Evropské země a Spojené státy odrazují ruského prezidenta Vladimira Putina od útoku na Ukrajinu s tím, že by za to Moskva tvrdě zaplatila sankcemi a zhoršením vztahům se Západem. Rusko spolu se svým spojencem Běloruskem mezitím na únor plánují velké společné manévry.
"Inspirovali jsme se pobaltskými republikami, kde jsou do obranných plánů zahrnuti dobrovolníci. Pokud lidé nebudou panikařit a situace na Ukrajině zůstane stabilní, pro Rusko bude těžké vést efektivní vojenskou operaci," vysvětluje z Kyjeva deníku Aktuálně.cz Mychajlo Samus z výzkumného centra New Geopolitics Research Network, který dvanáct let působil v ukrajinské armádě.
Když experti zvažují možné scénáře ruského útoku na Ukrajinu, hovoří hlavně o vstupu velkého počtu jednotek na už obsazené území Donbasu, případně bombardování země ruským letectvem, dělostřelectvem a námořnictvem.
"Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že Rusko si pohrává s možností provokace, která by obsahovala chemické zbraně a dala Rusům záminku k invazi na Ukrajinu. V této souvislosti tajná služba zmiňuje chemickou továrnu v okupovaném městě Horlivka nedaleko Doněcku, která pracuje s chlorinem. Jednou z možností je tedy únik chloru, který by ruská propaganda vydávala za použití chemických zbraní," popisuje redakci ukrajinský vojenský analytik Jurij Lapajev, který spolupracuje s americkým vojenským výzkumným centrem Jamestown a je šéfredaktorem časopisu o bezpečnostních otázkách Tyzhden.ua.
Záminka pro invazi
O možném chemickém útoku spáchaném Ukrajinci se ve svém projevu již loni 21. prosince zmínil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Že Kreml chystá ozbrojenou provokaci, ze které následně obviní Ukrajinu jako záminku pro útok, minulý týden uvedli i představitelé americké vlády. "Invaze může být prezentována tak, že Rusové vysílají jakoby mírové síly na Donbas," odhaduje Lapajev.
Ukrajina pro případ velkého pozemního útoku na její území disponuje protitankovými zbraněmi, další jí nyní dodává Velká Británie. Má také americké střely Javelin. Protiletecká a protiraketová obrana je ale slabším místem, drtivému náporu Ruska s jeho obrovským arzenálem by odolávala jen do určité míry a chvíle.
"Spekuluje se o tom, že Kreml přesouvá k hranicím Ukrajiny i bojové helikoptéry. Neviděl jsem nikde jasné potvrzení této informace, ale pokud je pravdivá, je to špatné znamení," říká Jurij Lapajev.
Jak rozsáhlý útok může být?
Nebezpečím pro Ukrajinu by byla snaha Ruska odstřihnout ji od Azovského nebo dokonce Černého moře. Ruská kontrola nad celým pobřežím Azovského moře by znamenala pozemní spojení ruské pevniny s Krymem. Dosud je poloostrov s Ruskem spojen silničním a železničním mostem.
"Operaci s cílem přerušit přístup Kyjeva k Černému a Azovskému moři by muselo předcházet zničení ukrajinské schopnosti zastavit námořní invazi. To znamená, že by Rusové museli masivně bombardovat veškerou obranu, kterou má Ukrajina k dispozici, a to by rozhodně byla rozsáhlá operace. Nejde to provést tak, že by to byl nějaký omezený útok," vysvětluje Mychajlo Samus.
Agentura Reuters ve své analýze uvedla, že pro ruskou armádu by bylo složité vstoupit do velkých ukrajinských měst, protože by tam nejspíše narazila na ozbrojený odpor a čelila by gerilové válce. Proto neočekává, že by se prezident Vladimir Putin rozhodl pro takzvanou gigantickou variantu, tedy rozsáhlou pozemní invazi s cílem obsadit ukrajinské území například až po východní břeh řeky Dněpr.
Experti také předpokládají, že jakýkoliv útok "v terénu" by provázela i operace v kyberprostoru s cílem ochromit ukrajinskou infrastrukturu a komunikace. Náznak toho se odehrál v pátek, kdy kvůli útoku hackerů nefungovaly například internetové stránky ukrajinského ministerstva zahraničí a dalších státních institucí.
"Tento kyberútok nenapáchal žádné velké škody, ale je to spíš od Rusů vzkaz, že jsou takových věcí schopni," soudí Jurij Lapajev.
