Lži o MH17. Ruská televize si vybásnila stíhačky i svědky

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
17. 7. 2015 10:25
Prezident Putin před rokem prohlásil, že za sestřelení letadla nad východní Ukrajinou může Kyjev. Ruská média jeho verzi všemožně podporují. A vymýšlejí nové a nové důkazy.
Cedule u vesnice Hrabove poblíž místa nehody letu MH17
Cedule u vesnice Hrabove poblíž místa nehody letu MH17 | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva – Pokud existuje incident, na kterém se dá dobře ukázat fungování propagandy ve válce o Ukrajinu, pak je to sestřelení letu MH17. Dnes je to právě rok, co na palubě Boeingu 777 zemřelo 298 lidí

Odpovědnost za katastrofu ruský prezident Vladimir Putin už loni přiřkl Ukrajině. "Nepochybně, odpovědnost leží na zemi, nad jejímž územím se to stalo," prohlásil po tragické události.

Sliboval, že veřejnost na Ukrajině i celém světě dostane "objektivní obraz" toho, co se v oblasti ovládané proruskými separatisty skutečně stalo. Ruská média pak přinesla řadu informací, které měly dokázat, že tragédii zavinil právě Kyjev.

Tajemný Španěl Carlos

Propagandistický kanál Russia Today (RT) přišel už v den katastrofy s verzí, podle níž se vedle boeingu - těsně předtím, než zmizel - objevily dva ukrajinské vojenské letouny. Odvolával se na španělského dispečera Carlose, který údajně pracoval na kyjevském letišti Boryspil.

"Vojenské letouny letěly vedle (Boeingu) 777 tři minuty předtím, než zmizel z radarů. Pouhé tři minuty," citovala televize RT z twitterového účtu dispečera registrovaného pod jménem "spainbuca".

"Když boeing zmizel z radarů, kyjevské vedení nás informovalo, že se zřítil. Jak se to mohlo dozvědět tak rychle?" ptal se uživatel.

Přestože RT posléze přiznala, že účet údajného dispečera byl falešný (a jako takový následně zablokován), reportáž ruské televize stála u zrodu mnoha spikleneckých teorií. Všechny tvrdily, že malajsijský letoun na trase z Amsterodamu do Kuala Lumpuru sestřelila ukrajinská armáda.

Jejich šíření nezastavilo ani oficiální oznámení Ukrajiny, že mezi kyjevskými dispečery nikdy žádný cizinec nepracoval.

Ruská televize později dokonce ukázala snímek, který měl dosvědčovat, že vojenský letoun vypouští raketu směrem k malajsijskému letadlu.

Později se však ukázalo, že jde o "fake", vytvořený s pomocí počítačového programu. Sami ruští konstruktéři letounu SU-25 navíc potvrdili, že raketa z takového stroje je příliš slabá na to, aby zničila tak velký a rychle se pohybující cíl.

"Vladislav Vološin. Ten, co sestřelil boeing"

Netrvalo dlouho a televize RT přišla s výbušným svědectvím: účast ukrajinských vojáků na likvidaci boeingu potvrdil svědek, kterého ruští vyšetřovatelé prověřili na detektoru lži.

Svědek měl vypovědět, že civilní letoun mohl sestřelit ukrajinský SU-25, který pilotoval voják jménem Vladislav Vološin.

"Jeho (Vološinův) let se uskutečnil z letiště dislokovaného v Dněpropetrovsku, kde svědek sloužil. Ten osobně viděl, že Vološinovo letadlo bylo vybaveno raketami vzduch-vzduch," informovala RT s odvoláním na ruské vyšetřovatele.

Podle zmiňovaného svědka se letec vrátil na základnu bez raket. A prohlásil, že "letadlo se ocitlo v nesprávnou dobu na nesprávném místě".

Vyšetřovatelé z Ruska tehdy tvrdili, že totéž vypověděli také ukrajinští občané, kteří poblíž místa neštěstí žijí. Ti prý tvrdili, že krátce před zřícením letadla viděli v těsné blízkosti civilního stroje vojenský letoun.

Dosud "bezejmenný" klíčový svědek pak letos v červnu dokonce dostal jméno. Ruský státní kanál Vesti ho divákům představil jako občana Ukrajiny Jevgenije Agapova. Žádný nezávislý zdroj však jeho výpověď nepotvrdil.

Kromě ruských televizí se důkazy o podílu jistého Vološina na sestřelení letu MH17 objevily také na webech spravovaných ze separatistických republik v Donbasu. Jeden z nich dokonce zveřejnil záznam z údajného sestřelení boeingu ukrajinským pilotem na YouTube.

"Seznamte se: Vladislav Vološin, pilot, který sestřelil malajsijský Boeing 777 letu MH17," napsal uživatel. Záznam však byl později vymazán.

Komu patřil Buk

Podle expertů z několika zemí, kteří se leteckými katastrofami zabývají, byl malajsijský stroj s největší pravděpodobností sestřelen raketovým komplexem Buk. Informaci, že boeing byl sestřelen ze země, potvrdily i údaje získané z tzv. černých skříněk, které se našly na území ovládaném proruskými separatisty.

Rusko a Ukrajina se ovšem už rok přou o to, komu komplex patřil.

Kyjev tvrdí, že podobnými systémy nedisponuje. Poradce ukrajinského prezidenta Ihor Smeško letos v červnu uvedl, že svůj poslední Buk Ukrajina prodala Gruzii dávno před katastrofou MH17.

Ukrajinci odmítají i to, že by separatisté komplex Buk ukořistili z jejich armádních skladů.

Ruské ministerstvo přesto trvá na svém: Máme "stovky důkazů", že Ukrajina ruské Buky vlastní, opakuje.

Tvrzení, že se Kyjev raketových systémů zbavil, označil za absurdní. Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle něj nedávno navštívil instituci, která specialisty pro řízení Buků připravuje.

Letos v červnu zveřejnil ruský vojenský koncern Almaz-Antej závěry expertizy, podle níž malajsijské letadlo sestřelila raketa 9М38М1 z komplexu Buk-M1. Podle ukrajinského ministerstva obrany se ale žádné takové rakety pro Buky na Ukrajině nikdy nevyráběly.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy