V Česku mizí včely a další opylovači. I v centru Prahy proto vznikají květnaté louky

Vojtěch Štěpán Vojtěch Štěpán
19. 9. 2021 7:20
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Viktor Vondra

„Smutnou pravdou je, že hmyz mizí z krajiny jako takový. Nejde tedy jen o vymírání vzácných a ohrožených druhů, ale o setrvalý a rychlý pokles početnosti všech druhů hmyzu,“ vysvětluje ekoložka Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci.

Důvodů jejich úbytku je několik. „Jde o přímé důsledky změn využívání krajiny, zejména o industrializaci zemědělství a lesnictví. S tím souvisí nejen chemická zátěž na prostředí, ale zejména přímá ztráta stanovišť, na která je většina rozmanitosti středoevropského hmyzu vázána,“ doplňuje entomolog a ekolog Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biologického centra Akademie věd.

Chemickou zátěží jsou především pesticidy využívané v zemědělství. Paradoxně škodí i používaná hnojiva. Kvůli nadbytečnému přísunu živin totiž dochází k ochuzování vegetace. „Převáží pár odolných, dominantních druhů, často trávy jako ovsík vyvýšený, srha laločnatá nebo třtina křovištní, které přerostou a vytlačí mnohé dvouděložné, kvetoucí rostliny,“ říká Mazalová

Květnaté louky mizí

Problém pak je i samotná podoba krajiny, ve které opylovači žijí. „Naše původní krajina byla pestrou mozaikou stanovišť, která nabízela vhodná hnízdiště i květnaté plochy ke sběru potravy v relativně malé vzdálenosti,“ popisuje ekoložka a dodává, že se v současnosti hospodaří na jednotvárných a rozsáhlých lánech a obdobně funguje i hospodaření v lesích.

V krajině tak chybí pro opylovače důležité křovinaté stráně, lesní lemy, remízky, meze, světlé lesy a další otevřená a světlá stanoviště. Nicméně jedním z největších viníků úbytku opylovačů je mizení květnatých luk. „Většina hmyzích opylovačů potřebuje stanoviště, která se dříve likvidovala, jako jsou květnaté louky, mokřadní louky, stepi, které se sice částečně chránily, ale jen jejich zbytky, nebo písčiny,“ vysvětluje entomolog Petr Bogusch z královéhradecké univerzity. Za úbytkem hmyzu pak stojí i klimatické změny. Například sucho v minulých letech.

Mezi ohrožené opylovače, kteří z české krajiny mizí, tak patří desítky až stovky druhů samotářských včel, tedy včel, které se nesdružují v úlu (jako například včela medonosná), ale žijí samostatně. Ubývají i různé druhy čmeláků, denních i nočních motýlů. „Neubývají jen nějací vzácní specialisté, téměř u nás vyhynul například motýl okáč metlicový, který ještě před několika desetiletími létal na pastvinách a stráních na většině našeho území,“ doplňuje entomolog a ekolog Robert Tropek.

Paradoxně u nás neubývá včelstev právě s domestikovanou včelou medonosnou, ty naopak v některých oblastech přibývají.

Důsledky úbytku hmyzu, a tedy i opylovačů, mohou být dalekosáhlé. Hmyz je důležitou složkou potravy hmyzožravců, ptáků či netopýrů. Je jedním ze základních kamenů potravního řetězce. A nesmírně důležitá je funkce hmyzu jako opylovače. „V důsledku jejich úbytku, či dokonce vyhynutí části druhů hmyzu se přetrhají vazby ve složitých sítích interakcí mezi rostlinami a opylovači,“ upozorňuje Tropek.

