Vojenský expert a historik z Jeruzalémského institutu pro bezpečnost a strategii přednáší na škole izraelské armády a je autorem knihy Zvítězíme, nebo zahyneme: Historie první čečenské války 1994-1996. V rozhovoru také říká, že zatím nevidíme přesný rozsah války a boje vnímáme především z pohledu ukrajinské strany. "Rusové bojují mnohem hůře, než se očekávalo, ale máme omezené informace," podotýká.
Ze všech stran slyšíme, že Rusové mají na Ukrajině velké problémy, očekávali krátkou invazi a rychlé dobytí Kyjeva. Místo toho stojí pořád před hlavním městem a neovládli ani Charkov. Souhlasíte s názorem, že ruská armáda si vede špatně?
Souhlasím, ale jen do určité míry. Je fakt, že Rusové opakují šokující chyby, které se objevovaly například během invaze do Čečenska v devadesátých letech. Nemají zajištěné zásobování, nefunguje jim bezpečná komunikace. Používají zastaralé mapy, které pocházejí ještě ze sovětských dob a některá místa na nich vůbec nejsou zaznačená. Vidíme, že některé jednotky netuší přesně, kde jsou a co mají dělat, mnozí vojáci nejsou vůbec připraveni na bojové akce. V tom se Rusové vůbec nepoučili z minulosti, což mě překvapuje.
Proč jsem ale na začátku řekl, že s vaším tvrzením souhlasím jen do určité míry? Nevidíme přesný obraz války. Víme o ztrátách a problémech Rusů, ale informací z ukrajinské strany je málo. Sledoval jsem mnoho videí zničené ruské techniky, ale málo té ukrajinské…
Je jasné, že i přes zmiňované problémy Rusové postupují hlavně na jihovýchodě a vypadá to, že když nějaké město obsadí, už ho neztrácejí. Čili abych to shrnul: ano, Rusové bojují mnohem hůře, než se očekávalo, ale máme omezené informace.
Domníváte se, že i přes všechny problémy budou Rusové nakonec schopni okupovat celou Ukrajinu nebo alespoň velkou většinu země?
S počtem vojáků, který tam mají nasazený teď, o tom mám pochybnosti. Nezapomínejme, že ukrajinská armáda je také pořádná síla. Vždyť má více vojáků a tanků než Velká Británie, Německo a Francie dohromady. Rusové soustřeďují na Ukrajině 200 tisíc svých vojáků a pořád si myslím, že na ovládnutí podstatné části země to bude málo.
Přestože Rusko nepočítalo s takovým odporem, pořád má k dispozici dalších několik stovek tisíc vojáků, které v případě nutnosti může nasadit. Přece jenom válka trvá teprve dva týdny. Vezměte si, že Hitlerovi trvalo pět týdnů, než se mu podařilo obsadit polovinu Polska, což je mnohem menší země než dnešní Ukrajina. Ale s okupačním režimem to budou mít Rusové v každém případě velmi těžké. Žádní Ukrajinci Rusy nevítají jako osvoboditele. Lidé budou možnou ruskou okupaci snášet s velkou nevolí. V okupovaných městech a oblastech jsou už nyní protiruské demonstrace. To myslím Kreml nečekal.
Ukrajinci žádají Západ, aby zařídil bezletovou zónu. Jak moc je ruská převaha ve vzduchu rozhodující pro průběh války?
Méně, než by mohla být. Rusové mají mnoho letadel a dosud jich nasadili málo. Proč, to je mi záhadou, vysvětlit to neumím. Je známé, že ruští piloti trénují ve srovnání se západními poměrně málo a mají málo nalétaných hodin, což může být i důvod, proč Rusové ztratili v prvních dnech války několik strojů. Viděli jsme dokonce takzvané dog fighty, tedy souboje letadel ve vzduchu, což se v nějaké velké válce stalo naposledy tuším v konfliktu v Perském zálivu v roce 1991 (tehdy mezinárodní koalice vedená USA donutila iráckou armádu k odchodu z Kuvajtu, pozn. red.).
Je možné, že si Rusové letadla šetří na další fázi, na větší eskalaci bojů, ale i to by bylo dost divné. Opravdu nenacházím žádné přesvědčivé vysvětlení. Přitom při útocích na ukrajinská letiště zatím Rusové zaznamenali jen malé úspěchy a ukrajinské letectvo není úplně vyřazeno z bojů.
Co tedy mohou ještě Ukrajinci realisticky dělat víc pro svou obranu? Jak moc mohou situaci na bojišti zvrátit dodávky zbraní ze zahraničí, například protitankové rakety a protiletecké střely Stinger?
Protiletecké střely Stinger jsou určitě důležité, protože se snadno ovládají. Nepotřebujete složitou a dobrou přípravu na to, abyste je mohl používat. A co mohou ještě Ukrajinci udělat? Jejich taktiku čtu tak, že rozdělili armádu na víceméně samostatně operující brigády, které mají na starosti určité území. Neoperují tak, že by soustředili mnoho sil na obranu jednoho místa. V tom jim nahrává fakt, že Ukrajina je opravdu velká.
Ovšem když dojde k bitvě o Kyjev, budou muset tuto strategii pozměnit a nasadit tam na obranu početné síly. V hlavním městě do začátku války žily tři miliony lidí, je to ukrajinský symbol. Pokud se Rusové i přes veškeré sankce a obavy z vlastních ztrát rozhodnou za každou cenu Kyjev dobýt a vrhnou tam velkou sílu, Ukrajinci pravděpodobně nebudou tomu schopni čelit neomezeně dlouho.
Zřejmě můžeme očekávat rozsáhlé ničení ukrajinské infrastruktury a bombardování obydlených čtvrtí…
Ano, to bohužel není u ruské armády nijak překvapivé. Zatím sice Kreml nesáhl k totálnímu kobercovému bombardování jako v Čečensku, ale vidíme, jak po ostřelování vypadá například Charkov. Nemyslím si, že jde o záměr zabít co nejvíce civilistů, ale Rusové nedělají nic pro to, aby takové zabíjení minimalizovali. Berou to prostě jako něco, co se stane, když potlačují odpor.
