Rusové chystají pomstu Kyjevu, chtějí otočit tok Dněpru

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
17. 5. 2014 13:15
Rusko a Ukrajina hrají vodní bitvu. Nejde jen o Krym, jenž byl odstřihnut od zdroje.
Přisun vody na Krym z Ukrajiny se zastavil.
Přisun vody na Krym z Ukrajiny se zastavil. | Foto: Reuters

Moskva - Ruský poslanec Vladimir Žirinovskij se chce pomstít Ukrajině za to, že zastavila dodávky pitné vody na poloostrov Krym.

Skandálně proslulý politik by tak na oplátku chtěl nechat bez vody celou Ukrajinu.

A navrhuje rovnou otočit tok řeky Dněpr.

Foto: Reuters

Vědci už pracují...

Při návštěvě Smolensku poblíž běloruských hranic tvrdil, že vědci už na zákeřném plánu pracují.

Podle Žirinovského by voda z mohutného Dněpru, který protéká územím západního Ruska, východním Běloruskem a pak přes celou Ukrajinu a který dělí ukrajinskou metropoli Kyjev, měla raději proudit do Donu nebo Desny.

Chtěl by tak potrestat Kyjev za to, že se Krym po anexi Ruskem potýká s nedostatkem vody.

Právě z Dněpru přitom pocházela většina zásob vody pro poloostrov a Moskva nyní horečnatě řeší alternativní zdroje.

"Ukrajinskou ekonomiku to ohromně zasáhne. Nebudou mít Dněpr! Vrátíme jej na ruské území! Musíme to podniknout jako odpověď na to, že oni (Ukrajinci) připravili Krym o vodu," prohlásil Žirinovskij podle týdeníku Argumenty i Fakty ve Smolensku, který leží na horním toku Dněpru.

Rozporcovat a rozdělit

Podle něj se novým projektem již zabývá moskevský ústav vodních zdrojů. Tvrdil, že výstavba nového kanálu, který odvede dněperskou vodu od Ukrajiny, by neměla trvat déle než deset měsíců.

Vladimir Žirinovskij.
Vladimir Žirinovskij. | Foto: Reuters

Se stranickým kolegou souhlasí i gubernátor Smolensku Alexej Ostrovskij, který patří do Žirinovského Liberálně demokratické strany (LDPR).

Kreml návrh politika známého extravagantními nápady zatím nekomentoval.

V minulosti Žirinovskij třeba doporučoval "rozporcovat" Ukrajinu a podělit ji mezi Evropou a Ruskem. Má přitom pověst jakéhosi "předvoje" kremelských plánů.

Příroda zvítězí

Ukrajinští experti mezitím tvrdí, že by případné technické změny poškodily především Bělorusko a potažmo i Smolenskou oblast, která by trpěla "přílišným zavlažováním".

Upozorňují, že ukrajinské nádrže jsou zásobovány z různých přítok Dněpru. "Ukrajině nic nehrozí, ale naopak Rusko bude mít velké nepříjemnosti," řekl televizi TSN Viktor Vyšnevskyj, autor knihy Řeka Dněpr.

Smolenská oblast podle něj trpí přílišnou vlhkostí. "Pokud tam budou postaveny konstrukce, které mají vodu zadržovat, pak by to znamenalo, že ´na just´ Ukrajině se Smolenská oblast změní na obrovskou vodní nádrž."

Zároveň míní, že "příroda zvítězí" a Dněpr se na Ukrajinu vrátí.

Už za Chruščova

Ambiciózní plány na změnu toku řek nezní z Ruska poprvé.

Nikita Chruščov.
Nikita Chruščov. | Foto: Aktuálně.cz

Populární byly podobné projekty zejména za stalinských časů a jejich velkým zastáncem byl sovětský státník Nikita Chruščov, který proslul zejména tím, že Ukrajině "daroval" Krym. Jeho záměry se však týkaly severních řek.

Před léty s nápadem na změnu toku sibiřských řek přišel bývalý moskevský starosta Jurij Lužkov, který chtěl zajistit zavlažování několika ruských oblastí, Kazachstánu, Uzbekistánu či Turkmenistánu. Plány však nikdy nerealizoval a z funkce byl nakonec sesazen.

Ukrajina zajišťovala asi 85 procent vodních zásob pro Krym přes Severokrymský kanál, který spojuje Dněpr s poloostrovem.

Nové krymské vedení tvrdí, že začátkem dubna Kyjev zastavil dodávky a způsobil kolaps nejen v zásobování pitnou vodou, ale ohrozil také tamní zemědělskou produkci. Voda z kanálu totiž slouží i k zavlažování zemědělských ploch.

Problémem není jen voda

Kyjev snížení dodávek vysvětloval mimo jiné vadnými čerpadly či údajnou neschopností nových představitelů zacházet s tamní technikou.

Zároveň však trvá na tom, že Krym musí uhradit dluh ve výši 1,7 milionu hřiven (asi 2,8 milionu korun) a přistoupit na zvýšení cen vody, pokud má zájem o plné obnovení dodávek.

Krymské vedení připouští, že na zvýšení cen přistoupí, pokud ukrajinská voda "nebude zlatá". Mimo vody má Krym problémy i s dodávkami elektřiny, které prý Kyjev snížil až o 50 procent.

Spory o vodu a elektřinu na Krymu navazují na politické souboje mezi sousedními státy spojené mimo jiné s ruským nátlakem na Ukrajinu kvůli cenám za dodávky plynu.

Rusko obsadilo Krym počátkem března v reakci na svržení režimu ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče. Navzdory protestům Kyjeva i mezinárodního společenství Rusko považuje poloostrov za své území.

 

Právě se děje

Další zprávy