Silphium byla vyšší rostlina s pahýlovitými listy, silnými kořeny a drobnými žlutými květy, která se používala na nejrůznější způsoby. Jako koření se přidávala do téměř každého pokrmu, pomáhala s konzervováním potravin nebo po uštknutí hadem a také ji Řekové a Římané využívali coby afrodiziakum či antikoncepční prostředek. Z moderních bylin ji lze přirovnat k fenyklu nebo asafoetidě, hojně užívané v indické kuchyni.
Podle mýtů rostlinu daroval lidstvu bůh Apollon, aby ji využilo k léčení. Její oblíbenost dokládají i zmínky v římských písních a básních a údajně ji předepisoval řecký zakladatel lékařství Hippokrates, píše server Greek Reporter.
Silphium the first botanical victim of climate change? https://t.co/kBtprcRBp4
— Dr Ross Barnett (@DeepFriedDNA) May 15, 2022
Od toho se také odvíjela její cena - britská stanice BBC uvádí, že gram rostliny se prodával za gram zlata. Na její pěstování měl proto monopol místní vládce. Kyréna se stala centrem kultury a umění a sídlila zde velká lékařská škola. Pochází odtud také filozofický směr kyrénská škola.
Následně kontrolu nad osadou převzali Řekové a po nich Římané. A s jejich příchodem začalo rostliny ubývat.
Římané byli silphiem "posedlí", říká Paul Pollaro z americké Univerzity v New Hampshire, jeden z autorů nové studie o zániku rostliny. Objevila se hned vedle císaře na mincích a byla oblíbenou rostlinou samotného Caesara, který ji měl uschovávat i ve své pokladně, píše britský deník The Guardian.
"Svým způsobem byla hodnota silphia tím, co vedlo k jeho zániku," domnívá se Pollaro. "Bez silphia by ale ekonomika Kyrény tolik nerostla," doplňuje.
Silphium rostlo jen na pár kilometrů širokém zalesněném pásu u moře v dnešní Libyi. Řekové a po nich i Římané se ji proto snažili rozmnožit a vysázet i jinde. Jenže neúspěšně.
"Mluvili o frustraci při pokusech o přesazení. 'Proč tahle blbá kytka neroste!'" zaznělo podle druhého autora studie Paula Robertsona, když se Řekové pokoušeli o pěstování i v jiných oblastech. "Měla mikroklimatické požadavky, kterým nedokázali porozumět," vysvětluje důvod jejich neúspěchu.
Silphia ale začalo výrazně ubývat až s příchodem Římanů. "Často vídáme vysvětlení, že tato rostlina vyhynula kvůli nadužívání a pastevectví - ovce ji měly rády, a tak dělala jejich maso hodnotnější," říká Pollaro. Jeho a Robertsonova studie ale přišla s jiným vysvětlením. "My říkáme, že bez ohledu na to, kolik se sklidilo, by silphium stejně vyhynulo kvůli změně klimatu."
Římané totiž podle studie pozměnili krajinu v okolí Kyrény. Pokáceli mnoho stromů, aby zde mohly vzniknout stavby a místní úrodná půda se využila k pěstování. To však vedlo k erozi, jak dokazují i místní vykopávky.
Mikroklima, které udržovalo rostlinu naživu, zmizelo. Vyhynula do sta let. Vědci proto věří, že silphium je první obětí lidmi způsobené klimatické změny.
To samé hrozí chuťově blízké asafoetidě (někdy nazývané čertovo lejno), která také kvůli výstavbě a lidské činnosti přichází o místa přirozeného výskytu. Ohrožena je do budoucna podle výzkumníků i káva, mrkev nebo rýže. To by mohlo podle profesorky Monique Simmondsové představovat problém. "Ve většině našich pokrmů se spoléháme na deset až dvanáct druhů jídla," říká odbornice z britské Královské botanické zahrady.
