Havana - Ministr zahraničních věcí Španělska Miguel Ángel Moratinos má za sebou jednání s nejvyššími kubánskými představiteli.
Obě strany označují první návštěvu šéfa španělské diplomacie na Kubě po devíti letech za "novou kapitolu ve vzájemných vztazích" Madridu a jeho bývalé kolonie.
Otázkou ale zůstává, zda prolomení mezinárodní izolace komunistického ostrova přinese alespoň náznak nadějí na demokratizaci tamních poměrů či jen poskytne legitimitu rigidnímu kubánskému režimu.
Uvnitř Evropské unie se ustavuje skupina zemí, které se španělská iniciativa na Kubě nelíbí. Je mezi nimi i Česká republika.
Drahý Fidele, brzy se uzdrav
Moratinos se v úterý večer setkal v Havaně s prozatímním kubánským vůdcem Raúlem Castrem, který již tři čtvrtě roku řídí zemi v zastoupení svého bratra Fidela, jenž se pomalu zotavuje po náročné operaci zažívacího traktu.
Obsah jejich rozhovoru zůstal neveřejný, až na informaci, že Moratinos předal Castrovi dopis od španělského krále Juana Carlose, v němž španělský monarcha přeje Fidelovi brzké uzdravení.
Španělsko je podle agentury Reuters jedním z největších zahraničních investorů na Kubě po Venezuele a Číně a s ostrovem jej pojí i kulturní s společenské vazby vyplývající ze společné historie.
Moratinos ale na své cestě nereprezentuje jen Madrid. Na Kubu přijel i coby nejvýše postavený vládní činitel členské země EU od roku 2003, kdy došlo k prudkému ochlazení vztahů mezi Havanou a Bruselem po uvěznění 75 kubánských disidentů.
Jak prosím? Političtí vězni?
Španělský šéfdiplomat už v pondělí, hned po svém příjezdu do Havany, vyjádřil připravenost napomoci ke zlepšení vztahů mezi Kubou a Evropskou unií. Kubánští představitelé naznačili, že nevylučují ani jednání o choulostivém tématu lidských práv.
Jejich vstřícnost má ale evidentně své meze. Kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque zdůraznil, že předpokládaný dialog "nebude orientován na hodnocení vnitřní situace v jedné ze dvou zemí".
A dodal, že jednání, která se svým španělským kolegou vedl, se netýkala kubánských politických vězňů. Těch jsou podle Kubánské komise pro lidská práva (ilegální, ale vesměs tolerovaná organizace) v současné době za mřížemi více než tři sta.
"Nebylo to na pořadu jednání, to je v kompetenci kubánských právních orgánů. To není téma, o kterém bychom jednali s jinými zeměmi. Je to vnitřní problém Kuby," prohlásil Pérez Roque.
Disidenti: O schůzku na ambasádě nestojíme
Kubánský režim označuje slabou a vnitřně roztříštěnou opozici za "žoldáky", jejichž jména jsou na výplatních páskách americké vlády.
Jeden z členů španělské delegace by se měl přesto s vybranými disidenty ještě před návratem do vlasti setkat, a to přímo na půdě španělské ambasády.
Jak ale uvedl španělský list El Mundo, řada z nich bude schůzku zřejmě bojkotovat, neboť se jim nelíbí přátelský tón, který Madrid v jednání s Havanou nasadil.
"Myslím, že dosavadní průběh návštěvy nám brání se svobodně vyjádřit. Nemám, co bych si od španělské vlády vyslechla," cituje El Mundo přední disidentku Martu Beatriz Roqueovou.
Podobně se podle listu k pozvání na schůzku se španělským zástupcem staví i zakladatelka hnutí Dámy v bílém Miriam Leyvaová či další disident Vladimiro Rock.
Kuba k EU: Zrušte sankce, pak se uvidí
Za předpoklad k navázání rozhovorů s evropskou sedmadvacítkou označil kubánský ministr zahraničí zrušení sankcí a "společného postoje EU", který Unie zaujala v roce 1996 a který podmiňuje pomoc EU Kubě zahájením demokratizačních změn v zemi.
Diplomatické sankce vůči Kubě vyhlásila EU poté, co bylo v březnu a dubnu 2003 zatčeno 75 kubánských disidentů. Kubánské úřady dosud ze zdravotních důvodů propustily jen 16 z nich.
V lednu 2005 EU zrušila zákaz, který znemožňoval vést s Kubou jednání na vysoké úrovni. Vztahy karibské komunistické země s Evropskou unií ale zůstávají nadále napjaté.
Pérez Roque proto podle svých slov doufá, že Španělsko by mohlo být "privilegovaným prostředníkem se zbytkem Evropy".
