reklama
 
 

Doněčtí separatisté vyhlásili nový stát, Malorusko má nahradit Ukrajinu. Luhanští projekt odmítají

AKTUALIZOVÁNO 18. 7. 2017
Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.
Doporučujeme

Doněck - Proruští radikálové z východní Ukrajiny v úterý vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 z 24 ukrajinských regionů i "dosavadní" hlavní město Kyjev. Oznámila to ruská agentura TASS.

Kyjev reagoval prohlášením, že obnoví územní celistvost země. Kreml záležitost označil za "osobní iniciativu" šéfa doněckých povstalců a ujistil, že Moskva se drží minských mírových dohod. Prohlášení vydalo také české ministerstvo zahraničí s tím, že Česká republika samozvané povstalecké republiky neuznává.

Vznik Maloruska na shromáždění v Doněcku ohlásil šéf místních separatistů Alexandr Zacharčenko.

"My, zástupci bývalých ukrajinských regionů, oznamujeme vytvoření nového státu, který je právním nástupcem Ukrajiny. Souhlasíme s tím, že nový stát ponese název Malorusko, protože sám název Ukrajina se zdiskreditoval," citovala ruská agentura z "ústavního aktu" povstalců.

Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu", jehož ústava se prý chystá, má být Doněck.

Vedení "Luhanské lidové republiky" ovšem projekt Maloruska vyhlášený v centru sousední "Doněcké lidové republiky" vzápětí označilo jako pochybný a odmítlo se jej účastnit.

Podle jednoho z vůdců tamních separatistů Vladimira Děgťarenka s vedením luhanských povstalců nikdo o novém státě nehovořil. "V této chvíli o smysluplnosti podobného kroku velmi pochybujeme," poznamenal Děgťarenko.

Tříletý výjimečný stav

Podle Zacharčenka by měl být nový útvar následnickým státem Ukrajiny. Jeho "vznik" podle doněckých povstalců není v rozporu s minskými mírovými dohodami, má zastavit občanskou válku a vyloučit další oběti.

V Malorusku bude podle něj vyhlášen po dobu tří let výjimečný stav, v jehož rámci bude platit zákaz činnosti politických stran.

Vlajkou nového státu se má stát prapor Bohdana Chmelnického, zakladatele prvního státu kozáků, který se podle ruského výkladu dějin snažil sjednotit Ukrajinu s Ruskem.

Obnovíme svrchovanost, tvrdí Kyjev

Mluvčí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v reakci na úterní krok separatistů uvedl, že Ukrajina obnoví svrchovanost nad celým svým územím. "Ukrajina obnoví svou svrchovanost nad Donbasem i Krymem," napsal v twitteru mluvčí Svjatoslav Ceholko.

"Zacharčenkovo prohlášení ohledně Maloruska je jeho osobní iniciativou," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. O všem se prý Moskva dozvěděla až z médií. "Nadále se držíme minských dohod," zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov.

"Tato iniciativa nezapadá do minského procesu. Žádné právní následky toto prohlášení nemá," uvedl ruský zástupce v kontaktní skupině pro urovnání ukrajinského konfliktu Boris Gryzlov o vyhlášení Maloruska. Je to podle něj jen součást "informační války", která nemá nic společného s reálnou politikou, a odpověď rebelů na "provokace" Kyjeva.

Podle ruských médií prý vyhlášení Maloruska zaskočilo i Putinova poradce Vladislava Surkova, který má Ukrajinu v Kremlu na starosti.

"Rozruch vznikl veliký, ale za měsíc na Malorusko všichni zapomenou, včetně autorů tohoto nápadu," předpověděl expert Alexej Česnakov, označovaný za Surkovova spolupracovníka.

List Kommersant odhadl, že separatisté chtěli o sobě dát vědět a také dát Kyjevu a Západu najevo, že nynější konflikt nízké intenzity nemůže pokračovat donekonečna a že je záhodno postoupit v urovnání.

Název Malorusko, či Malá Rus, se pro Ukrajinu po staletí hojně užíval v Rusku a často v ruském prostředí zaznívá dodnes. Podle jazykových expertů jde spíš o imperiální archaismus z dob carského období.

Separatisté v Doněcku a Luhansku nicméně od povstání v roce 2014 používají pojmy Malorusko nebo Novorusko pro regiony, které si nárokují. V létě roku 2014 požadovala přejmenování Ukrajiny na Malorusko Lidovědemokratická strana ruského nacionalisty Vladimira Žirinovského.

Mocenské rozbroje mezi "lidovými republikami"

Malá Rus byla v minulosti zejména v Rusku a Polsku chápána jako geografická analogie Velké Rusi (dnešního Ruska), Bílé Rusi (dnešního Běloruska) či Červené Rusi (haličského regionu na západě Ukrajiny).

Proruští radikálové zahájili v roce 2014 povstání proti Kyjevu odděleně v Luhanské a Doněcké oblasti, v jejichž zabraných regionech vyhlásili své "lidové republiky". Občasné tendence ke spojení opakovaně naráží na osobní rozbroje, politické ambice a mocenské spory. 

Pojem Novorusko, kterým separatisté i jejich spojenci v Rusku operují, se přitom dosud vztahoval spíš na jihovýchodní regiony Ukrajiny, nikoli na rozsáhlé oblasti až ke Lvovu, které má povstalecké Malorusko zahrnovat.

České ministerstvo zahraničí v úterním prohlášení uvedlo, že samozvané východoukrajinské lidové republiky považuje za nelegitimní a stejně tak se staví k jejich prohlášením.

"Plně respektujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Ruskou anexi Krymu a pokračující přítomnost několika tisíc příslušníků ozbrojených sil Ruské federace na východě Ukrajiny považujeme za hrubé porušení mezinárodního práva a vážné ohrožení míru a stability v Evropě," uvedl Černínský palác.

autoři: ČTK, Zahraničí

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama