Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie nebo slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta podobně jako poslanci opozičních stran nechala novelu přezkoumat ústavnímu soudu.
"Rozhodnutí ústavního soudu je dobrou zprávou pro demokracii a právní stát na Slovensku," napsala v prohlášení Čaputová.
Soud ve zdůvodnění svého rozhodnutí pozastavit vybrané části schváleného balíčku zákonů uvedl, že jeho uplatňování by mohlo ohrozit základní práva a svobody a způsobit nenapravitelný následek v podobě narušení principů právního státu.
Novela trestního zákoníku počítala od poloviny března se snížením trestů za korupci a zpravidla také za ekonomickou kriminalitu, stejně jako se zkrácením promlčecích dob trestných činů. Vládní koalice premiéra Roberta Fica novelu navrhla bez předchozí širší odborné diskuse a pak ji prosadila ve sněmovně ve zrychleném režimu.
Fico v reakci na rozhodnutí ústavního soudu řekl, že vládní koalice dosáhla svého hlavního politického cíle - zrušení elitního útvaru prokuratury. "Já jsem z pohledu rozhodnutí ústavního soudu velmi spokojen," prohlásil. Elitní útvar prokuratury, který vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-SD, premiér označil za semeniště zla a porušování lidských práv. Dodal, že úřad zanikne 20. března.
Proti novele se demonstrovalo
Exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Svoboda a Solidarita Mária Kolíková uvedla, že ústavní soud vyslal jasný signál, že vítěz nemůže všechno. "V kritických chvílích se ukázal jako instituce, která umí demokracii chránit. Jeho rychlost a včasnost je třeba zvlášť ocenit," řekla Kolíková, která se podílela na přípravě jednoho z podnětů na přezkoumání změn v trestním právu ústavním soudem.
Opozice proti novele také svolávala demonstrace, na které od prosince opakovaně přišly tisíce lidí. O tom, zda je novela trestního zákoníku a dalších zákonů v rozporu se slovenskou ústavou, bude ústavní soud rozhodovat později.
O tom, zda novela trestního zákoníku a dalších zákonů je v rozporu se slovenskou ústavou, bude ústavní soud rozhodovat později.
Vláda změny zdůvodňovala snahou přiblížit ukládané tresty na Slovensku právní úpravě jiných evropských zemích. Opozice ale tvrdí, že cílem je dosáhnout beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici.
Ústavní soudci pozastavili také platnost ustanovení trestního řádu, podle něhož by policie a soudy v trestním řízení nově musely zohledňovat nezákonně získané důkazy, pokud by byly ve prospěch obviněného. Pozastavili rovněž schválenou možnost zpětného přezkoumávání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obviněn. Tuto možnost využili například i ti stíhání, kteří pak spolupracovali s policií na vyšetřování kauz lidí s vazbami na Směr-SD.
Neobvyklý postup
Soud pozastavil změny v trestním právu neobvykle ještě předtím, než byl schválený balíček trestněprávních změn zveřejněn ve Sbírce zákonů, nad čímž se podivil Fico. Kritizoval také, že rozhodnutí soudu uniklo ve středu do médií.
Opozice dříve tvrdila, že vláda záměrně oddaluje publikaci zákona, aby omezila možnost ústavních soudců zákony přezkoumat. Prezidentka Čaputová podepsala zákon už zhruba před dvěma týdny.
Podle ústavního soudu by ovšem striktní trvání na publikaci zákona před jeho přezkoumáním bránilo pozastavení okamžitě nastupujících účinků posuzovaného právního předpisu.
Prokurátoři elitního útvaru prokuratury ocenili, že ústavní soud pozastavil platnost novely trestního zákoníku a část novely trestního řadu. V prohlášení rovněž uvedli, že očekávali, že rozhodnutí o zániku úřadu ústavní soudci nepozastaví, protože otázka fungování elitního útvaru prokuratury není součástí slovenské ústavy. Úřad speciální prokuratury vznikl změnou příslušného zákona před téměř 20 lety, instituce se zabývala nejzávažnější kriminalitou a případy organizovaného zločinu.
Schválený balíček obsahuje změny téměř dvou desítek zákonů, z toho klíčová je novela trestního zákoníku a změna zákona o prokuratuře v souvislosti se zrušením úřadu prokuratury.
Rozhodnutí ústavního soudu bude závazné až jeho zveřejněním ve Sbírce zákonů. Podle opoziční poslankyně Kolíkové by se tak s ohledem na termín rozhodnutí soudu a doručení jeho verdiktu zúčastněným stranám mělo stát ještě do poloviny března. Pokud by zmíněná novela trestního zákoníku nabyla právní moci byť jen na jeden den, vztahovala by se podle odborníků i na případy, které soudy dosud pravomocně neuzavřely. Při rozhodování o vině a o výši trestu se uplatňuje nejmírnější právní úprava z doby od spáchání trestného činu po odsouzení pachatele.
