Na řeckých ostrovech klid. Uprchlíky odradily hlídky i kvóty, Evropa se ale bojí problémů v Turecku

Marek Hudema Marek Hudema
12. 4. 2017 13:22
Na řeckých ostrovech v Egejském moři je oproti loňsku klidnější situace. Kontroly běženců jsou rychlejší a na moři hlídkují lodě, píše z Řecka zpravodaj Aktuálně.cz. Na ostrově Lesbos navštívil uprchlické tábory, kde mluvil s běženci i lidmi, kteří jim pomáhají. "Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den," říká například Krysztof Borowski z Frontexu. Evropa se ale bojí zmatků v turecké pohraniční stráži.
Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců.
Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců. | Foto: Marek Hudema

Mytiléna (od našeho zpravodaje) - V hlavním městě řeckého ostrova Lesbos Mytiléna kotví francouzská a britská hlídková loď, které pomáhají zadržovat uprchlíky připlouvající do Evropy.

Na moři se pohybuje člun řecké pobřežní stráže. Ve slunečném odpoledni chytá u břehu řecký rybář sépie a místní obyvatelé posedávají v kavárnách.

Oproti situaci, která tu panovala před rokem a půl, je to rozdíl. Tehdy tudy denně proudily stovky uprchlíků, kteří na řecký ostrov připluli z pár kilometrů vzdáleného Turecka.

Dohoda, na základě které Turci slíbili zadržovat uprchlíky na svém území, zatím funguje. Evropská unie ji dojednala loni v březnu. Turci se v ní zavázali nepouštět běžence dál do Evropy a Brusel jim za to slíbil tři miliardy eur, zrušení víz a obnovení rozhovorů o vstupu do unie.

Turecko stále vyhrožuje, že dohodu vypoví. Vadí mu, že bezvízový styk je v nedohlednu, a několik evropských zemí navíc zakázalo na svém území kampaň před nadcházejícím referendem o změně turecké ústavy.

I přes tuto dohodu se ale uprchlíci do Řecka dál dostávají, i když v menším počtu.

"Spálil jsem Korán"

Od cesty teď běžence odrazuje několik důvodů.

Především jde o to, že syrské uprchlíky vrací evropské úřady zpátky do Turecka na základě zmíněné dohody. Z řeckých Egejských ostrovů to zatím bylo okolo čtyř stovek lidí.

Tito lidé zároveň ztrácí šanci na získání azylu v Evropě, zatímco část Syřanů, kteří zůstanou v Turecku, má šanci na přesídlení do zemí unie přímo z Turecka.

V řeckých uprchlických táborech je znát, že počet Syřanů klesl. Podstatnou část osazenstva dnes tvoří Afričané, Afghánci, Pákistánci či Íránci.

Vidět to lze na Lesbu v záchytném táboře Moria a rodinném táboře Kara Tepe nebo v uprchlickém táboře Eleonas v Aténách.

Hladinu Egejského moře hlídají řecké a další evropské lodě. U Mytilény, hlavního města ostrova Lesbos, kotví britské a francouzské plavidlo.
Hladinu Egejského moře hlídají řecké a další evropské lodě. U Mytilény, hlavního města ostrova Lesbos, kotví britské a francouzské plavidlo. | Foto: Marek Hudema

"Spálil jsem Korán a dal jsem to na internet, proto jsem tady," tvrdí v Morii například vytáhlý mladík, Íránec Hádí. Je ale těžké říci, jestli je to pravda a odkud video s pálením knihy, které ukazuje na svém mobilním telefonu, vlastně pochází.

Malý Pákistánec Bilál ve světlém tričku zase tvrdí, že je tu kvůli tomu, že pochází ze šíitské muslimské menšiny a byl většinovými sunnity v Pákistánu pronásledován.

O kus dál si přes zavřenou bránu do přísněji střežené části tábora povídají se svými známými černí Afričané. Bavit se s novináři o svých příbězích nebo se nechat vyfotografovat ale nechtějí.

Kromě dohody uprchlíky odrazují i kvóty

K tomu, aby nápad na cestu do Evropy přehodnotili, mají lidé i další důvod.

V Turecku se postupně rozšířila informace, že většina uprchlíků nemá šanci dostat se do evropské země, kterou si původně vybrali. Potvrzuje to jeden z úředníků pracujících na místě s migranty, který si nepřál být jmenován.

