Na řeckých ostrovech klid. Uprchlíky odradily hlídky i kvóty, Evropa se ale bojí problémů v Turecku

Marek Hudema Marek Hudema
12. 4. 2017 13:22
Na řeckých ostrovech v Egejském moři je oproti loňsku klidnější situace. Kontroly běženců jsou rychlejší a na moři hlídkují lodě, píše z Řecka zpravodaj Aktuálně.cz. Na ostrově Lesbos navštívil uprchlické tábory, kde mluvil s běženci i lidmi, kteří jim pomáhají. "Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den," říká například Krysztof Borowski z Frontexu. Evropa se ale bojí zmatků v turecké pohraniční stráži.
Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců.
Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců. | Foto: Marek Hudema

Mytiléna (od našeho zpravodaje) - V hlavním městě řeckého ostrova Lesbos Mytiléna kotví francouzská a britská hlídková loď, které pomáhají zadržovat uprchlíky připlouvající do Evropy.

Na moři se pohybuje člun řecké pobřežní stráže. Ve slunečném odpoledni chytá u břehu řecký rybář sépie a místní obyvatelé posedávají v kavárnách.

Oproti situaci, která tu panovala před rokem a půl, je to rozdíl. Tehdy tudy denně proudily stovky uprchlíků, kteří na řecký ostrov připluli z pár kilometrů vzdáleného Turecka.

Dohoda, na základě které Turci slíbili zadržovat uprchlíky na svém území, zatím funguje. Evropská unie ji dojednala loni v březnu. Turci se v ní zavázali nepouštět běžence dál do Evropy a Brusel jim za to slíbil tři miliardy eur, zrušení víz a obnovení rozhovorů o vstupu do unie.

Turecko stále vyhrožuje, že dohodu vypoví. Vadí mu, že bezvízový styk je v nedohlednu, a několik evropských zemí navíc zakázalo na svém území kampaň před nadcházejícím referendem o změně turecké ústavy.

I přes tuto dohodu se ale uprchlíci do Řecka dál dostávají, i když v menším počtu.

"Spálil jsem Korán"

Od cesty teď běžence odrazuje několik důvodů.

Především jde o to, že syrské uprchlíky vrací evropské úřady zpátky do Turecka na základě zmíněné dohody. Z řeckých Egejských ostrovů to zatím bylo okolo čtyř stovek lidí.

Tito lidé zároveň ztrácí šanci na získání azylu v Evropě, zatímco část Syřanů, kteří zůstanou v Turecku, má šanci na přesídlení do zemí unie přímo z Turecka.

V řeckých uprchlických táborech je znát, že počet Syřanů klesl. Podstatnou část osazenstva dnes tvoří Afričané, Afghánci, Pákistánci či Íránci.

Vidět to lze na Lesbu v záchytném táboře Moria a rodinném táboře Kara Tepe nebo v uprchlickém táboře Eleonas v Aténách.

Hladinu Egejského moře hlídají řecké a další evropské lodě. U Mytilény, hlavního města ostrova Lesbos, kotví britské a francouzské plavidlo.
Hladinu Egejského moře hlídají řecké a další evropské lodě. U Mytilény, hlavního města ostrova Lesbos, kotví britské a francouzské plavidlo. | Foto: Marek Hudema

"Spálil jsem Korán a dal jsem to na internet, proto jsem tady," tvrdí v Morii například vytáhlý mladík, Íránec Hádí. Je ale těžké říci, jestli je to pravda a odkud video s pálením knihy, které ukazuje na svém mobilním telefonu, vlastně pochází.

Malý Pákistánec Bilál ve světlém tričku zase tvrdí, že je tu kvůli tomu, že pochází ze šíitské muslimské menšiny a byl většinovými sunnity v Pákistánu pronásledován.

O kus dál si přes zavřenou bránu do přísněji střežené části tábora povídají se svými známými černí Afričané. Bavit se s novináři o svých příbězích nebo se nechat vyfotografovat ale nechtějí.

Kromě dohody uprchlíky odrazují i kvóty

K tomu, aby nápad na cestu do Evropy přehodnotili, mají lidé i další důvod.

V Turecku se postupně rozšířila informace, že většina uprchlíků nemá šanci dostat se do evropské země, kterou si původně vybrali. Potvrzuje to jeden z úředníků pracujících na místě s migranty, který si nepřál být jmenován.

Balkánská trasa je uzavřena a málokdo z běženců chce uváznout v Řecku, nebo dokonce na jeho ostrovech.

Navíc i ti, kteří nejsou ekonomičtí uprchlíci, a mají tak nárok zůstat v unii kvůli politickému pronásledování nebo válečnému konfliktu, mají být podle kvót rozděleni mezi jednotlivé evropské země. Nemohou si už tedy vybírat, kam půjdou.

Většina má zájem o Německo, na základě dohodnutých kvót mohou ale skončit ve Slovinsku, Estonsku nebo na Maltě.

Pomáhají i Češi

Základní prověřování žádostí o azyl navíc už dnes probíhá přímo na ostrovech, jako je Lesbos. Tedy uprostřed moře, kde není šance uprchnout z tábora a vydat se rovnou dál.

Opatrný postup umožnil rychlejší registraci uprchlíků, ověření totožnosti nebo sejmutí otisků prstů. Neprověření lidé se už nehromadí na malých ostrovech, a není proto nutné posílat je bez registrace dál.

Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců.
Na ostrově Lesbos leží i tábor Moria, který funguje jako centrum pro registraci běženců. | Foto: Marek Hudema

"Zatímco dříve se v Morii vyřizovalo 10 až 15 případů za den, dnes zvládáme 50 až 60 případů," vysvětluje Giannis Balbakakis, ředitel tábora Moria. K plynulejšímu odbavování pomohlo zvýšení počtu personálu, který se zabývá prověřováním. Dříve to v táboře dělalo 50 zaměstnanců, teď jich je 105.

Část z nich vyslala do Morie Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU, zkráceně Frontex.

Právě v Morii funguje jeden z takzvaných evropských hotspotů, tedy center pro registraci běženců.

"Je nás tady celkově sedm. Já pracuji jako specialista na snímání otisků prstů, jsou zde kolegové, kteří provádějí výslechy uprchlíků, a je tu specialista na doklady," říká policista Václav Fišer, který je v Řecku na podobné misi už počtvrté.

Hlídky na moři posílily

Třetím důvodem pro snížení počtu uprchlíků je nepřetržitá kontrola na moři. U tureckých břehů hlídkují řecké lodě, posílené navíc o 14 plavidel dalších zemí Evropské unie, jako součást operace Frontexu.

Pro běžence prý není z psychologického hlediska snadné vyplout v malém člunu na moře, kde hlídkuje tolik lodí.

Loď pobřežní hlídky.
Loď pobřežní hlídky. | Foto: Marek Hudema

Například francouzská loď Jean Francois Deaniau je tu pět dní a zachytila už 60 uprchlíků. "Doprovodili jsme je ke břehu," říká kapitán ­Jean-Marie Graillan na palubě svého 50 metrů dlouhého plavidla.

Jeho posádka vyplouvá podle pokynů řeckých úřadů a sleduje v noci hladinu prostřednictvím termovize. Na vytahování uprchlíků má k dispozici dva rychlé čluny, každý se tříčlennou posádkou.

Za loňský rok lodi Frontexu v Egejském moři vylovily přes 41 tisíc uprchlíků. V roce 2015 přitom do Řecka připlulo podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky okolo 800 tisíc lidí.

Ohrozí vše Turecko?

"Počet uprchlíků poklesl o 90 procent oproti situaci před dohodou s Tureckem. Za měsíc je jich tu teď jako dříve za den. Tehdy navíc lidé přijížděli na přecpaných lodích, stačilo trochu větru a hned se potápěli. Pašeráci dokonce dávali lidem slevu, pokud vyjedou za špatného počasí," říká Krysztof Borowski z Frontexu.

Statistiky agentury ukazují, že v únoru, ze kdy jsou poslední data, poklesl meziročně počet uprchlíků mířících do Evropy z Turecka přes východní Středomoří o 98 procent.

Dohodu o uprchlících zřejmě Ankara v nejbližší době nevypoví, naznačuje dokument Frontexu určený pro vnitřní potřebu, který ale nedávno citoval německý list Welt am Sonntag.

Tábor Moria.
Tábor Moria. | Foto: Marek Hudema

Obavy však vyvolává situace uvnitř turecké pobřežní stráže a pohraniční policie.

Jinak řečeno, unie se obává, že po loňském neúspěšném červencovém pokusu o puč v Turecku a následných čistkách ve státním aparátu mohou být turecké policejní síly oslabeny.

Lidé zabývající se migranty pak naznačují, že pokud by došlo opět k masovému přílivu migrantů do Řecka, nebylo by je už možné zadržovat na ostrovech. A v pevninském Řecku by s návalem uprchlíků velmi rychle vznikla krize.

Frontex dále podle listu Welt am Sonntag upozorňuje, že přibývá lidí, kteří se do Evropy dostávají bez dokladů, a je proto těžší zjistit, o koho se jedná a zda není nebezpečný. Potvrzují to anonymně i lidé, kteří pracují na Lesbu s migranty.

"Lidé ze Sýrie přijížděli s platnými doklady. Bylo to v jejich zájmu, protože tím se potvrdilo, že opravdu ze Sýrie jsou a mají šanci získat azyl. Lidé například z Afriky jezdí často bez dokladů a někteří předstírají, že jsou odjinud, než ve skutečnosti jsou," shrnuje jeden z pracovníků tábora.

I na to se teď zaměřují úřady a země unie, které pomáhají Řecku s přílivem migrantů v rámci Frontexu či Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.

Pro mě i pro ostatní je jednoduše lepší odejít bez úhony, utekli jsme z Damašku, mír v Sýrii neočekávám v řádu měsíců, doufám, říká syrský uprchlík. | Video:
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Facebook zvýšil čtvrtletní zisk, tržby překonaly očekávání. Dařilo se i Amazonu či Googlu

Americká společnost Facebook, která provozuje stejnojmennou sociální síť, ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila čistý zisk o zhruba 29 procent na 7,85 miliardy dolarů (184 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Její tržby překonaly očekávání analytiků, protože nárůst využívání internetu v době koronavirové krize podpořil její příjmy z reklamy.

Tržby americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetové firmy Google, stouply ve třetím čtvrtletí meziročně na 46,17 miliardy dolarů (bilion Kč) ze 40,5 miliardy dolarů, což znamená návrat k růstu. Překonaly odhady analytiků, když se díky přílivu inzerentů dařilo kanálu YouTube, ale i cloudovým službám.

Tržby internetového prodejce Amazon stouply ve třetím čtvrtletí o 37 procent na 96,15 miliardy dolarů (2,3 bilionu Kč) a překonaly odhady. Firma dnes sdělila, že čeká díky pokračování pandemie, kvůli níž mnoho lidí přesouvá nákupy na síť, meziroční růst mezi 28 a 38 procenty i v aktuálním čtvrtletí. Zisk se ztrojnásobil na 6,3 miliardy dolarů (147,7 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy