Lucemburk - Slovensko a Maďarsko ve středu před Soudním dvorem Evropské unie vysvětlovaly, proč se na soud obrátily kvůli uprchlickým kvótám.
Členské země EU v září 2015 schválily přerozdělení 120 tisíc migrantů podle kvót. Tento krok měl hlavně ulehčit situaci jihoevropským státům, kam uprchlíci často připlouvají - Itálii a Řecku. Kvóty ale Maďarsko a Slovensko kritizují.
Maďarský zástupce to nyní u soudu označil za politické rozhodnutí. Podle názoru Slovenska bylo navíc kromě jiného neadekvátní a neúčinné.
Stejného výsledku by podle obou zemí šlo dosáhnout i jiným způsobem, například zlepšením ochrany hranic EU a rychlejšími návraty těch, kdo na azyl právo nemají.
Soudní dvůr EU nyní o věci nerozhodne, jeho generální advokát Yves Bot v řádu měsíců vypracuje své stanovisko k věci. Samotný rozsudek by tak mohl padnout na konci letošního roku, míní pozorovatelé.
Výrok soudu by přitom mohl mít vliv i na nynější debatu v EU o reformě unijního azylového systému. V něm totiž jako opatření pro případ krize Evropská komise navrhla trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl ze země zasažené migračním tokem.
Proti bylo původně i Česko
Maďarsko a Slovensko ve středu před unijním soudem podpořilo také Polsko, které v roce 2015 pro kvóty nakonec hlasovalo.
Jeho zástupkyně u soudu poukázala na související bezpečnostní rizika, protože přijatý mechanismus podle ní neumožnil kontrolovat žadatele a řešit možné bezpečnostní hrozby.
Středoevropské země počátkem prosince 2015 u unijního soudu napadly rozhodnutí Rady EU přerozdělit mezi ostatní státy unie celkem 120 tisíc žadatelů o azyl, kteří se nacházejí v Řecku a Itálii.
Proti kromě Slovenska a Maďarska tehdy hlasovaly také Česká republika a Rumunsko, Finsko se zdrželo.
Zatím se přesunulo jen 18 tisíc lidí
Slovensko argumentuje, že Rada EU takto zasáhla i do práv národních parlamentů. Porušeny prý byly principy zastupitelské demokracie, institucionální rovnováhy a řádné správy věcí veřejných, stojí v žalobě.
Slovensko také míní, že rozhodnutí "zjevně není vhodné a ani nezbytné k dosažení sledovaného cíle".
Ve středu to zástupci zemí před soudem demonstrovali na faktu, že k 5. květnu letošního roku bylo v rámci programu přesunuto jen 18 119 lidí.
Podle zástupkyně Rady EU ale bylo rozhodnutí tehdy adekvátní. Migrační krize, jakou Evropa nepamatuje, podle ní ohrožovala samotnou existenci schengenského prostoru.
Maďarský reprezentant se zmínil taky o rozhodnutí své vlády, která odmítla, aby Maďarsko bylo jednou ze tří zemí, odkud měli být migranti přerozdělováni. Skutečnost, že vzápětí bylo Budapešti nařízeno migranty naopak přijmout, označil za diskriminační.
"To, že jsme odmítli určitou formu pomoci, neznamená, že jsme pomoc nepotřebovali vůbec," upozornil.
