Ruské zákony činnost privátních bojových skupin nijak neupravují. Přesto ruští žoldnéři v řadě ozbrojených konfliktů bojují, umírají a padají do zajetí. Veteránské organizace chtějí žádostí k ICC dosáhnout toho, aby haagský soud tuto situaci právně posoudil. S využitím jeho posudku chtějí veteráni dosáhnout toho, aby byly v Rusku soukromé armády zakázány.
Soukromé armády podle Šabajeva řídí nekompetentní lidé, často z kriminálního prostředí, kteří bojovníky zbytečně posílají na smrt. Žoldnéři nedostávají výplaty, kontrakty, které podepisují, jsou právně chybné a nevymahatelné. "V zahraničí jsou takoví vojáci pod neformální ochranou ministerstev obrany, u nás jsou bezprávní a bezmocní," postěžoval si ruský veterán.
Privátní bojové skupiny se v Rusku objevily zejména po propuknutí syrského konfliktu, nejznámější je takzvaná Vagnerova soukromá armáda, kterou řídí bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU Dmitrij Utkin. Kromě Sýrie a Iráku se jeho bojovníci zapojili i do střetů na východě Ukrajiny a základnu mají údajně i ve Středoafrické republice. Ruská oficiální místa se od těchto jednotek oficiálně distancují, nijak ale proti nim nezasahují.
Veteránské organizace mají v Rusku značný vliv, sdružují hlavně účastníky sovětské intervence v Afghánistánu z let 1979-89 a ruské bojovníky z obou čečenských válek. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov na zprávy o jejich záměrech reagoval prohlášením, že o chystané stížnosti podané k ICC nic neví.
