Ropu z Ruska přestaly kvůli invazi na Ukrajinu nakupovat už Spojené státy a Velká Británie. Od příštího roku se k nim přidají členské státy Evropská unie, které embargo na ruskou ropu dopravovanou tankery schválily tento týden. Kreml by tak mohlo přijít až o deset miliard dolarů (230 miliard korun) ročně, píše agentura Bloomberg.
Jak ale poznamenala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, Rusko si pravděpodobně najde náhradní odběratele. A to se již děje. Z dat dopravců, satelitních snímků a informací obchodníků s ropou vyplývá, že Rusko výpadek částečně nahradilo obchodem s Čínou a Indií.
Rusko před invazí naložilo na tankery 27 milionů barelů ropy týdně, v posledních dvou měsících - invazi navzdory - došlo k významnému nárůstu. Jen v minulém týdnu se tento počet pohyboval mezi rekordními 74 až 79 miliony barely, cituje Bloomberg z rozboru analytické společnosti Kpler. Agentura to dává do souvislostí s velkou poptávkou ze strany Číny a Indie.
Peking navíc kromě dodávek v tankerech každý den na základě dřívějších dohod nakupuje 800 tisíc barelů ruské ropy prostřednictvím ropovodů, píše Reuters. Peking tyto údaje oficiálně nesdílí a na otázky novinářů neodpověděly ani společnosti, které ropu do země dováží.
Poté, co Západ přestal mít o tuto surovinu zájem, se vytvořila příležitost pro obchodníky z Asie. Kontinent se od dubna stal největším odběratelem ruské ropy na světě, a poprvé tak překonal Evropu. Peking navíc s Moskvou jedná o koupi další ropy, popsaly Bloombergu anonymní zdroje obeznámené s vyjednáváním.
Že si Moskva najde po výpadku v Evropě jiné zájemce, potvrdil také stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov.
As she rightly said yesterday, #Russia will find other importers. Noteworthy that now she contradicts her own yesterday’s statement. Very quick change of the mindset indicates that the #EU is not in a good shape. https://t.co/MEtjlphv2U
— Mikhail Ulyanov (@Amb_Ulyanov) May 30, 2022
Ruská ropa se slevou
Ropu zároveň kupuje Čína s rekordní slevou. Peking surovinu dostává v přepočtu o 460 korun na barelu levněji než jiné státy. Barel ropy na světových trzích nyní vyjde na 123 dolarů (asi 2850 korun).
Analytička ropného průmyslu Jane Xie poukazuje, že Číně na rozdíl od evropských států nevadí, že Kreml z tržeb financuje válku na Ukrajině. "Někteří ze zájemců o nákup z Asie jsou motivovaní ekonomicky spíš než politickým postojem," cituje ji Bloomberg.
Podobně situaci vidí i sinolog Martin Kříž. "Pokud bude ekonomická spolupráce pro Číňany výhodná, najdou si vždycky cestu, jak obejít mezinárodní sankce," vysvětluje pro Aktuálně.cz.
Sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis k tomu podotýká, že Peking finančně vypomohl ruskému režimu už po anexi Krymu v roce 2014. Tehdy se také začala zintenzivňovat spolupráce mezi oběma zeměmi. "Evropské trhy však stále pro Rusko představovaly výraznou část příjmů, zhruba tři čtvrtiny, takže pokud se nyní vlivem embarga tyto dveře uzavřou, Peking jako přední zbývající odběratel bude ve výhodném postavení a bude si moci diktovat ještě lepší obchodní podmínky," líčí.
Tlak na Čínu
Úterní rozhodnutí Evropské unie o embargu na ruskou ropu podle Adiho Imsirovice z Oxfordského institutu pro energetická studia vytváří lepší podmínky proto, aby západní země tlačily na další státy obchodující s Ruskem.
Zda by to bude platit na Peking, zatím není jisté. "V současnosti má Evropská unie pouze velice omezené přímé mocenské páky, jak Čínu k čemukoliv nutit. Většina evropských zemí směřuje spíše ke konfrontační politice s Čínou, čímž se šance cokoliv měnit zevnitř nadále zmenšují," domnívá se Kříž.
"Peking byl prozatím dostatečně obezřetný na to, aby se vyhnul rozšíření protiruských sankcí i na čínské podniky a hospodářství. Otázkou je, zda toto balancování na hraně může pokračovat i přes stupňující se snahu Západu o ekonomickou izolaci Ruska," uvádí sinolog Gardáš.
