Ve školách v druhém největším ukrajinském městě Charkov dělníci odklízejí trosky po ruském ostřelování. Děti skrývající se v krytech se bez přístupu k internetu učí v improvizovaných třídách v podzemí metra. Jiné jsou zase nuceny jít do škol na okupovaných územích. "Ti, kteří mohou svobodně studovat, mají dnes obrovské štěstí. Kvůli válce se stal přístup našich dětí ke vzdělání výsadou," vysvětlila pro Aktuálně.cz ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová.
Návrat do škol se letos na Ukrajině konal uprostřed války. "Nikdo z nás takový školní rok nezažil, nikdy nezačal za zvuku náletů. Každý z nás má ale vlastní poslání. Naši vojáci dělají vše, aby vyhráli, a vaším posláním je pokračovat ve výuce. Celá země bojuje za to, abyste vedli normální život se školou, znalostmi, a tedy vyhlídkami," řekla ukrajinská první dáma Olena Zelenská.
Young kids studying in a makeshift classroom in Sportyvna station of Kharkiv Metro
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) September 1, 2022
On 1 Sept, it’s back to school for Ukrainian kids… but classes will be held mostly online.
As of 1 Sept, 380 Ukrainian children killed, 736 injured, 228 missing, 7297 deported#StandWithUkraine pic.twitter.com/h25m4PUQZe
Od začátku invaze Rusové poškodili asi 2300 vzdělávacích institucí a bezmála tři stovky škol zničili. Podle ukrajinské ochránkyně lidských práv Marie Sulialinové se z útoků za posledního půl roku stal válečný trend. "Počet poškozených a zničených škol roste každým dnem. Ve většině případů nejde o ostřelování, které by je poškodilo náhodou. Poblíž škol totiž zpravidla nejsou žádné vojenské objekty. Rusové na ně útočí schválně, chtějí zničit vše co reprezentuje budoucnost Ukrajiny," upozornila Sulialinová.
Od začátku války byly podle Globální koalice k ochraně vzdělávání (GCPEA) hlášeny útoky na školské instituce v mnoha regionech Ukrajiny, mimo jiné ve městech na severu a severozápadě země, jako je Žytomyr a Černihiv, a poblíž hlavního města Kyjeva. Od poloviny března se boje přesunuly především na východ a jih, konkrétně do Doněcké, Luhanské a Mykolajivské oblasti. Pozoruhodný je podle ukrajinské novinářky Olgy Tokariukové příklad města Černihiv, ve kterém Rusové poškodili či úplně zničili 27 z 35 škol.
Zoufalá situace
Kvůli konfliktu v únoru zavřela většina škol po celé zemi, v červnu se distančně učilo v 95 procentech ukrajinských okresů. "Online výukou se podařilo zmenšit mezery ve vzdělání a pro děti se podařilo zachovat alespoň částečně pocit normálnosti. Dlouhodobý dopad války na kvalitu a přístup ke vzdělání je však velmi znepokojivý. Oprava škol a univerzit bude vyžadovat značný čas a spoustu peněz," řekl Aktuálně.cz vedoucí výzkumný pracovník z GCPEA Jerome Marston.
Jeden z ukrajinských učitelů Valerij, který si z bezpečnostních důvodů přál, aby redakce uvedla pouze jeho křestní jméno, popsal situaci v nyní okupovaném Severodoněcku na Donbase, kde před válkou učil. "Škola, ze které jsme všichni utíkali, při ostřelování přišla o okna. Rusové taky poničili rozvody elektřiny a vody. Téměř všem mým studentům se naštěstí podařilo odejít na území kontrolované Spojenými státy. Někteří tam však byli nuceni zůstat."
Ruské okupační síly se teď podle něj snaží obnovit tamní vzdělávací proces. "My však učíme online, podobně jako většina škol. Obávám se, že pro lidi, kteří tam zůstali, brzy nastanou komplikace, protože ruští okupanti si dělají seznamy dětí, které dříve studovaly na této škole, aby zjistili, kde jsou teď fyzicky. Jinými slovy chtějí získat studenty, kteří zůstali v Severodoněcku, a donutit je, aby pokračovali ve studiu na ruských školách," upozornil Valerij a dodal, že ve městě teď nejsou podmínky, ve kterých by se dalo studovat. Ve školách je zima a nepořádek.
Některé z ukrajinských dětí dokonce ve čtvrtek nastoupily do škol na okupovaných územích, kde se učí podle ruských osnov. "Moskva ve velkém nahrazuje ukrajinské kurikulum. Mění osnovy, učebnice, plánuje děti učit zvrácenou verzi ukrajinské historie," podotkla k tomu Maria Sulialinová.
Podle agentury Ukrinform například v Rusy dobytém přístavním městě Mariupol okupační správa oznámila otevření šestnácti škol. Některá zařízení nejsou vybavená, a jedno dokonce nemá střechu.
Miny a ostřelování
Poslankyně Inna Sovsunová, která mezi lety 2014 a 2016 pracovala jako první náměstkyně ukrajinského ministra školství, vysvětlila, že válka nejvíce zasáhla děti na základních školách, protože kvůli dřívější pandemii koronaviru nic jiného než vzdálenou výuku neznají. "Hned po nich nejvíce utrpěly děti z chudších rodin, které nemají počítač a internet. Na Ukrajině jich je takových spoustu. A v neposlední řadě sem patří děti, které musí studovat v podmínkách aktivního nepřátelství, jako například v Charkově."
Přístup ke vzdělání mnoha Ukrajincům komplikují miny a ruské ostřelování. "Kreml de facto neuznává náš stát a kulturu. Pro Rusko, jako pro jakoukoliv jinou totalitní zemi, je vzdělání nástrojem propagandy a kontroly. Proto na okupovaných územích naléhavě vyhazují vše, co souvisí s Ukrajinou, ze vzdělávacího procesu. Místo toho pak děti oblbují ruskými příběhy založenými na šovinismu a agresi. Děje se to všude, někdy velice nenápadně, aby o tom rodiče ukrajinských dětí nevěděli. Naše děti totiž propagandu nerozeznají a na to Rusové spoléhají," popsala členka parlamentu Sovsunová.
Téměř dva miliony ukrajinských dětí nyní žijí v zahraničí, dalších asi sedm tisíc bylo nuceně vysídleno z okupovaných území do Ruska. Podle expertů z GCPEA je jasné, že se některé z nich na Ukrajinu už nikdy nevrátí, skutečný podíl ale bude záviset na vývoji války. "I když se školy opraví nebo se rodinám úspěšně podaří vrátit k jejich původním životům, mnohým ze studentů bude strach a trauma nadále znemožňovat pokračování ve studiu," vysvětlil Jerome Marston.
Kyjev se v té souvislosti obává "odlivu mozků", tedy odchodu vysoce kvalifikovaných lidí do zahraničí. "Naše země ztratí v nadcházejícím roce mnoho těch, kteří by mohli rozvíjet naši ekonomiku. Věková struktura se posune ještě více k trendu stárnutí, což je další problém," uvedla Inna Sovsunová.
Krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu Evropská unie upravila svůj studijní a pracovní program Erasmus+ na podporu ukrajinských studentů v zahraničí. Spousta z nich tak získala finanční granty ke studiu na zahraničních univerzitách, pro Ukrajinu to však podle expertů nemusí mít pozitivní dopad. "Ztratíme je. Proto musíme co nejvíce zapracovat na reformě našeho vzdělávacího systému, aby se lidé skutečně chtěli vracet," dodala Sovsunová.