Úbytek opylovačů narušuje ekosystém

S úbytkem opylovačů se mnoho specializovaných rostlin nebude mít jak rozmnožit. Změní se tak druhové složení rostlinných společenstev. To vyvolá kaskádový efekt na společenstva býložravců, hub či mikroorganismů. Úbytek hmyzu, respektive opylovačů, tedy narušuje celý ekosystém. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

V rámci projektu Praha kvete vznikají květnaté louky na podporu opylovačů
V rámci projektu Praha kvete vznikají květnaté louky na podporu opylovačů | Foto: Filip Harabiš

Podle odborníků však existuje několik řešení, jak úbytek opylovačů zastavit. „Naprosto klíčové jsou změny v zemědělství a v lesnictví. Obdobně jako v západní Evropě bychom měli klást důraz na podporu a udržení různorodosti v zemědělské krajině,“ říká Tropek. Podle něj je důležité zachování a obnova remízků a mezí či zavodnění terénních sníženin. „Pomáhají takzvané biopásy, tedy část pole nebo pás u silnice, osetý kvetoucími rostlinami. A pak samozřejmě obnova křovin či pastvin,“ doplňuje entomolog Petr Bogusch.

Pro opylovače je důležitá i obnova luk, a to především květnatých či bylinných. Květnaté louky mají vyšší podíl jetelovin a bylin, byť na nich samozřejmě rostou i různé druhy trav, které jsou však důležité pro zadržení vody v krajině. „Louka či trávník, kde se klade důraz na podporu opylovačů, může počítat s šedesáti procenty trav a čtyřiceti procenty jetelovin a bylin,“ vysvětluje Jiří Skládanka, vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Podle něj je takové prostředí medonosné, tedy poskytující dostatek živin opylovačům, zejména druhy rostlin, jako je jetel plazivý, jetel zvrhlý, jetel luční, chrpa luční, pampeliška lékařská, šalvěj luční či čekanka obecná. 

Samotné trávy sice neživí přímo dospělé opylovače, ale, jak připomíná ekoložka Monika Mazalová, trávy jsou zase nezbytné pro housenky řady druhů motýlů. „Jde například o kostřavy, ale také bezkolenec nebo výběžkaté druhy jako medyněk a sveřep. Významný podíl by pak měly mít motýlokvěté rostliny, důležité nejen pro motýlí larvy, ale vzhledem k produkci nektaru a pylu i pro imaga motýlů, včely i čmeláky,“ doplňuje. Mezi motýlokvěté rostliny patří například úročník, vičenec, čičorka, více druhů jetele či štírovníky.

V Praze zakládají louky

Úbytku opylovačů se snaží předejít i mnohá česká města tím, že zakládají - třeba i na travnatých pásech u křižovatek - louky. A nejinak je tomu i v hlavním městě. Příkladem budiž projekt Praha kvete, který spustila Česká zemědělská univerzita s podporou pražského magistrátu. V rámci projektu ekologové pomáhají zakládat louky po celé Praze, především v širším centru města. Zájemcům poskytují osivo k založení květnaté louky.

„Projekt Praha kvete začínal primárně ve spolupráci se zahradami, parky a městskými částmi, které je vlastní, či komunitními zahradami. Nyní ho chceme rozšířit na zahrádkáře a soukromé osoby,“ říká vedoucí projektu Filip Harabiš. Květnaté louky, které díky projektu vznikají, poskytují, mimo například regulace mikroklimatu ve městě, i dostatek potravy opylovačům.

Velký potenciál pro podporu opylovačů představují i okraje silnic a dálnic. „Pokud se při stavbě nových úseků silnic použije k osetí jejich svažitých okrajů vhodná druhově bohatá směs kvetoucích dvouděložných rostlin a trav, mohou sloužit hmyzu jako cenné koridory, propojující ostrůvky přirozené vegetace, kde mohou opylovači i hnízdit,“ říká ekoložka Monika Mazalová. Podmínkou je však i správná údržba porostu, ze kterého by měla být posekaná biomasa odvezena, nikoliv zmulčována a ponechána na místě.

Jak ale připomíná entomolog Robert Tropek, opylovače může podpořit ve svém okolí téměř každý. „Stačí přesvědčit místní samosprávu, že není třeba sekat všechny trávníky v obci několikrát do roka. Určitě se také najdou málo navštěvované kouty, kam se dá zasít směs lučních bylin a pokosit je třeba jen jednou nebo dvakrát ročně,“ říká.

