Praha - Už dlouho nebyl svět tak rozdělen v reakcích na vyhlášení nového státu jako je tomu tento týden v případě Kosova.
Většina zemí, které se staví proti, má pragmatický důvod. Obává se, že se definitivní odtržení někdejší části Srbska stane precedentem, který povede i k jejich rozdělení, zmenšení či rozpadu.
A tak zatímco Austrálie bez okolků následovala Spojené státy a Kosovo uznala, Kanada má problém. Bojí se, že jednou bude mít Kosovo doma v podobě Quebecu.
Podle posledních průzkumů je stále zhruba polovina obyvatel této frankofonní provincie pro samostatnost, přestože v referendu v roce 1995 Quebečané velmi těsnou většinou odtržení zamítli.
"Zatím vyhodnocujeme situaci, která je v Kosovu," řekl kanadský ministr zahraničí Maxime Bernier a jasně tak naznačil, že na rozdíl od Washingtonu či Londýna se Ottawa do uznání nové republiky nehrne.
Strana Parti Quebecois se už ozvala s tím, že pokud Kanada uzná Kosovo, měla by jednou uznat i Quebec.
Ozvěny až ve východní Asii
V Asii se nejhlasitěji ozývají proti Kosovu Čína a Indonésie.
Peking se obává separatismu v Tibetu a také neutuchající snahy Tchajwanců po diplomatickém uznání ostrova a jeho definitivním odtržení od pevninské Číny.
Tchaj-wan také promptně zareagoval a uštědřil Číně diplomatický políček. Samostatnost Kosova uznal.
Indonésané mají rovněž starosti se separatisty v provincii Aceh i v některých jiných částech jejich rozlehlého souostroví. Tento strach zvítězil i nad islámskou solidaritou. Jakarta Kosovo neuzná, i když tam stejně jako v Indonésii žije většina muslimů.
Problém s muslimským separatismem na jihu převážně katolických Filipín je pak důvodem, proč kolem uznání Kosova přešlapuje i vláda v Manile.
"Proti myšlence nezávislosti Kosova nic nemáme, dali bychom ale přednost řešení, které bere v potaz mezinárodně přijaté principy suverenity a územní celistvosti," nechal se slyšet filipínský ministr zahraničí Alberto Romulo.
Bratři a sestry ve víře říkají ano (i ne)
Organizace islámské konference sdružující přes padesát muslimských zemí nicméně vznik Kosovské republiky uvítala. Valná část muslimských zemí ji zřejmě dříve nebo později uzná.
"Chceme dát najevo naši solidaritu a podporu našim bratrům a sestrám v Kosovu," prohlásil generální tajemník Organizace islámské konference Ekmeleddin Ihsanoglu.
Dalším muslimským státem, který Kosovo naopak odmítl, je Ázerbájdžán. Důvod? Nechce, aby se podobné mezinárodní uznání jednou dostalo i Náhornímu Karabachu. Ázerbájdžán o toto území prohrál válku s Arménií, ale nechce se smířit s jeho trvalou ztrátou.
V Rumunsku vítají Kosovo jen Maďaři
Jasná je i motivace zdrženlivého postoje Slovenska a Rumunska. Obě země se obávají, že by se mohla s požadavky blížícími se nezávislosti ozvat maďarská menšina žijící na jejich území.
To se týká zejména Rumunska. Jedinou politickou silou v zemi, která Kosovo podpořila, je strana maďarské menšiny UDMR. Podobný problém má i Bulharsko, kde zase žije početná turecká menšina.
Odstředivé tendence nechce za žádnou cenu podporovat ani ruská vláda. V minulosti se kromě Čečenska domáhaly uvnitř ruských hranic větší suverenity například Tatarstán nebo Baškortostán.
