Česká strana se na soud obrátila letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Polsko poté na jaře schválilo právní úpravy, které pode polské vlády dostatečně reagují na námitky české strany i komise.
"Zásadní problémy, kvůli kterým jsme podávali žalobu, stále trvají," řekl v úterý soudu náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který českou vládu ve sporu zastupuje. Ani nová polská pravidla podle něj nezajišťují, že bude povolení v souladu s unijní směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Polsko například nedalo veřejnosti dostatečnou možnost účastnit se schvalovacího řízení, nevládní organizace například mohou pouze podávat odvolání, nikoli se zapojit do řízení v jeho začátku, uvedl Smolek.
Proti prodloužení činnosti dolu a jeho plánovanému rozšíření protestují české ekologické organizace i zástupci obyvatel Libereckého kraje, kteří se obávají vlivu těžby na kvalitu pitné vody ve svých obcích.
"Zbavuje je to možnosti účinné právní obrany," prohlásil na adresu polských pravidel český zástupce.
Varšava označuje české námitky za nepodložené. Zároveň tvrdí, že důl zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila.
Soud již v květnu vyhověl české žádosti a nařídil zastavení prací v dole až do finálního verdiktu. Protože se polská strana odmítla příkazu podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil jí soud pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Vláda ve Varšavě odmítá platit, kvůli čemuž zemi hrozí krácení unijních fondů.
Obě země se mezitím pokoušejí vyřešit situaci pomocí mezivládní dohody, o které začaly jednat na jaře. Zatím se jim však nepodařilo dospět ke kompromisu.