Za studené války se tomu říkalo "kremlologie". Západní vlády a tajné služby se snažily zjistit, co se děje v Moskvě na vrcholu pyramidy politické moci Sovětského svazu. V současnosti je to "putinologie". Západní spojenci se dohadují, jak vážné jsou jaderné výhrůžky Vladimira Putina.
"Už měsíce se počítačové simulace Pentagonu, amerických jaderných laboratoří a tajných služeb snaží modelovat, co by se mohlo stát a jak by Spojené státy mohly odpovědět," informoval v úterý deník New York Times.
Podle listu to není snadný úkol, protože taktické zbraně, které by Putin nejspíše nasadil, mohou mít různou sílu, většinou v podílu bomb, které byly v roce 1945 svrženy na Hirošimu a Nagasaki.
Výsledky modelování se podle deníku "dramaticky liší podle toho, zda by Putin udeřil na odlehlou vojenskou základnu, malé město, nebo by šlo o demonstrativní výbuch nad Černým mořem".
Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina ruský prezident může své hrozby vyplnit. "Putina nikdo nekontroluje. A tak, jak nezodpovědně podnikl invazi na Ukrajinu, může učinit další rozhodnutí," uvedl Austin v neděli v americké televizi CNN.
Základny, lodě, Krym
Před uplynulým víkendem Putin uvedl, že ve válce na Ukrajině je odhodlán nasadit "veškeré dostupné prostředky". Podle Putina to byly Spojené státy, kdo v Hirošimě a Nagasaki stanovil "precedent" možného nasazení jaderných zbraní.
Ze strany Putina to byla od začátku války na Ukrajině už několikátá obdobná veřejně deklarovaná výhrůžka. Podle ministra Austina ale Američané "v tuto chvíli nevidí nic", co by nasvědčovalo tomu, že se Putin už rozhodl.
Obdobně nejednoznačná jsou zatím prakticky všechna vyjádření většiny západních politiků, zástupců zpravodajských služeb a expertů: nelze to vyloučit, ale s jistotou nevíme nic. Jednou z mála výjimek bylo nedělní vystoupení bývalého šéfa CIA, generála Davida Petraeuse, v americké televizi ABC.
Petraeus na konkrétních příkladech popsal, jak by podle něho vypadala odpověď USA a NATO na Putinův jaderný útok. "Jen abych vám poskytl hypotetickou představu: jako vůdčí síla NATO bychom odpověděli kolektivním úsilím, které by zničilo všechny ruské konvenční jednotky identifikované na ukrajinském bojišti a na Krymu. Také bychom zničili všechny ruské lodě v Černém moři," prohlásil.
Petraeus upozornil, že mluví sám za sebe a že to nijak nekonzultoval s Bílým domem, konkrétně s prezidentovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. Jeho vyjádření se nicméně shoduje s tím, jak o možné spojenecké reakci na ruské nasazení jaderných zbraní už dříve informovala americká a západní média.
Z jejich zpráv, vesměs vycházejících z anonymních zdrojů uvnitř americké administrativy, rovněž vyplývá, že Bílý dům by v prvním odvetném kroku nasadil konvenční, nikoliv jadernou sílu. "Odpověď konvenčními zbraněmi je nejpravděpodobnější," napsal například minulý týden britský týdeník The Economist, který citoval generála Bena Hodgese, bývalého velitele amerických pozemních sil v Evropě.
Jeho odvetný scénář se shoduje s tím, co v televizi ABC nastínil generál Petraeus. Spojené státy by podle Hodgese mohly zničit ruské přístavy, základny a mobilní odpalovací zařízení a také potopit černomořskou flotilu. Obdobné informace pak přinesl o víkendu i list New York Times.
Jeden úder by nestačil
"V rozhovorech řada zástupců (administrativy) bez uvedení zdroje uvedla, že pokud by Rusko odpálilo taktickou jadernou zbraň na území Ukrajiny, možnou reakcí by bylo odpojení Ruska od světové ekonomiky nebo vojenská odpověď, kterou by vedli Ukrajinci se západními konvenčními zbraněmi," napsal deník.
