Jenže po roce už tyto plamínky sotva doutnají. A mezi lidmi na ostrově se mluví o tom, že tak blízko válce jako dnes země už roky nebyla.
Občanská válka mezi většinovými, buddhismus vyznávajícími Sinhálci (tvoří zhruba 74 procent zdejší dvacetimilionové populace) a hinduistickými Tamily (kterých je podle vládních zdrojů 18 procent) si za dvaadvacet let vyžádala přes 64 tisíc obětí. Nejméně jeden milion lidí před konfliktem utekl, přišel o své domovy. Na potírání bojůvek povstalecké organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE) pak každoročně vydává vláda přes 720 milionů dolarů.
"Po tsunami se zdálo, že všechno bude lepší. Tamilové potřebovali také humanitární pomoc, udělali taková vstřícná gesta, že jsme si všichni mysleli, že to bude definitivní konec bojů," říká pětačtyřicetiletý Sinhálec P. Suri, bývalý voják.
Na východním pobřeží Srí Lanky, které za své území považuje právě LTTE, sloužil sedm let u letectva. Křehkému příměří, dojednanému pod taktovkou Norů, nikdy nevěřil. "Ale myslel jsem, že obnova po té katastrofě to všechno může zlepšit. Jenže teď je to na východě jeden výbuch za druhým, prezident chce postupovat tvrdě, těžko říct, co bude dál."
Podobné obavy cítí i Candrasan de Silva, z jihozápadní obce Walagedara. "Mému synovi je jednadvacet. Slouží v armádě. Nebojím se, že kdyby začala válka, dostala by se až sem k nám, na druhé pobřeží. Ale mám strach, že by tam poslali mého syna. A mnoho dalších synů," říká de Silva.
Málokdo si myslí, že se nový prezident Mahinda Radžapakse dokáže s Tamily domluvit bez dalších ztrátách na životech. Cesta, již po tsunami prošla Indonésie která během roku dokázala alespoň formálně ukončit krvavý boj se separatisty (GAM) z provincie Aceh na Sumatře, se nezdá být průchozí.
Právě ničivé vlny, které v prosinci téměř smazaly část provincie Aceh z mapy, přitom obrátily pozornost světa k tomu, jakým způsobem vláda v Jakartě vůči GAM postupuje. Tamní kabinet byl pod větším tlakem situaci řešit.
Na Srí Lance se o smír opět snaží Norové, ale pár dní staré prohlášení LTTE, že jsou připraveni začít znovu bojovat, může jen těžko přimět prezidenta Radžapakse usednout k mírovému stolu.#reklama
Zvlášť proto, že si přízeň lidí v listopadových volbách získal především díky svému slibu tvrdého postupu proti tamilským povstalcům.
"Ono je to tak, že Sinhálci proti Tamilům nic nemají. Jsou to většinou chudí lidé, které okrádá LTTE. Vydírá je, vykořisťuje, ničí," říká P. Suri. "Lidé tedy nehlasovali proti Tamilům, ale proti LTTE."
Ať tak či tak, sehnat kdekoli v Sinhálci "ovládané" části Srí Lanky řidiče, ochotného jet dnes s turisty (v našem případě novináři) do Batticaloe, města, které bývalo až do roku 1991 hlavním centrem Tamilských tygrů, je malý zázrak.
"Je mi líto, ale z našich lidí tam nikdo nejezdí. Vlastně neznám nikoho, kdo by v Batticaloe kdy byl," odmítá nás G. G. Premalal, ředitel cestovní společnosti Happy Tours z jihosrílanské Unawatuny. "Já tygry nesnáším. Pořád to někde bouchá a turisté pak mají strach na Srí Lanku přijet. Celý ostrov strádá jen kvůli jejich snaze o nezávislost. Ať jsou nezávislí jinde," myslí si.
A podobné reakce dostáváme u všech ať již v kancelářích či hotelích doporučených řidičů. "Nemůžu tam jet. Vy jste bílí, vám nikdo neublíží. Ale mě by přinejmenším přes noc rozmlátili auto," omlouvá se řidič Pradeep.
Nezabírá ani osvědčená zbraň: Peníze. I když částku za cestu na východ znásobíte výrazně nad zdejší poměry, po chvíli váhání je odpovědí omluvené kroucení hlavou.
Šoféra nám nakonec seženou až ve Weligamě usazení Češi. A to po dlouhém vysvětlování, že skutečně nejsme blázni, když místo památek Srí Lanky chceme vidět tamilské východní pobřeží.
