


Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.

Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.
Ruská vesmírná agentura Roskosmos v prohlášení uvedla, že lunární elektrárnu plánuje vystavět do roku 2036 a že za tímto účelem již podepsala smlouvu se státní firmou NPO Lavočkina vyrábějící kosmickou techniku. Podle prohlášení Roskosmosu by elektrárna měla zásobovat nejen techniku lunárního programu včetně roverů či observatoře, ale i infrastrukturu Mezinárodní lunární výzkumné stanice.
Roskosmos v prohlášení přímo neuvedl, že elektrárna bude jaderná, nicméně uvedl, že na jejím vybudování se budou podílet ruská státní korporace zaměřená na jadernou energetiku Rosatom a Kurčatovův institut, v němž byla navržena většina sovětských jaderných reaktorů. V červnu také šéf Roskosmosu Dmitrij Bakanov uvedl, že mezi cíli jeho agentury je stavba jaderné elektrárny na Měsíci a průzkum Venuše.
Naopak ve Spojených státech podepsal ve čtvrtek prezident Donald Trump exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.
Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.



Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.



Evropská unie začne prozatímně provádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil.



Francouzskou cenu César za nejlepší film získal snímek „L’Attachement“ režisérky Carine Tardieuové. Po slavnostním večerním udílení cen francouzské filmové akademie o tom v noci na pátek informovala agentura AFP. Snímek uspěl také v kategoriích nejlepší herečka ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář, proměnil tak tři z celkových osmi nominací.



Fotbalisté Leverkusenu s útočníkem Patrikem Schickem narazí v osmifinále Ligy mistrů na Arsenal. Obhájce trofeje Paris St. Germain se utká s Chelsea. Atraktivní dvojicí je Real Madrid s Manchesterem City. Rozhodl o tom los v sídle UEFA ve švýcarském Nyonu.



Ester Ledecká obsadila v prvním závodě po olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo desáté místo ve sjezdu na Světovém poháru v Soldeu. Bronzová medailistka z loňského mistrovství světa zaostala o 1,27 sekundy za vítěznou Švýcarkou Corinne Suterovou. Druhá byla Rakušanka Nina Ortliebová, třetí příčku vybojovala Italka Sofia Goggiaová.