V Česku mizí včely a další opylovači. I v centru Prahy proto vznikají květnaté louky

Vojtěch Štěpán Vojtěch Štěpán
19. 9. 2021 7:20
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Viktor Vondra

„Smutnou pravdou je, že hmyz mizí z krajiny jako takový. Nejde tedy jen o vymírání vzácných a ohrožených druhů, ale o setrvalý a rychlý pokles početnosti všech druhů hmyzu,“ vysvětluje ekoložka Monika Mazalová z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci.

Důvodů jejich úbytku je několik. „Jde o přímé důsledky změn využívání krajiny, zejména o industrializaci zemědělství a lesnictví. S tím souvisí nejen chemická zátěž na prostředí, ale zejména přímá ztráta stanovišť, na která je většina rozmanitosti středoevropského hmyzu vázána,“ doplňuje entomolog a ekolog Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Biologického centra Akademie věd.

Chemickou zátěží jsou především pesticidy využívané v zemědělství. Paradoxně škodí i používaná hnojiva. Kvůli nadbytečnému přísunu živin totiž dochází k ochuzování vegetace. „Převáží pár odolných, dominantních druhů, často trávy jako ovsík vyvýšený, srha laločnatá nebo třtina křovištní, které přerostou a vytlačí mnohé dvouděložné, kvetoucí rostliny,“ říká Mazalová

Květnaté louky mizí

Problém pak je i samotná podoba krajiny, ve které opylovači žijí. „Naše původní krajina byla pestrou mozaikou stanovišť, která nabízela vhodná hnízdiště i květnaté plochy ke sběru potravy v relativně malé vzdálenosti,“ popisuje ekoložka a dodává, že se v současnosti hospodaří na jednotvárných a rozsáhlých lánech a obdobně funguje i hospodaření v lesích.

V krajině tak chybí pro opylovače důležité křovinaté stráně, lesní lemy, remízky, meze, světlé lesy a další otevřená a světlá stanoviště. Nicméně jedním z největších viníků úbytku opylovačů je mizení květnatých luk. „Většina hmyzích opylovačů potřebuje stanoviště, která se dříve likvidovala, jako jsou květnaté louky, mokřadní louky, stepi, které se sice částečně chránily, ale jen jejich zbytky, nebo písčiny,“ vysvětluje entomolog Petr Bogusch z královéhradecké univerzity. Za úbytkem hmyzu pak stojí i klimatické změny. Například sucho v minulých letech.

Mezi ohrožené opylovače, kteří z české krajiny mizí, tak patří desítky až stovky druhů samotářských včel, tedy včel, které se nesdružují v úlu (jako například včela medonosná), ale žijí samostatně. Ubývají i různé druhy čmeláků, denních i nočních motýlů. „Neubývají jen nějací vzácní specialisté, téměř u nás vyhynul například motýl okáč metlicový, který ještě před několika desetiletími létal na pastvinách a stráních na většině našeho území,“ doplňuje entomolog a ekolog Robert Tropek.

Paradoxně u nás neubývá včelstev právě s domestikovanou včelou medonosnou, ty naopak v některých oblastech přibývají.

Důsledky úbytku hmyzu, a tedy i opylovačů, mohou být dalekosáhlé. Hmyz je důležitou složkou potravy hmyzožravců, ptáků či netopýrů. Je jedním ze základních kamenů potravního řetězce. A nesmírně důležitá je funkce hmyzu jako opylovače. „V důsledku jejich úbytku, či dokonce vyhynutí části druhů hmyzu se přetrhají vazby ve složitých sítích interakcí mezi rostlinami a opylovači,“ upozorňuje Tropek.

Úbytek opylovačů narušuje ekosystém

S úbytkem opylovačů se mnoho specializovaných rostlin nebude mít jak rozmnožit. Změní se tak druhové složení rostlinných společenstev. To vyvolá kaskádový efekt na společenstva býložravců, hub či mikroorganismů. Úbytek hmyzu, respektive opylovačů, tedy narušuje celý ekosystém. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

V rámci projektu Praha kvete vznikají květnaté louky na podporu opylovačů
V rámci projektu Praha kvete vznikají květnaté louky na podporu opylovačů | Foto: Filip Harabiš

Podle odborníků však existuje několik řešení, jak úbytek opylovačů zastavit. „Naprosto klíčové jsou změny v zemědělství a v lesnictví. Obdobně jako v západní Evropě bychom měli klást důraz na podporu a udržení různorodosti v zemědělské krajině,“ říká Tropek. Podle něj je důležité zachování a obnova remízků a mezí či zavodnění terénních sníženin. „Pomáhají takzvané biopásy, tedy část pole nebo pás u silnice, osetý kvetoucími rostlinami. A pak samozřejmě obnova křovin či pastvin,“ doplňuje entomolog Petr Bogusch.