Balkánská trasa je uzavřena a málokdo z běženců chce uváznout v Řecku, nebo dokonce na jeho ostrovech.

Navíc i ti, kteří nejsou ekonomičtí uprchlíci, a mají tak nárok zůstat v unii kvůli politickému pronásledování nebo válečnému konfliktu, mají být podle kvót rozděleni mezi jednotlivé evropské země. Nemohou si už tedy vybírat, kam půjdou.

Většina má zájem o Německo, na základě dohodnutých kvót mohou ale skončit ve Slovinsku, Estonsku nebo na Maltě.

Pomáhají i Češi

Základní prověřování žádostí o azyl navíc už dnes probíhá přímo na ostrovech, jako je Lesbos. Tedy uprostřed moře, kde není šance uprchnout z tábora a vydat se rovnou dál.

Opatrný postup umožnil rychlejší registraci uprchlíků, ověření totožnosti nebo sejmutí otisků prstů. Neprověření lidé se už nehromadí na malých ostrovech, a není proto nutné posílat je bez registrace dál.

Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců.
Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců. | Foto: Marek Hudema

"Zatímco dříve se v Morii vyřizovalo 10 až 15 případů za den, dnes zvládáme 50 až 60 případů," vysvětluje Giannis Balbakakis, ředitel tábora Moria. K plynulejšímu odbavování pomohlo zvýšení počtu personálu, který se zabývá prověřováním. Dříve to v táboře dělalo 50 zaměstnanců, teď jich je 105.

Část z nich vyslala do Morie Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, zkráceně Frontex.

Právě v Morii funguje jeden z takzvaných evropských hotspotů, tedy center pro registraci běženců.

"Je nás tady celkově sedm. Já pracuji jako specialista na snímání otisků prstů, jsou zde kolegové, kteří provádějí výslechy uprchlíků, a je tu specialista na doklady," říká policista Václav Fišer, který je v Řecku na podobné misi už počtvrté.

Hlídky na moři posílily

Třetím důvodem pro snížení počtu uprchlíků je nepřetržitá kontrola na moři. U tureckých břehů hlídkují řecké lodě, posílené navíc o 14 plavidel dalších zemí Evropské unie, jako součást operace Frontexu.

Pro běžence prý není z psychologického hlediska snadné vyplout v malém člunu na moře, kde hlídkuje tolik lodí.

Loď pobřežní hlídky.
Loď pobřežní hlídky. | Foto: Marek Hudema

Například francouzská loď Jean Francois Deaniau je tu pět dní a zachytila už 60 uprchlíků. "Doprovodili jsme je ke břehu," říká kapitán ­Jean-Marie Graillan na palubě svého 50 metrů dlouhého plavidla.

Jeho posádka vyplouvá podle pokynů řeckých úřadů a sleduje v noci hladinu prostřednictvím termovize. Na vytahování uprchlíků má k dispozici dva rychlé čluny, každý se tříčlennou posádkou.

Za loňský rok lodi Frontexu v Egejském moři vylovily přes 41 tisíc uprchlíků. V roce 2015 přitom do Řecka připlulo podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky okolo 800 tisíc lidí.

Ohrozí vše Turecko?

"Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den. Tehdy navíc lidé přijížděli na přecpaných lodích, stačilo trochu větru a hned se potápěli. Pašeráci dokonce dávali lidem slevu, pokud vyjedou za špatného počasí," říká Krysztof Borowski z Frontexu.

Statistiky agentury ukazují, že v únoru, ze kdy jsou poslední data, poklesl meziročně počet uprchlíků mířících do Evropy z Turecka přes východní Středomoří o 98 procent.

Dohodu o uprchlících zřejmě Ankara v nejbližší době nevypoví, naznačuje dokument Frontexu určený pro vnitřní potřebu, který ale nedávno citoval německý list Welt am Sonntag.

Tábor Moria.
Tábor Moria. | Foto: Marek Hudema

Obavy však vyvolává situace uvnitř turecké pobřežní stráže a pohraniční policie.

Jinak řečeno, unie se obává, že po loňském neúspěšném červencovém pokusu o puč v Turecku a následných čistkách ve státním aparátu mohou být turecké policejní síly oslabeny.

Lidé zabývající se migranty pak naznačují, že pokud by došlo opět k masovému přílivu migrantů do Řecka, nebylo by je už možné zadržovat na ostrovech. A v pevninském Řecku by s návalem uprchlíků velmi rychle vznikla krize.

Frontex dále podle listu Welt am Sonntag upozorňuje, že přibývá lidí, kteří se do Evropy dostávají bez dokladů, a je proto těžší zjistit, o koho se jedná a zda není nebezpečný. Potvrzují to anonymně i lidé, kteří pracují na Lesbu s migranty.

"Lidé ze Sýrie přijížděli s platnými doklady. Bylo to v jejich zájmu, protože tím se potvrdilo, že opravdu ze Sýrie jsou a mají šanci získat azyl. Lidé například z Afriky jezdí často bez dokladů a někteří předstírají, že jsou odjinud, než ve skutečnosti jsou," shrnuje jeden z pracovníků tábora.

I na to se teď zaměřují úřady a země unie, které pomáhají Řecku s přílivem migrantů v rámci Frontexu či Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

Pro mě i pro ostatní je jednoduše lepší odejít bez úhony, utekli jsme z Damašku, mír v Sýrii neočekávám v řádu měsíců, doufám, říká syrský uprchlík. | Video:
 

Právě se děje

před 8 minutami

Ve středním Mexiku se ve studni našly zabalené ostatky čtyřicítky lidí

Lidské ostatky našla policie ve studni za Guadalajarou ve 119 černých plastových pytlích. Na místo hrůzného nálezu se vydala na počátku září poté, co si místní lidé stěžovali na nesnesitelný zápach.

Zpočátku nebylo jasné, kolika lidem ostatky v pytlích patří. Těla totiž byla rozřezána na části. Nyní patologové určili, že se jedná nejméně o 44 osob. Kompletní těla přitom našli jen v případě devíti jedinců. Část ostatků se stále identifikovat nepodařilo.

V mexickém státě Jalisco, jehož je Guadalajara hlavním městem, působí řada drogových gangů. Za první polovinu letošního roku bylo v Mexiku, které má 125 milionů obyvatel, zavražděno přes 17 tisíc lidí. To je v průměru více než sto vražd denně. Vysoká kriminalita sužuje Mexiko už řadu let, je důsledkem zejména boje drogových gangů. 

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Nash začala Světový pohár v cyklokrosu druhým místem v Iowě

Kateřina Nash dojela na úvod Světového poháru v cyklokrosu v Iowa City druhá. Českou závodnici porazila jen Kanaďanka Maghalie Rochetteová, která vybojovala první vítězství v seriálu, přestože hned v úvodním kole na písčitém úseku spadla. Nash ztratila na vítězku sedm sekund.

 

Mezi muži vyhrál při svém debutu v elitní kategorii Světového poháru jednadvacetiletý Belgičan Eli Iserbyt. Čeští reprezentanti v závodě nestartovali.

 

Nash, která žije v USA, navázala druhým místem na předloňský triumf v Iowa City. Třetí Američanku Claru Honsingerovou za sebou jednačtyřicetiletá rodačka z Prachatic nechala o osm sekund.

 

Úvodní závod sezony vynechaly úřadující trojnásobná mistryně světa Belgičanka Sanne Cantová a vítězka uplynulého ročníku Světového poháru Nizozemka Marianne Vosová.

 

Bývalý mistr světa do 23 let Iserbyt vedl belgickou ofenzivu v Iowě. Zástupci cyklokrosové velmoci obsadili prvních pět míst a v nejlepší patnáctce jich bylo třináct. Iserbyt vyhrál s velkým náskokem 54 sekund před Toonem Aertsem.

 

Další závod Světového poháru se pojede za týden v americkém Waterloo, v listopadu seriál zavítá do Tábora.

 

Úvodní závod Světového poháru v cyklokrosu v Iowa City (USA):

Muži: 1. Iserbyt 1:05:27, 2. Toon Aerts -54, 3. Soete, 4. Vermeersch oba -1:00, 5. Sweeck (všichni Belg.) -1:01, 6. Van der Haar (Niz.) -1:25.

Ženy: 1. Rochetteová (Kan.) 46:23, 2. Nash (ČR) -7, 3. Honsingerová (USA) -15, 4. Van der Heijdenová (Niz.) -25, 5. Richardsová (Brit.) -32, 6. Kaptheijnsová (Niz.) -44.

Další zprávy