Kyjev (od naší zvláštní zpravodajky) - Reportérka Aktuálně.cz se v Kyjevě setkala s Ukrajinci, které zachránila nadace Save Ukraine. Ta od začátku války pomáhá rodinám a dětem evakuovat se z ruských okupovaných oblastí. Díky jejich úsilí se z válečných zón do bezpečí vrátilo více než 100 tisíc Ukrajinců. Nadace se ale v posledních dvou letech soustředila především na záchranu unesených dětí z Ruska, avšak teď čelí několika překážkám.
"Naše práce je čím dál složitější. Šli jsme do toho s tím, že chceme přivést zpět všechny děti, které Rusové unesli na své území nebo na okupovaná území Ukrajiny, a dlouho to bylo naší prioritou. Ale stává se to nemožné. Spoustu deportovaných dětí nedokážeme lokalizovat a některé se ani nechtějí vrátit. Proto se teď soustředíme nejen na děti, ale i na celé rodiny, které zoufale potřebují pomoc," popisuje mluvčí nadace Olha Jerochinová.
Nadace Save Ukraine provozuje sedm rehabilitačních center po celé zemi a právě do jednoho z nich míří rodina z Chersonské oblasti. Centrum se skládá z několika nově postavených rezidenčních budov na okraji hlavního města. Zde se Ukrajinci učí, jak se znovu zapojit do normálního života. Dobrovolníci jim pomáhají s vyřizováním dokumentů, vzděláváním a bydlením. Mohou se ubytovat v malých dřevěných domcích a zůstat tak dlouho, jak potřebují. "Někteří lidé tu zůstávají i rok a my jim v tom nebráníme," dodává Jerochinová.
Jako první však po příjezdu probíhají rozhovory. Pro Ukrajinu je to jediný způsob, jak získat skutečné informace o tom, co se odehrává v oblastech pod ruskou nadvládou. Výpovědi zároveň v budoucnu mohou pomoci usvědčit okupanty z válečných zločinů. Pokud někdo mluvit nechce, nemusí. Tamní psychologové k tomu ale zachráněné jedince vyzývají a ti většinou souhlasí.
"Několik měsíců jsme tam žili v absolutním nevědomí, skoro jako po tmě. Nevěděli jsme, co se děje ve zbytku země. Rusové zajistili, aby se k nám dostávaly jen jejich zprávy, což byla propaganda," popisuje žena ve fialové mikině, matka z evakuované rodiny s dvěma dětmi. (Aktuálně.cz z důvodu bezpečnosti ponechává některá jména zachráněných dětí a rodin v anonymitě. Někteří z nich mají stále příbuzné na okupovaných územích, které by Rusové mohli ohrozit, pozn. red.).
V Chersonské oblasti zpočátku žili v náhradním bytě, protože jim Rusové zničili dům. Později se přestěhovali k sousedům. Okupanti jim například upírali zdravotní péči, protože neměli ruský pas. Když se tak jedno z dětí zranilo v důsledku ostrého ostřelování, lékaři nechali matku sedět na chodbě, zatímco synovi utírala krev vlastníma rukama. Nesměli také mluvit ukrajinsky, jedině rusky a děti se nemohly učit.
V mnoha rodinách žijících pod okupací se rodiče rozhodují, že raději nechají své děti doma, než aby je posílali do školy, a to ve snaze je ochránit. Pokračovat ve vzdělávání online prostřednictvím ukrajinské školy je často nemožné kvůli špatnému internetovému připojení nebo strachu, že je místní úřady odhalí. "Ze začátku jsme to tak dělali, ale pak na to Rusové přišli a zničili mi mobil," vzpomíná třináctiletá Alyona.
Nečekané prohlídky domů
Pod okupací na ukrajinských územích žije přibližně 1,6 milionu dětí, z nichž asi 615 tisíc je ve školním věku. Mnohé z nich strávily téměř dva roky uzavřené ve svých domovech a na dvorcích, protože se jejich rodiče obávali kontaktu s vojáky, kteří obsadili vesnice a zabrali opuštěné domy. Mají omezený kontakt s vrstevníky a přicházejí o aktivity, které pro ně dříve byly běžnou součástí života.
Rusové na okupovaných územích také provádějí pravidelné a nečekané prohlídky domů, během kterých děti často vyslýchají bez dohledu jejich rodičů. "Přišli, vzali si naše pasy, vyfotili si nás, zeptali se na několik otázek a odešli. A to se dělo několikrát," potvrdil Volodymyr, otec evakuované rodiny.
Podle několika výpovědí, které shromáždil tým Save Ukraine, se děti ve škole dokonce setkávají s ozbrojenými vojáky. Vojenská policie do tříd chodí i kvůli kázeňským přestupkům. Některé školy mají také trvalou vojenskou ostrahu, která děti neustále podrobuje prohlídkám jejich osobních věcí. V Chersonské oblasti dokonce místní úřady násilně odvádějí středoškoláky během vyučovacích hodin, aby je zaregistrovaly na vojenských odvodových úřadech.
"Ještě jsme dopadli docela dobře," pousměje se starší žena se zrzavými vlasy a babička, která se chce do Chersonské oblasti zase vrátit, jen do té části, kterou drží Ukrajinci. Ostatní ji přemlouvají, ale ona už se rozhodla. "Víte, já už jsem stará a tam je můj domov. Nemám co dělat v Kyjevě. Nemohla bych ale spát, aniž bych věděla, že je má rodina v pořádku," dodává.
Ruská verze o záchraně dětí
Jen o dva dny dříve Ukrajinci zachránili šestnáctiletou Natašu z Ruska. Při východu z hlavní budovy centra postávala na zahradě. Od svých čtrnácti let žila s otcem v Rusku, ten ale během invaze zemřel při tragické autonehodě. Nataša se tak ocitla sama, bez příbuzných a chtěla se vrátit zpět na Ukrajinu, kde žije její matka. Rusové jí to ale nechtěli povolit.
Ruská opatrovnická služba se ze všech sil snažila dívku udržet. "Říkali mi, proč bych měla chtít na Ukrajinu? Tam je válka, není tam elektřina, nebudeš moct studovat. A tady ti všechno zajistíme," svěřila se Nataša. Její matka Viktorija si prošla peklem, aby svou dceru přivedla zpátky. Na hranici ji Rusové vyslýchali, ponižovali a odmítali jí povolit vstup. Nakonec se to však podařilo.
"To je naprosto běžné, Rusové dělají maximum, aby nám to zkomplikovali. Nelegálně unesli už desítky tisíc dětí. A i když se Nataša do Ruska přestěhovala s otcem dobrovolně, chtěli jí zabránit, aby se vrátila domů," popisuje Jerochinová. Celkem 19 546 ukrajinských dětí je státem považováno za deportované nebo násilně přemístěné.
Přesné údaje je obtížné určit kvůli pokračující válce. Moskva však tvrdí, že je takových dětí dokonce až tři čtvrtě milionu. Verze Kremlu se ale od té ukrajinské zásadně liší. Rusové tvrdí, že děti z Ukrajiny zachraňují a chtějí jim dát lepší budoucnost. To Ukrajina, kde Rusko předloni bezdůvodně rozpoutalo válku, od začátku popírá.