Podle vojenských expertů by ovšem Putin ani nasazením taktické jaderné zbraně nedosáhnul obratu ve válce, kdy jsou Rusové v posledních týdnech ukrajinskou protiofenzivou vytlačováni z okupovaných území. Ukrajinské síly jsou rozptýleny na více než 2000 kilometrů dlouhé frontě, jeden jaderný útok by je nezdecimoval.
"Z čistě vojenského pohledu by jaderné zbraně nevyřešily žádný z Putinových vojenských problémů. Ke změně operační situace by jeden úder nestačil a ani by nezastrašil Ukrajinu, aby se vzdala území, uvedl pro deník Washington Post Franz-Stefan Gady, analytik londýnského Mezinárodního institutu strategických studií.
Podle Gadyho by Rusko k obratu ve válce muselo proti ukrajinské armádě použít více jaderných úderů. "Nebo udeřit na velké civilní centrum, jako je Kyjev," upozorňuje Gady. V takovém případě by ale podle něho už přišla nejen zdaleka razantnější odpověď ze strany USA a NATO, ale od Ruska by dali ruce pryč i jeho spojenci, jako je Čína.
Rovněž podle amerického Institutu pro studium války (ISW) by nasazení jaderných zbraní bylo pro Rusko "obrovským hazardem s omezenými zisky, kterými by Putin nedosáhl deklarovaných válečných cílů".
Rusové by podle institutu v nejlepším případě "zmrazili přední bojové linie na současných pozicích a Kreml by udržel v současnosti okupovaná území". Ovšem i k tomu by musel taktické zbrabě uplatnit "vícenásobně".
Mnozí analytici, citovaní v amerických a dalších médiích, se tak spíše kloní k tomu, že Putin se k takovém kroku neodhodlá a své jaderné výhrůžky nevyplní. "I když je Putin nebezpečný, není to sebevrah a ani ti kolem něho nejsou sebevrazi," tvrdí generál Hodges.
Putin ve svém labyrintu
Jiní analytici o tom ale přesvědčeni nejsou. Upozorňují, že jaderné zbraně jsou pro Putina jediným nástrojem, kterým může vyrovnat slabost ruských vojenských sil v poměru s konvenčním arzenálem Ukrajiny a NATO. Zároveň tvrdí, že Putin se nevzdá území, která minulý pátek oficiálně a podle Západu nelegálně anektoval - Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Pokud by odtud měli být Rusové vytlačeni, mohl by se Putin podle spekulací uchýlit k jadernému úderu.
Americká média v souvislosti s tím připomínají zmíněnou karibskou či kubánskou krizi z října 1962. Během ní proti sobě stáli tehdejší americký prezident J. F. Kennedy a sovětský lídr Nikita Chruščov. Po zjištění, že Moskva na Kubě rozmísťuje jaderné zbraně, Američané zablokovali přístup k ostrovu a uvažovali o invazi.
Po dvou vypjatých týdnech, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války, se podařilo konflikt odvrátit. Chruščov stáhl zbraně z Kuby a Kennedy odstranil, jak bylo ovšem zveřejněno až mnohem později, americké jaderné rakety z Turecka.
"Šance, že Putin udeří z čistého nebe, se zdá velmi nízká," říká k současné situaci známý americký bezpečnostní analytik Graham T. Allison, který kubánskou krizi studoval a je spoluautorem jejího knižní rozboru. Ale i podle Allisona, jak uvedl pro deník New York Times, se Putinův kalkul může změnit, pokud mu bude skutečně hrozit vytlačení z anektovaných území.
Pak by se musel rozhodovat, jako to podle Allisona v době kubánské krize říkal Kennedy, mezi "katastrofálním ponížením a posledním vrhnutím kostek, které by mohlo přinést úspěch".
V roce 1962 si Kennedy ani Chruščov nukleární konflikt nepřáli, Putin by ale pod hrozbou úplné, ponižující prohry na Ukrajině i tak riskantní krok mohl učinit. Na rozdíl od širšího vedení, které kolem sebe měl v Kremlu Chruščov a které ho částečně mírnilo, se navíc zdá být Putinovo okolí zcela bezmocné.
Evropě dělá největší starost možnost, že Rusko by jadernými hlavicemi vybavilo rakety Iskander s dosahem do evropských metropolí. Podle ruských zdrojů by mohlo jít o hlavice s minimální silou třetiny bomby z Hirošimy.
