Tel Aviv/Praha – Za radikalizací lidí, kteří se přidávají k teroristickým organizacím typu Islámský stát a al-Káida, stojí Saúdská Arábie. Tvrdí to izraelský odborník na bezpečnost a bývalý člen izraelské vojenské tajné služby Jonathan Fighel.
Sám má přitom osobní zkušenosti s lidmi, kteří se přidali k různým teroristickým hnutím. Mluvil také s desítkami Palestinců, kteří se rozhodli spáchat sebevražedný atentát, ale s vestou naplněnou výbušninami byli včas zadrženi.
Podle Fighela některé, zejména mladé muslimy přitahuje wahhábisticko-salafistický koncept, který v Evropě šíří islámská centra placená Saúdskou Arábií.
Wahhábismus, radikální varianta sunnitského islámu, je saúdským státním náboženstvím a salafismus je širší koncept hlásající návrat k "čistému" islámu, ze kterého zjednodušeně řečeno wahábismus vychází. Tyto myšlenky jsou pak podle Fighela rozvíjeny na saúdských a džihádistických webech.
"Když jste muslim druhé generace v Evropě a jste zoufalý, hledáte něco odlišného do toho, co máte, tyto odnože islámu vám nabízejí něco nového. Avantgardu, která z vás udělá jiného, než jsou vaši rodiče. Rebelii, která změní svět a vytvoří nakonec chalífát, světovou muslimskou říši," uvádí Fighel, který nyní pracuje v izraelském International Institute for Counter-Terrorism a v Praze byl nedávno na konferenci Homeaffairs spolupořádané think-tankem Evropské hodnoty.
"Navíc je tu koncept kulturního útoku Západu, podle kterého jsou to západní hodnoty, které útočí na muslimy, takže ti tomu musí čelit, tedy nenapodobovat západní kulturu, neintegrovat se a vrátit úder s ještě větší silou," doplňuje.
Džihád může vést každý sám
K tomu se pak přidává myšlenka Abdullaha Azzáma, jednoho z ideologů al-Káidy, podle něhož je džihád, v tomto případě boj proti nevěřícím, osobní náboženskou povinností každého muslima.
Podle Azzáma už džihád nemusí vyhlašovat vládce, jako tomu bylo dříve, ale vést ho může – a musí – každý muslim. I to je pro některé mladé evropské muslimy, kteří hledají revoltu proti zavedeným pořádkům, velmi lákavé.
Z této ideologie vycházejí i sebevražední atentátníci, kteří ale podle Fighela nejsou nijak duševně choří. "Každý člověk má v sobě určitý malý stupeň šílenství, protože jsme lidé," tvrdí Fighel.
"Ti, kteří rekrutují sebevražedné atentátníky, se ho snaží najít a využít. Najít v člověku takový stupeň zoufalství, aby byl ochoten zemřít, dal přednost posmrtnému životu před tím současným," uvádí izraelský odborník. Většinou jde přitom o frustraci z nějakých osobních problémů.
"Dělal jsem rozhovory se členy organicí Fatah, Hamás i Islámský džihád, kteří chtěli spáchat sebevražedný atentát," vypráví Fighel. "S psychology jsme rozebírali jejich životy a zjišťovali jejich motivaci. Šlo o různé životní potíže, které je frustrovaly. Někdy šlo o sexuální problémy, někdy o problémy s identitou, s tím, kdo je člověk ve společnosti. Nebo s pohlavní identitou, jestli je mužem, nebo ženou," doplňuje.
Překvapivě velmi důležitá přitom podle něj byla myšlenka, že "když se člověk stane takzvaným mučedníkem, v ráji bude mít 72 panen". V reálném životě přitom často neměl ani jednu.
Osamělé vlky lze odhalit
Podle Fighela je přitom možné odhalit možného pachatele sebevražedného atentátu ještě před útokem. V poslední době se například hodně mluví o jednotlivcích, takzvaných "osamělých vlcích," kteří útočí sami, bez přímého spojení s nějakou teroristickou skupinou, a zradikalizují se například prostřednictvím propagandy na internetu.
"I oni ale v průběhu přípravy útoku odhalí většinou své plány hned několika lidem. A pokud se radikalizují třeba přes sociální síť Facebook na internetu, i ta má přesahy do reálného světa," uvádí Fighel. Komunikují tam s lidmi a někdy se s nimi dokonce snaží sejít, více je poznat – zjistit, kdo je na druhé straně sítě.
"Přitom jde o fenomén spjatý s určitou organizací," zdůrazňuje Fighel. Například vedení teroristické organizace Islámský stát si podle něj vybrala racionálně taktiku podněcování k osamoceným útokům na Západě.
"Propaganda Islámského státu, například jeho časopisy, démonizují takovéto útoky a tvrdí, že se před nimi nelze bránit. Že jde o něco jako úder Božího blesku. Je to ale psychologická válka, které bychom se neměli poddávat," uvádí Fighel.
"V Izraeli jsme vybudovali systém, kdy sledujeme lidi, například co dávají na Facebook. Ten, kdo mluví o tom, že chce být příštím "mučedníkem", je zatčen ještě před útokem. Takový systém musí vzniknout také v evropských zemích."
