Na severu Ruska jezdí dvakrát denně plné vlaky z Petrohradu do Helsinek. Dříve do tohoto skandinávského státu směřovaly poloprázdné, nyní ale Finské dráhy zvažují, že kvůli zájmu přidají ještě jeden spoj.
Rusko se během dvou týdnů invaze na Ukrajinu zásadně mění. Odchází odtud mnoho evropských a amerických firem, včetně řetězců jako McDonald's nebo Starbucks. Končí také Coca-Cola, Rusové se už nebudou moci dívat na Netflix nebo si v nákupních centrech kupovat značkovou módu. Země se tím do jisté míry vrací do dob Sovětského svazu, kdy byla od všeho na Západě izolovaná.
Ostatně uvedení první restaurace McDonald's do provozu na jaře 1990 v Moskvě bylo považované za symbolické otevření Ruska světu. Ve frontách, které se tehdy před provozovnou tvořily, lidé vydrželi stát mnoho hodin, jen aby si koupili opravdový "západní" hamburger.
Z dostupných zpráv vyplývá, že Rusové se obávají prudkého zdražení a nedostatku zboží v obchodech. Například ruský politolog Ilja Gračenkov na Facebooku nejprve umístil fotografii svého nákupu, jak si do zásoby pořídil mnoho toaletního papíru. Později publikoval ironický příspěvek, že po odchodu McDonald's bude v Rusku už navždy šavarma. Narážel tím na fakt, že i v Moskvě mají mnoho stánků s orientálním občerstvením lidé pocházející z Kavkazu nebo Střední Asie.
"Rusům seškrtávají menu"
Ruské vydání magazínu Forbes informuje o tom, že západní sankce tvrdě dopadnou na lékárny, protože v dovozu mnoha léků nebo substancí na jejich výrobu Rusko dosud velmi závislé na Evropské unii, přičemž import z Číny a Indie nedokáže vzniklou ztrátu rychle nahradit.
Ruská státem ovládaná nebo kontrolovaná média však vytvářejí dojem, že se na Ukrajině ani doma nic strašného neděje. Televize nevysílají žádné záběry rozbombardovaných měst, a pokud se zmíní o obětech nebo materiálních škodách, připisují vinu "ukrajinským nacionalistům". Prezident Vladimir Putin uvedl, že cílem vojenské intervence je zničit ukrajinské neonacisty, případně mluví o kyjevské juntě. Toho se drží i oficiální média. Slovo "válka" se nesmí používat, povolen je pouze Putinův termín "speciální vojenská operace".
Ruské zpravodajské servery velmi opatrně balancují se slovy. Například deník Kommersant má rubrikou nazvanou "Vojenská operace na Ukrajině", ale omezuje se jen na neutrální zpravodajství a nezveřejňuje skoro žádné fotografie z bojiště. Informuje ale rozsáhle o sankcích proti Rusku a jeden z textů na toto téma nazval "Rusům seškrtávají menu". Ani v televizi nebo na webech nejsou zprávy o statisících Ukrajinců, kteří prchají ze země přes Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Rumunsko.
"Z" jako symbol
Jedním z mála kanálů, kterými se Rusové mohou dostat k jiným než oficiálním nebo necenzurovaným zprávám, je sociální síť Telegram.
Kreml minulý týden zablokoval sociální sítě Facebook a Twitter, ruský parlament také zpřísnil postihy proti každému, kdo by si dovolil Putinovu invazi kritizovat, nebo ji vůbec nazýval válkou. Za šíření "lživých zpráv" o ruské armádě nově hrozí patnáct let za mřížemi. Kvůli tomuto zákonu, který omezuje i zahraniční média, stáhl Český rozhlas z Moskvy svoji stálou zpravodajku Ivanu Milenkovičovou.
Ve středu ale ministerstvo obrany poprvé oficiálně přiznalo, že "speciální vojenské operace" se účastní i vojáci základní služby, nikoliv jen profesionálové. Uvedlo, že slouží v zásobovacích jednotkách a někteří z nich "bohužel upadli do zajetí". Putin přitom dříve prohlásil, že branci do invaze zapojeni nebyli.
Mezi Rusy, kteří Putinovu agresi podporují, se stalo symbolem písmeno Z. Ruští vojáci ho mají napsané na svých tancích, transportérech a vozech na Ukrajině. Ačkoliv nikdo jeho význam nevysvětlil, podle některých interpretací znamená "Za pabjedu" (За победу), tedy Za vítězství. V ruské azbuce se ale paradoxně písmeno Z v této podobě nevyskytuje, azbuka má pro něj znak "з".