Tato místa pak poskytují dostatek životního prostoru různým druhům opylovačů. Stejně jde postupovat na zahradách, ale i na balkonech či střechách, kde lze najít místo, kam se dají zasadit divoké rostliny, nepostřikovaný keř či kopřivy, které jsou například jedinou živnou rostlinou pro housenky babočky paví oko. „Situace se zlepšuje, řada lidí se nebojí pustit si přírodu do své blízkosti,“ dodává entomolog.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Praha chce zvýšit turistický poplatek z ubytování z 21 na 50 korun za den

Vedení Prahy chce zvýšit turistický poplatek za ubytování z nynějších 21 na 50 korun za den. Důvodem je zvýšení příjmů města, které jsou nižší než výdaje spojené s turismem. Město proto schválilo memorandum se svou firmou Prague City Tourims (PCT) a Asociací hotelů a restaurací ČR, podle kterého vznikne do března 2022 návrh zavedení nové ceny. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí schválili pražští radní. Současná výše poplatku platí od 1. ledna 2020. Magistrát kvůli pandemii covidu-19 loni poplatek odpouštěl. Turismus patří mezi nejpostiženější odvětví.

Zvýšení sazby by přineslo do městské kasy dodatečný příjem z cestovního ruchu, který by bylo podle dokumentu možné využít na podporu a kultivaci cestovního ruchu. Zvýšení poplatku až na padesátikorunu umožňuje Praze zákon.

Při porovnání s dalšími evropských městy je poplatek v Praze na výrazně nižší úrovni. Zmíněných 21 korun představuje zhruba 0,81 eura. Podle dokumentu například v Barceloně činí 1,1 eura, ve Vídni 2,11 eura, v Budapešti 3,2 eura. Více než šest eur zaplatí turisté v Římě, a v Kodani dokonce 19,04 eur.

Zvýšit poplatek na 50 Kč se už rozhodla některá česká města jako Karlovy Vary, Český Krumlov, Františkovy Lázně nebo Lipno nad Vltavou. Nad úroveň 21 Kč pak také poplatek zvýšily Ústí nad Labem, Lednice, Špindlerův mlýn či Luhačovice.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německý soud uložil desetiletý trest člence Islámského státu, jež nechala zemřít žízní jezídskou holčičku

Německý soud poslal na deset let do vězení Jennifer Wenischovou, bývalou členkou teroristické organizace Islámský stát (IS). Žena čelila obžalobě, že nechala v Iráku zemřít žízní pětiletou jezídskou holčičku. Informovala o tom agentura DPA. Státní zástupci žádali, aby byla žena odsouzena na doživotí za vraždu a válečný zločin.

Třicetiletá Wenischová, která pochází z Dolního Saska, byla odsouzena za činy, které se odehrály v Iráku, kde působila v řadách teroristické organizaci Islámský stát. Její tehdejší manžel přivázal na řetěz pětiletou jezídskou holčičku a nechal ji umřít žízní. Podle soudu žena nic neučinila, aby dívku zachránila. Pár také využíval matku dívky jako domácí otrokyni.

Soud ženu uznal vinnou z členství v teroristické organizaci v zahraničí, z účasti na pokusu o vraždu a pokusu o válečný zločin a ze zločinu proti lidskosti. Bývalý manžel Wenischové je souzen za smrt a týrání dívky ve Frankfurtu nad Mohanem, rozsudek se očekává na konci listopadu.

Podle agentury AFP byl proces v Mnichově prvním soudem za hranicemi Iráku ohledně zločinů, kterých se na náboženské menšině jezídů dopustila teroristická organizace Islámský stát. Ta v roce 2014 obsadila severní Irák, kde jezídi žijí, a zůstala tam až do roku 2017, kdy se jí z oblasti podařilo vytlačit. Do příchodu IS žilo v horách v okolí Sindžáru na půl milionu příslušníků jezídské menšiny. Islamisté následně tisíce jezídských mužů brutálně zavraždili a tisíce žen a dětí unesli a zotročili. Na 360 000 jezídů před islamisty uprchlo. OSN tažení IS proti jezídům označila za genocidu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy