Berlín - "Dávám přednost vězení v Německu než 'svobodě' v Sýrii," řekl v červencovém rozhovoru z vězení Ebrahim B., jeden ze dvou údajných členů teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří v pondělí stanou před soudem v Německu.
Do Sýrie Ebrahim B. odjel na začátku loňského léta za příslibem, že nabyde bohatství a dostane čtyři manželky.
U islamistů ale brzy upadl do podezření, že je ve skutečnosti špeh, a skončil v cele v jednom z jejich syrských "popravčích center".
Šestadvacetiletému muži původem z Tuniska - ale německého občanství - se však jako zázrakem podařilo utéct při převozu zraněného bojovníka IS a vrátit se do Evropy, kde skončil v rukou německých úřadů. Ty ho navíc podezírají, že se chystal k sebevražednému útoku v Bagdádu.
"Islámský stát nemá s islámem nic společného," tvrdí Ebrahim B. po několika měsících strávených na Blízkém východě.
Svoje rozhodnutí přidat se k islamistům Ebrahim B. zpětně obhajuje touhou po ženách a drahém autě. "Buďme upřímní - kdo by nechtěl čtyři ženy," cituje ho server Independent. "Pokud by mě požádali, abych se přidal k jamajské rockové kapele nebo k Hells Angels v Americe, přidal bych se k nim."
Do Sýrie berou lidé celé rodiny
Ebrahimův příběh není ojedinělý. Ani on nejel sám, přidal se k němu jeden z jeho kamarádů - Ayoub B. Nyní taktéž souzený.
Podle odhadů se k IS přidalo asi 500 až 700 mladých lidí z Německa, ze Západní Evropy pak celkem okolo 4000. Podle Petera Neumanna z King’s College v Londýně by ale právě Ebrahimova výpověď, kterou hodlá učinit u soudu, mohla pomoct deromantizovat život džihádistů. "Celá Evropa čekala na navrátilce, který půjde do médií a demystifikuje tzv. svatou válku," řekl Neumann.
Rozhodnutí odejít do války v cizí zemi není pro lidstvo nic nového. Ve 30. letech minulého století odešlo například do španělské občanské války bojovat na 30 000 cizinců, připomíná server BBC.
Davy se vydaly také do Pákistánu, Afghánistánu, Iráku a dalších zemí zmítaných konflikty. Počty cizinců, které mobilizovala Sýrie, jsou nicméně i v dějinách radikálního islámu bezprecedentní.
"V prvních dnech války bylo podle těch lidí hlavním motivem 'jít a bojovat proti Asadovi na obranu sunnitů v Sýrii'," tvrdí Thomas Hegghammer z Norwegian Defence Research Establishment. "Dnes je nejčastěji uváděnou motivací 'jít a žít v Islámském státě, touha žít v chálifátu'," dodává s tím, že lidé z Evropy berou do džihádistické metropole Rakká klidně i celé rodiny. Natrvalo.
Podle OSN se noví džihádisté rekrutují z více než poloviny zemí světa, nejčastěji z Blízkého východu a severní Afriky. Informace o jejich počtech je ale nutné brát s rezervou, mohou se lišit samy mezi sebou i od reality. Podle centra pro studium radikalizace při britské King's College v Londýně se k islamistům celkově vydalo na 20 tisíc lidí ze zahraničí. Asi 5 až 10 procent z nich už zemřelo, dalších 10 až 30 procent už se vrátilo zpět domů.
"Jako když přejedete kočku"
Mezi nimi se vrátil i Ebrahim B., jehož rodiče se do Wolfsburgu přistěhovali v 70. letech za prací.
V Německu nastoupil na gymnázium, ale jeho život šel z kopce. Skončil na nepříliš perspektivní škole a začal brát drogy. Nakonec se mu podařilo vyhoupnout o něco výš. Stal se masérem a přidal se k SDP.
Právě kvůli své politické angažovanosti upadl v Sýrii do podezření. Krátce poté, co ho na turecké hranici vyzvedl jeden z islamistů a převezl ho do tábora pro rekruty, ho místní vůdci IS začali podezírat.
Realita života v cele, kam ho IS uvrhl, ho pak rychle probudila. Čekala ho poprava, stejně jako mnohé, které ve vězení slyšel umírat.
"Byl to zvuk, jako když přejedete kočku," vzpomíná dnes z Německa. Do cely mu jeho trýznitelé pohodili bezhlavé tělo jeho spoluvězně, kterého taktéž podezírali, že u nich jen špehuje. Zastal se ho ale jeden z náborových důstojníků. Uprchl, když doprovázel raněného bojovníka k ošetření.
"Podvedli mě," říká dnes na adresu radikálů z Islámského státu.