Pro opylovače je důležitá i obnova luk, a to především květnatých či bylinných. Květnaté louky mají vyšší podíl jetelovin a bylin, byť na nich samozřejmě rostou i různé druhy trav, které jsou však důležité pro zadržení vody v krajině. „Louka či trávník, kde se klade důraz na podporu opylovačů, může počítat s šedesáti procenty trav a čtyřiceti procenty jetelovin a bylin,“ vysvětluje Jiří Skládanka, vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Podle něj je takové prostředí medonosné, tedy poskytující dostatek živin opylovačům, zejména druhy rostlin, jako je jetel plazivý, jetel zvrhlý, jetel luční, chrpa luční, pampeliška lékařská, šalvěj luční či čekanka obecná. 

Samotné trávy sice neživí přímo dospělé opylovače, ale, jak připomíná ekoložka Monika Mazalová, trávy jsou zase nezbytné pro housenky řady druhů motýlů. „Jde například o kostřavy, ale také bezkolenec nebo výběžkaté druhy jako medyněk a sveřep. Významný podíl by pak měly mít motýlokvěté rostliny, důležité nejen pro motýlí larvy, ale vzhledem k produkci nektaru a pylu i pro imaga motýlů, včely i čmeláky,“ doplňuje. Mezi motýlokvěté rostliny patří například úročník, vičenec, čičorka, více druhů jetele či štírovníky.

V Praze zakládají louky

Úbytku opylovačů se snaží předejít i mnohá česká města tím, že zakládají - třeba i na travnatých pásech u křižovatek - louky. A nejinak je tomu i v hlavním městě. Příkladem budiž projekt Praha kvete, který spustila Česká zemědělská univerzita s podporou pražského magistrátu. V rámci projektu ekologové pomáhají zakládat louky po celé Praze, především v širším centru města. Zájemcům poskytují osivo k založení květnaté louky.

„Projekt Praha kvete začínal primárně ve spolupráci se zahradami, parky a městskými částmi, které je vlastní, či komunitními zahradami. Nyní ho chceme rozšířit na zahrádkáře a soukromé osoby,“ říká vedoucí projektu Filip Harabiš. Květnaté louky, které díky projektu vznikají, poskytují, mimo například regulace mikroklimatu ve městě, i dostatek potravy opylovačům.

Velký potenciál pro podporu opylovačů představují i okraje silnic a dálnic. „Pokud se při stavbě nových úseků silnic použije k osetí jejich svažitých okrajů vhodná druhově bohatá směs kvetoucích dvouděložných rostlin a trav, mohou sloužit hmyzu jako cenné koridory, propojující ostrůvky přirozené vegetace, kde mohou opylovači i hnízdit,“ říká ekoložka Monika Mazalová. Podmínkou je však i správná údržba porostu, ze kterého by měla být posekaná biomasa odvezena, nikoliv zmulčována a ponechána na místě.

Jak ale připomíná entomolog Robert Tropek, opylovače může podpořit ve svém okolí téměř každý. „Stačí přesvědčit místní samosprávu, že není třeba sekat všechny trávníky v obci několikrát do roka. Určitě se také najdou málo navštěvované kouty, kam se dá zasít směs lučních bylin a pokosit je třeba jen jednou nebo dvakrát ročně,“ říká.

Tato místa pak poskytují dostatek životního prostoru různým druhům opylovačů. Stejně jde postupovat na zahradách, ale i na balkonech či střechách, kde lze najít místo, kam se dají zasadit divoké rostliny, nepostřikovaný keř či kopřivy, které jsou například jedinou živnou rostlinou pro housenky babočky paví oko. „Situace se zlepšuje, řada lidí se nebojí pustit si přírodu do své blízkosti,“ dodává entomolog.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy