Ficova vláda se zmítá v problémech. Potvrdil to sám premiér na víkendových oslavách 25. výročí vzniku jeho strany Směr. Slovenský ministerský předseda poprvé připustil, že se jeho kabinet může ve 150členném parlamentu spoléhat už jen na nejtěsnější možnou většinu 76 poslanců. Důvodem je odchod tří zákonodárců Národní koalice z poslaneckého klubu koaliční Slovenské národní strany (SNS).
Národní koalice nechce podporovat vládní záměry a požaduje pro sebe víc prostoru. Fico svým koaličním partnerům vzkázal, že "nehodlá ustupovat žádnému politickému vydírání".
Rozkol mezi Rudolfem Huliakem a šéfem SNS Andrejem Dankem je jedním z hlavních faktorů, který nahlodává vládní stabilitu. Poslanec Dankovi vyčítá, že neplní sliby, a navzájem se uráží. Huliak například prohlašuje, že předseda SNS má problémy s pitím. "Měl by přestat flirtovat s alkoholem," řekl s tím, že Dankovi zůstala "jen jedna mozková buňka".
Huliak tvrdí, že měl od Danka slíbené vedení ministerstva životního prostředí. Loni na podzim ho však odmítla jmenovat tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová s odůvodněním, že mimo jiné popírá existenci klimatické krize. Od té doby se proslavil několika pochybnými výroky. Popisoval, že atmosféra Země vybuchne, pokud se v ní zvýší podíl kyslíku, nebo testoval neškodnost oxidu uhličitého vydechováním cigaretového kouře do skleněné baňky s rostlinou.
"Dohoda byla, že ministerstvo bude moje. Že až se vymění prezident, resort mi vrátí," tvrdí nyní Huliak. Danko kromě toho podle něj rok od loňských voleb nedodržel ani slib, že SNS umožní jemu a jeho lidem vstup do strany.
Boj o předsedu parlamentu
Do toho koalice řeší i další vnitřní spor. Od jara nemá obsazenou funkci předsedy parlamentu po Peterovi Pellegrinim, který se stal prezidentem. Nárokuje si ji další koaliční strana Hlas, ale podobné ambice má i Danko. Premiér Fico volbu nového předsedy odkládá, za což ho kritizoval i prezident. "Není to dobrý signál a velmi mě znepokojují výroky pana premiéra, který to každou chvilku označuje za něco, co pro stát vůbec není prioritou," vytkl mu Pellegrini.
Slovenský deník SME naznačuje, že koalici na pokraj existence dovedl Andrej Danko. "Z vyjádření Huliaka, ale i veřejného dění se zdá, že Danko v žádné fázi sporu neudělal takový krok, kterým by konflikt s Národní koalicí alespoň zmírnil," píše list.
Premiér Fico i představitelé koaličního Hlasu tvrdí, že rozkol je problémem SNS a má ho vyřešit Danko s Huliakem. Oba spolu ale už týdny nemluví, proto se do hádky nakonec Fico sám vložil. Na proběhlých schůzkách se ale zatím nedohodli. Jeden ze vzbouřených poslanců Pavel Ľupták říká, že pokud nedojde k dohodě s premiérem, při koaličních návrzích se skupina zdrží. Při každém hlasování tak stačí, aby se některý z koaličních poslanců třeba spletl nebo nebyl přítomný v parlamentu, a vláda nebude schopna plnit svůj program.
Huliak si také klade požadavky: chce jedno z ministerstev, které drží SNS. Argumentuje tím, že na něj má nárok, protože kandidáti jeho Národní koalice na kandidátce SNS nasbírali loni ve volbách 111 tisíc preferenčních hlasů. Podle politologů Huliakova skupina přispěla k tomu, že se SNS těsně dostala do Národní rady a Směr a Hlas měli s kým sestavit vládu.
Zároveň od premiéra žádá, aby se jeho Národní koalice stala plnohodnotným členem kabinetu s účastí na koaličních radách.
Čekají Slovensko nové volby?
V neděli premiér Robert Fico poprvé naznačil možnost předčasných voleb. "Přeji si, abychom vydrželi do roku 2027. Současně buďme realisté a připravujme se i na jiné alternativy politického vývoje na Slovensku, než jsou parlamentní volby v řádném termínu v roce 2027," řekl.
V parlamentu začíná příští týden poslední schůze roku, na které se bude schvalovat státní rozpočet. Jeho změna patří k dalším Huliakovým požadavkům. Řekl, že žádá úpravu návrhu tak, aby myslivci, včelaři a rybáři obdrželi od státu dotace. Pokud koalice podpoří jeho návrhy, chce se svými poslanci pro rozpočet hlasovat.
Právě hlasování o rozpočtu by Fico mohl spojit s hlasováním o důvěře vládě. Deník SME připomíná, že o tom uvažoval už dříve. "Jde o jednu z nejsilnějších pravomocí vlády, jak si vymoci poslušnost spřízněných poslanců," popisuje. Pokud by rozpočet spolu s důvěrou vládě parlament neschválil, vláda by podle deníku padla podobně jako na konci roku 2022 kabinet Eduarda Hegera (dnes Demokrati). Konání předčasných voleb to ale automaticky neznamená.
