Na Charkovském směru došlo k poklesu ruských vojenských aktivit. Podle Mikuleckého to má dvě příčiny. "Ukrajinské armádě se včas podařilo přesunout jednotky, které zastavily nápor a nyní i místy poměrně zásadně zatlačují Rusy zpět," uvádí expert. Druhým důvodem jsou pak do jisté míry vyčerpané ofenzivní schopnosti Rusů.
V jiných, zejména jižnějších oblastech fronty se ale boje obnovují. "Je otázkou, nakolik má ukrajinské velení ještě dostatek mobilních záloh a nakolik zafungovaly ruské, naprosto vědomé oběti vojáků," doplňuje Mikulecký. Cílem obětování žoldáků často najatých v Africe, na Blízkém východě nebo v Jižní Americe mělo být právě vyčerpání ukrajinských záloh.
Ke změně situace nad bojištěm může dle odhadu analytika zásadně přispět i situace ve vzduchu, klíčové je přitom vyškolení ukrajinské obsluhy letounů AWACS, které darovalo Švédsko, společně s využitím stíhacích letounů F-16. "Pokud by se Ukrajině podařilo tohle nasadit do vzduchu, neznamená to, že by obloha byla ukrajinská, ale zásadním způsobem to eliminuje ruské schopnosti," hodnotí Mikulecký.
Za pozornost podle něj stojí také čím dál častější využívání raket ukrajinské výroby, upravených původně námořních střel Neptun. "Mají nyní prodloužený dolet, jsou skutečně schopné pronikat ruskou protivzdušnou obranou a zasahovat cíle, které Rusy bolí," říká analytik.