Moskva – Alexandra Kartochinová snila o tom, že bude studovat ve velkém městě. Na rodném Krymu dokonce navštěvovala střední školu, kde se vyučovalo výhradně rusky. Proto, aby jednou mohla studovat v ruském Petrohradu.
Jenže přišlo vystřízlivění. Složila sice zkoušky na univerzitu druhého největšího města v Rusku, teď ale čelí nadávkám, že mladí z Krymu "kradou" Rusům jejich studijní místa.
Necelý rok poté, co Rusko poloostrov anektovalo, už totiž Rusové obyvatele Krymu tolik nemilují. Naopak - nevraživost vůči nim v Rusku roste. Což může zkomplikovat snahy prezidenta Putina připojit ke svému impériu také další část Ukrajiny.
Příliš vysoká cena za Krym?
Pokusit se získat studijní místo na některé z kvalitních vysokých škol v Rusku, jejichž počet se neustále snižuje, je velmi náročné. A to i finančně.
Rodiče musí často vynaložit obrovské sumy, aby jejich potomek získal náležité vysvědčení. Nebo dostatečný počet bodů, aby se o přijetí ke studiu mohl ucházet.
Fakt, že ruská ekonomika čelí vážným potížím a tamní školství těžce zasáhly rozpočtové škrty, úvahy o příliš vysoké ceně za anexi Krymu ještě podněcuje.
"Na mnoha vysokých školách, na nichž se chci ucházet o studijní místo, snížili počet studentů, kteří budou přijati bez povinnosti platit školné. A to kvůli uchazečům z Krymu. Člověk teď nemá šanci se tam dostat,“ postěžovala si jednomu z místních časopisů Kaťa, maturantka z Moskvy.
Ostatní raději mlčí, aby nebyli obviněni, že nejsou vlastenci.
Podle Kartochinové je kritika nespravedlivá. Tvrdí, že speciální status studentů z Krymu bude trvat jen krátce. Bez něj by prý mladí z Krymu museli dodatečně studovat další roky, aby získali ekvivalent ruské maturity.
"A k těm slovním půtkám, že studenti z Krymu zabírají studijní místa maturantům z Ruska, mohu jen říci, že jsou zcela absurdní," tvrdí Kartochinová.
Blesková likvidace ukrajinských pořádků
Když 18. března 2014 Vladimir Putin mluvil o "historickém návratu Krymu do lůna Ruska", vyvolal tím vlnu vlasteneckého nadšení.
Moskva začala na poloostrově rychle uplatňovat svoji moc. Nestabilitu, kterou vyvolala blesková likvidace pořádků zavedených Kyjevem, se od té doby snaží zmírnit populistickými opatřeními, jako je zvýšení penzí či mezd ve veřejném sektoru.
Rychlost, s jakou tato opatření Kreml zavedl, byla ohromující.
Stejné je to i se školstvím. Moskevská oficiální místa tvrdí, že Krym bude do systému ruského vzdělávání plně integrován již příští rok. Ruské ministerstvo školství prohlásilo, že na univerzitách, kde studijní místa bez povinnosti platit školné tvoří padesát procent všech volných míst, budou studentům z Krymu nabízena dvě až pět procent z nich.
Náklady takového opatření ale budou vysoké.
Sankce, které kvůli anexi Krymu uvalil na Rusko Západ, a rychle padající ceny ropy notně podkopaly ekonomickou stabilitu, kterou se Putinovi podařilo nastolit po roce 2000, kdy se dostal k moci. Rusko se dostává do recese, ceny potravin prudce rostou a ze země loni odtekl kapitál v objemu 151,5 miliardy dolarů.
Čekají se škrty
Vzhledem k tomu, že v ruském státním rozpočtu se pro letošek rýsuje manko ve výši 45 miliard dolarů (z větší části kvůli nižším cenám ropy, která je hlavním vývozním artiklem), bude zapotřebí provést řadu škrtů. A školství je prvním z resortů, jichž se to týká.
Putin slíbil, že navýší výdaje na obranu a sociální sféru. Zejména že zvedne penze. Důchodci totiž tvoří velkou část těch, jejichž podporu si ruský vůdce nemůže dovolit ztratit.
Je ale zřejmé, že vzdělávání - podobně jako v případě dřívějších krizí - bude muset čelit "zvýšeným rozpočtovým omezením", jak alespoň tvrdí ředitel Centra pro strategický výzkum Sever-Západ Vladimír Kňagin. Rozpočet resortu je přitom už tak velmi nízký.
Rusko vydalo loni na školství přibližně čtyři procenta svého hrubého domácího produktu, zatímco ve Spojených státech je to 5,1 procenta.
V průběhu necelých pětadvaceti let, které uplynuly od pádu Sovětského svazu, patřil resort školství k těm zanedbávaným. Během studené války bylo na silně dotované školství v SSSR pohlíženo jako na zbraň v souboji se Západem. To se pak ale změnilo.
Jaroslav Kuzminov, rektor Vyšší školy ekonomické v Moskvě, jedné z prestižních ruských univerzit, tvrdí, že ruské školství již delší čas trpí nedostatkem financí.
"Vydávat 60 tisíc rublů (900 dolarů, cca 22 tisíc korun) na vysokoškolského studenta za rok je absurdní, bylo by zapotřebí dvojnásobné částky," prohlásil před časem na konferenci o ruském systému vzdělávání.
V takové situaci je jasné, že to studenti z Krymu nebudou mít jednoduché ani v budoucnu.
