Březnové žádosti neziskové organizace nakonec úřady nevyhověly. Situace se ale může změnit. V táboře se nové případy nákazy objevovaly od začátku měsíce, vyhořelý tábor Řekové evakuovali 9. září.
Péče o nakažené však není hlavní náplní práce organizace. Sea-Watch se zaměřuje na hledání člunů s migranty, kteří se vydali po moři do Evropy, a na jejich následnou záchranu. Za pět let existence se podařilo zachránit více než 35 tisíc běženců.
Jen za první dva dny, kdy se jejich loď po pandemii vrátila v srpnu na moře, zachránili dobrovolníci více než 200 lidí.
"Spousta Němců viní Evropskou unii, že s problémem nic nedělá," říká Marlene Kossacková, jedna z dobrovolnic organizace, která v srpnu činnost Sea-Watch přijela představit na pražský Festival WeMind - příběhy lidí v pohybu, organizovaný Charitou České republiky. "Nejde ale vinit unii, aniž byste vinili i každý jednotlivý členský stát. Protože je Německo jeden z velmi viditelných členů unie, tak myslím, že Němci cítí částečnou odpovědnost za to, co se stane," vysvětluje si studentka architektury důvod, proč organizace vznikla právě v Německu.
Na nebezpečnou cestu migranty nikdo neupozorní
Tím, že se uprchlíci na loď organizace Sea-Watch dostanou, jejich cesta do Evropy ale nekončí. Nejprve musí kapitán lodi počkat na pokyn Evropské unie, která předem vyjedná, kam uprchlíci po zakotvení v Evropě půjdou.
Poté záleží na jednotlivých zemích, jak mají procesy pro přijímání uprchlíků nastavené. Většinou se migranti dostanou do určených center, kde čekají, až bude jejich žádost o azyl vyřízená. V případě negativního rozhodnutí se budou muset vrátit zpět. "To může trvat měsíce i roky," popisuje Kossacková.
Kdo se na loď dostane, je prý vždy překvapením. "Mohou mezi nimi být lidé klidně z dvaceti nebo pětadvaceti různých zemí Afriky," tvrdí. Liší se také úroveň informovanosti o náročnosti cesty do Evropy. "Pro nás je pochopitelné, že malá loď nebude schopná překonat moře. Ale pro lidi z centrální Afriky, kteří nikdy moře ani neviděli, to tak pochopitelné není," vysvětluje Kossacková a popisuje jednu častou představu, kterou migranti mají.
Neinformují je ani pašeráci, kterým migranti platí vysoké částky za převoz. Ti je jen v noci usadí na loď a ukážou jim na světla nedaleko s tím, že jde o Evropu. Ve skutečnosti ale světlo může pocházet třeba z ropných plošin. Že je pašeráci podvedli, se lidé proto dozví až poté, co se k objektu přiblíží. Pak už je pozdě uvědomit si, že cesta nebude tak snadná a že na její dokončení nemají ani dostatek paliva. "Překupníci lidí o tom samozřejmě vědí, ale kdyby migranti zjistili, jak nebezpečné to, tak by jich nebylo tolik ochotných cenu za cestu zaplatit," popisuje Kossacková.
"Evropa není nafukovací"
Pozemská část Sea-Watch, jejíž součástí Marlene Kossacková je, mluví s lidmi a vysvětluje jim, co jejich organizace dělá a proč je migrace přes moře problém. Přiznává, že se často setkává i s negativními reakcemi. Někteří lidé neziskovku podezřívají, že s pašeráky lidí spolupracuje nebo že je dokonce důvodem, proč lidé do Evropy přijíždějí.
Kossacková to vyvrací průzkumy, které spojitost mezi cestami migrantů a jejich loděmi nenašly, a také tím, že organizace sama neví, kdy se na moře dostane a v jaké oblasti se bude pohybovat. "Minulý rok, kdy všechny naše lodě byly blokované a žádná nemohla vyplout, plavidla s uprchlíky stále připlouvaly," objasňuje Kossacková.
Častým argumentem odpůrců je také to, že Evropa není nafukovací a všichni migranti se sem nevejdou. "Dokážu porozumět, odkud ten strach pochází, protože lidé slyší jen vysoké číslo - miliony uprchlíků. Pak už lidé nepřemýšlí nad tím, jaké důvody lidé k odjezdu ze svých zemí měli, nebo že se jedná o jednotlivce, kteří mají osobité životní příběhy," říká k tomu.
V tomto případě Kossacková stejně jako její kolegové mluví o pozitivních příkladech z jiných zemí, například Libanonu. Ten, ač relativně chudý stát, poskytl ochranu až dvěma milionům uprchlíků. "V Libanonu žije šest milionů obyvatel a dva miliony uprchlíků. Když to porovnáme s Německem, tak máme milion uprchlíků na 82 milionů lidí," vypočítává.
Kossacková zároveň tvrdí, že evropské země by mohly z příchodu běženců těžit. "V Německu máme nedostatek doktorů a učitelů, takže kdybychom migrantům umožnili, aby pracovali v oborech, kterým se věnovali ve svých rodných zemích, tak můžeme tento problém vyřešit," domnívá se.
Jak ale dodává, jejím cílem není měnit něčí názory. "Snažím se, aby lidé o problému přemýšleli. Myslím, že lidé nejsou v zásadě proti, ale obávají se natolik, že nad tím ani tak pořádně nepřemýšlí, a negativní názor mají třeba jen proto, že to slyšeli od politiků, jejich ale vůbec být nemusí," dodává.