Ceremoniál, kterého se účastnili především lidé ve vyšším věku, pořádala Komunistická strana Ruské federace. Podle mnohých příznivců se v současné době, kdy Rusko válčí na Ukrajině, stává Stalinův odkaz znovu velmi aktuální. Jeho metody by pro Rusko byly právě v dnešní situaci velmi účinné, svěřili se agentuře Reuters.
"V současné době chybí stávajícímu ruskému vedení hlavně tvrdost v rozhodování. Země čelí obrovské výzvě," uvedl pro agenturu Sergej Udalcov, představitel ruské levicové opozice. "Stalin měl nad vším kontrolu a také schopnost vykonat to, co bylo potřeba udělat ve jménu země. Dnes už nic takového neexistuje," dodal Vladimir Pozdňakov, další ze Stalinových příznivců.
Vlastním jménem Josif Vissarionovič Džugašvili, který si zvolil přezdívku Stalin ("staľ" znamená rusky ocel, pozn. red.), vládl v Sovětském svazu neomezenou mocí od roku 1927. Jeho represivní forma vlády stála životy desítky milionů lidí, kteří byli popraveni v rozsáhlých čistkách, zahynuli v obávaných gulazích či občanské válce nebo podlehli hladomoru. Podle komentátorů jeho smrtí v roce 1953 skončila "jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva".
Stalinovo jméno stále rozděluje část ruské společnosti. Někteří jeho podporovatelé ho stále vnímají jako vůdce, který se zasloužil o porážku nacistického Německa a učinil z vlasti supervelmoc. Ještě v roce 2019 jeho vládu kladně hodnotilo až 70 procent Rusů, zjistilo nezávislé moskevské centrum pro výzkum veřejného mínění Levada.
Stalinovi odpůrci ale nepřestávají zdůrazňovat jeho krutost a miliony zavražděných lidí a podobné akce na uctění jeho památky odsuzují. Podle lidskoprávních aktivistů se komunisté takovými ceremoniály, které se navíc na ruských veřejných prostranstvích odehrávají bez jakýchkoliv policejních zásahů, jen vysmívají obětem stalinského teroru.
Nedávné ojedinělé protesty na první výročí ruského vpádu na Ukrajinu, kde v důsledku ruských útoků zemřelo podle odhadů OSN přes sedm tisíc civilistů, přitom vyvolaly značné represivní zásahy. Podle ochránců lidských práv policie kvůli tomu zadržela v několika ruských městech pár desítek lidí, informovaly světové agentury.
Jen v loňském roce v souvislosti s demonstracemi proti válce na Ukrajině úřady v Rusku zadržely více než 4300 lidí. Moskva invazi označuje za "speciální vojenskou operaci", jejímž cílem je ochrana Rusů v Donbasu a "denacifikace" Ukrajiny. Pokud někdo v Rusku veřejně hovoří o válce či kritizuje ruské vedení nebo armádu, riskuje obžalobu a soud.
