Od začátku invaze podle ukrajinské prokuratury Rusko spáchalo 109 tisíc válečných zločinů. Pouhých 66 z nich však bylo odsouzeno. V současnosti neexistuje příliš možností, jak ruské pachatele postavit před soud. Matvijčuková se to snaží změnit. Se svým týmem z Centra pro občanské svobody mimo jiné hledá také cesty, jak potrestat ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Stejně jako je on zodpovědný za zločiny spáchané jeho armádou, jsme my zodpovědní za to, abychom ho dohnali k odpovědnosti," říká s tím, že se Rusové po desetiletí těšili beztrestnosti.
Při rozhovoru pro Aktuálně.cz působí rozhodně a vážně. Jak později sama vysvětluje, i když se to teď zdá nereálné, je velmi odhodlaná dosáhnout svého. "Chci vrátit jméno každé oběti a říct ho nahlas na mezinárodní půdě. Nechci, abychom mluvili jen o číslech, ale o skutečných lidech, kteří padli do rukou ruských okupantů," zdůrazňuje.
Čtyřicetileté Matvičjukové se stejně jako ostatním Ukrajincům loni 24. února změnil život. Když právničce uprostřed noci kdosi zazvonil na dveře, napadlo ji, že nadešel její čas. Měla desítky zmeškaných hovorů a myslela si, že ji přišla zatknout bezpečnostní služba kvůli její práci na reformách systému spravedlnosti. Brzy ale zjistila, že u dveří stojí rodinný kamarád, který ji přišel varovat: Invaze začala. Rusko právě napadlo Ukrajinu.
Poté, co se, jak sama říká, "trochu vzpamatovala", se přidala k ukrajinským dobrovolníkům a spolu se svým týmem vytvořila mapu míst, kam lidé od prvních dnů invaze chodili pro pomoc. Zřídila také telefonní linku, na kterou lidé dodnes volají a zjišťují, odkud a kam se evakuovat z ostřelovaných měst nebo kde hledat bydlení či získat léky.
Stíhat Putina
Na jaře pak viděla něco, co se jí už navždy zarylo do paměti. Projížděla Irpiní, Bučou a dalšími městy severozápadně od Kyjeva, odkud se stáhli ruští vojáci. Na ulicích míjela mrtvoly ukrajinských civilistů.
Oleksandra Matvijčuková (40)
Ukrajinská právnička, zakladatelka a ředitelka Centra občanských svobod, které v loňském roce získalo Nobelovu cenu za mír.
Po násilném potlačení demonstrací na kyjevském náměstí Nezávislosti v listopadu 2013 koordinovala občanskou iniciativu Euromajdan SOS a poskytovala právní pomoc obětem. Současně se věnuje sběru důkazů o ruských válečných zločinech na Ukrajině.
Několikrát navštívila Česko a setkala se také s americkým prezidentem Joe Bidenem.
Stejně Matvijčukovou poznamenal příběh těhotné mladé ženy, kterou v ruském zajetí surově zmlátili okupanti. "Prosila, aby ji přestali bít, protože čeká dítě. Ale řekli jí, že protože sympatizuje s Ukrajinou, její dítě nemá právo se narodit," popisuje právnička.
Právě o takových ruských zvěrstvech teď její tým sbírá důkazy, které posílá mezinárodním organizacím, jako je OSN. Často se jí ale nedostává reakce. Stejně jako k vytvoření tribunálu, který by dokázal stíhat Putina, nabádá mladá právnička také k reformě mezinárodních organizací. "Žijeme v iluzi, že máme takový systém, který dokáže lidi ochránit před autoritářstvím a před válkou, ale není to tak," tvrdí.
Pokud taková reforma nenastane, autoritářské země podle ní budou vynakládat velké výdaje na vojenské účely, což donutí zbrojit i demokracie. "A budeme svědky vzniku nových jaderných států," míní Matvijčuková. Prvním důležitým krokem reformy by podle ní mělo být vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN.
Když přestaneme bojovat, už nebudeme
Svět se podle Matvijčukové nachází ve fázi, kdy se nemůže rozhodnout, jak dále postupovat. Vysvětluje to také na příkladu zmrazeného majetku Rusů. "Jde o několik miliard dolarů, které Ukrajina naléhavě potřebuje na obnovu země," upozorňuje s tím, že mezinárodní společenství může donutit Rusko, aby za tuto válku zaplatilo, ale musí najít právní řešení, jak tyto zmrazené ruské prostředky k tomuto účelu použít.
Poslední týdny jsou z Ukrajiny, bojující proti ruské agresi, navíc slyšet nepříznivé zprávy. Protiofenziva nenaplnila očekávání a váznou také nové dodávky zbraní ze Západu. Opoziční republikáni v americkém Senátu minulý týden zablokovali návrh prezidenta Joea Bidena na další pomoc Kyjevu. Dodávky navíc drhnou i ze strany Evropské unie.
"Nejsem si jistá, jestli si svět uvědomuje, že pokud přestaneme bojovat, už nebudeme. Nemáme jinou možnost. Prosíme o další systémy protivzdušné obrany… Je velmi těžké čelit zimě v domě bez topení a provádět lékařské zákroky při svíčkách. Chceme jen snížit lidské utrpení," upozorňuje Matvijčuková.
Její Centrum pro občanské svobody získalo Nobelovu cenu za mír v roce 2022 spolu s ruskou lidskoprávní organizací Memorial a vězněným běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým. "Když jsem to zjistila, byla jsem zrovna na cestě do Kyjeva. Vracela jsem se ze služební cesty v New Yorku. Zavolala mi kolegyně a já se jí ptala, jestli si je jistá, že to není jen vtip. Ale během několika minut začal telefon zvonit jako o život a já si uvědomila, že se to opravdu stalo," dodává k tomu Oleksandra Matvijčuková.
