k emigraci. I já s vámi teď ostatně mluvím z ciziny - Ukrajiny. A po pravdě řečeno, nejsem z života v emigraci nijak nadšen.

Víte, co je podmínkou úspěšnosti každé státní propagandy?

Válka informací. Seriál

Ruská propaganda - ikona

Aktuálně.cz se v novém seriálu pokouší přiblížit fungování médií a roli propagandy v současném Rusku. A vysvětlit, proč na ni Rusové tolik slyší.

Stalin byl dobrý manažer, Kyjev je zlo. Jak Rusy ovládly lži. Rozhovor s Galinou Timčenko

Slova, která zabíjí. Ruská státní média jsou vojenská zbraň. Rozhovor s Josefem Pazderkou

Kreml se od okupace 1968 nezměnil. Exkluzivní rozhovor s předním ruským novinářem Jevgenijem Kiseljovem.

Je děsivé nesmět věřit tomu, co vidíte. Rozhovor Aktuálně.cz s generálním ředitelem tiskové agentury Interfax-Ukrajina Oleksandrem Martynenkem.

A.cz: Co máte na mysli?

Vstřícné a vděčné obecenstvo. Bylo tomu tak v éře Sovětského svazu a platí to, bohužel, i pro současné Rusko. Mluvím tu o přičinlivé, poslušné a případ od případu i velmi agresivní většině, která přivykla tomu, že stát se o ně a vše postará.

Právě tahle proputinovská - v roce 1968 probrežněvovská - většina je důsledkem oné stoleté negativní selekce. I proto - až na vzácné a hrdinské výjimky - v Rusku proti okupaci Československa nikdo neprotestoval a naopak věřil, že Sovětský svaz vaši zemi brání před agresí NATO. No a ze stejných důvodů to nebylo o mnoho lepší ani při okupaci Krymu. Rusové politiku svého prezidenta Putina v drtivé většině podpořili.

A.cz: Jednomu nerozumím - v osmašedesátém roce oddělovala Sovětský svaz, stejně jako jeho satelity, od vnějšího světa železná opona se vším, co k ní patřilo. Včetně "odstřihnutí" od objektivních a nezávislých informací. V době internetu si ale mohu cokoliv ověřit a tím pádem se nenechat "oblbnout" státní propagandou. A přesto podle vás ta kremelská na Rusy zabírá. Čím to?

I v éře Sovětského svazu bylo možné naladit Hlas Ameriky či BBC - nehledě na silné rušení těchto stanic. Když chcete, tak si objektivní informace vždy - třebaže s obtížemi - seženete.

Zdá se mi však, že přeceňujete roli internetu. I s jeho přispěním dnes najdete spoustu informací. Záleží ovšem na tom, jaké hledáte. Jestli ty, jimiž si chcete ověřit státní propagandistickou mašinerii - v našem případě až obludné nesmysly -, anebo vás zajímá více nabídka zboží či ještě pestřejší pornografické stránky. I tohle je smutný případ "hladu" po informacích v dnešním Rusku.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

SP ve sportovním lezení v Sia-menu (Čína):

Rychlost:

Muži: 1. Čung Čchi-Sin (Čína), 2. Rudackij, 3. Děulin (oba Rus.), …v kvalifikaci 24. Kříž, 50. Ondra, 60. Stráník (všichni ČR).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Mawem (Fr.) 329, 2. Děulin 312, 3. Muhammad (Indon.), …10. Kříž 162.

Ženy: 1. Susantiová (Indon.), 2. Sung I-Ling (Čína), 3. Krasavinová (Rus.).

Konečné pořadí (po 6 závodech): 1. Sung I-Ling 460, 2. Jaubertová (Fr.) 355, 3. Susantiová 333.

Další zprávy