Když před Vánoci 2011 zemřel Václav Havel, byl jedním z těch, kteří na něj na stránkách Aktuálně.cz vzpomínali. Šimon Peres tehdy v rozhovoru řekl, že český prezident byl pro Izrael zárukou boje proti všem nedemokratickým ideologiím 20. století. Den po Peresově smrti - a vpředvečer nedožitých 80. narozenin Václava Havla - nabízíme pět let starý rozhovor čtenářům znovu. Rozhovor s člověkem, který mimo jiné tvrdil, že "Česká republika zabírá v dějinách Izraele speciální místo".
Jeruzalém/Praha - Na žádnou jinou blízkovýchodní zemi nedolehla zpráva o smrti Václava Havla s takovou vahou jako na Izrael.
V místě, kde se ulice a náměstí, stejně jako jeden z kibuců, jmenují po T. G. Masarykovi a kde Česká republika platí za nejbližšího spojence v Evropské unii, četli Havlova díla dřív, než mohla oficiálně vycházet doma.
"Četl jsem ho ještě předtím, než jsem ho osobně poznal," vzpomíná v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz izraelský prezident Šimon Peres.
Havel byl pro Izrael hlavně zárukou boje proti všem nedemokratickým ideologiím 20. století: komunismem počínaje a antisemitismem konče.
"Jeho jméno tady respektují všichni - intelektuálové i obyčejní lidé," říká Peres.
A.cz: Co vás napadlo, když jste se o smrti Václava Havla dozvěděl?
To, že z našeho života odešla vzácná bytost. Byl nám příkladem, byl výjimečný a velmi přesvědčivý, stejně jako zlatý hlas v temném lese. Pocítil jsem ztrátu něčeho, co je nenahraditelné.
A.cz: Pamatujete si, jak jste se s ním setkal poprvé? Jak na vás zapůsobil?
Četl jsem ho ještě předtím, než jsem ho osobně poznal. Takže jsem už měl jistou představu o jeho osobnosti.
Už je to dávno, co jsem ho potkal poprvé. Ještě ani nebyl prezidentem. Ten jeho výjimečný hlas, jeho silné přesvědčení a přesto tak umírněné nároky... Chci říct, že jeho přesvědčení bylo mnohem silnější než jeho vlastní hlas. A přesto dokázal oslovit davy a zároveň rozbít nejrůznější předsudky.
Vždycky jsem od něj očekával slova, která neuslyším od nikoho jiného. Ať už se to týká stylu, hloubky či kombinace skromnosti a velmi vysoké úrovně.
Rád vzpomínám na Forum 2000, kam jsem za ním dvakrát přijel. Vždy to bylo velmi zajímavé.
A.cz: Čím se lišil od ostatních politiků, které jste během své kariéry potkal?
Jeho do politiky povolali. Sám se nikam netlačil, prostě dostal pozvánku. Nemyslím, že by promýšlel svou strategii tak, aby díky ní skončil jako politik. Hlavně byl dramatikem.
Moc dobře znal konflikty opravdového života. Drama není koneckonců ničím jiným než příběhem o střetech. On tohle všechno věděl a dokázal to upřímně popsat. Tak nějak věděl, kdo se má stát vítězem. I když to neznamenalo, že zvítězit musí on sám.
Co na mě udělalo obrovský dojem, je fakt, že tohoto muže nešlo uvěznit. Fyzicky ano, ale intelektuálně nikoliv. Vždy byl svobodný. Nikdo mu jeho ducha a svobodu projevu nedokázal sebrat.
A.cz: Jak zprávu o Havlovi přijal Izrael?
Jeho jméno tady respektují úplně všichni - intelektuálové i obyčejní lidé. O jeho odchodu informovala všechna hlavní média.
Navíc - Česká republika zabírá v dějinách Izraele speciální místo. On byl Čech a k tomu velká lidská bytost. Říkám to, aniž by v tom byl jakýkoliv protiklad.
A.cz: Přijedete v pátek na prezidentův pohřeb?
Bohužel v tu dobu nemůžu z Izraele odjet. Rozhodně mám ale v plánu položit na jeho hrobku květiny, jak to teď děláte vy v Čechách, a oslavit tak jeho výjimečnost a velikost. Jeho život a jeho svobodného ducha.