Moskva - Existuje jen málo letišť na světě, kde by cestující po příletu vítala zelená figurína vojáka s kalašnikovem. Jen málo zemí se také může pochlubit tím, že kromě pionýrů má i státem řízené hnutí mladých vojáků. Rusko je v tomto směru unikát.
Armáda je v Rusku nejen součástí společnosti, ale navíc se těší i velké oblibě. Jak ukazuje průzkum renomované ruské sociologické společnosti Levada Centr, sloužit v armádě je pro Rusy prestižní. Rok od roku se snižuje počet respondentů, kteří by doporučili svým příbuzným vyhnout se vojně. Před 11 lety by takovou variantu doporučilo 53 procent z nich, dnes jen 23 procent.
Význam ruských ozbrojených sil v posledních letech roste úměrně s tím, jak Kreml zbrojí a účastní se válečných operací v zahraničí. Více než polovina Rusů si myslí, že Moskva čelí skutečné vojenské hrozbě.
Ve filmu Přesvědčení, který je k vidění v rámci festivalu Jeden svět, ruská režisérka Taťjana Čistovová vypráví příběh čtyř ruských chlapců, kteří na základní vojenskou službu nastoupit naopak odmítají a z různých důvodů chtějí absolvovat její civilní alternativu. Jak autorka filmu zdůrazňuje, snímek nemá prvoplánově propagovat pacifismus. Vypovídá o tom, jak funguje vztah mezi občanem a státem v současném Rusku.
"Chtěla jsem vyprávět příběh, který by umožnil divákům dostat se do situace, v níž je člověk v dialogu se státem. Každý z nás se každý den dostává do dialogu se státem. Do kontaktu s ním přicházíme neustále. Ne všechny situace jsou ale zajímavé. V současné době je to tak, že se ozbrojené konflikty týkají mnoha mých spoluobčanů. Proto je vzájemná interakce člověka se státem během odvodu zajímavější než rozhovor babičky s úředníkem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Čistovová.
"Moji hrdinové v žádném případě neporušují zákon. Chtějí naopak využít možností, které jim stát garantuje z hlediska zákona," dodává režisérka.
Zvítězit nad systémem
Ústředním dějištěm filmu je zasedání odvodové komise. Dokument jí dává nádech gogolovského, často až tragikomického spektáklu. Podle režisérky to je záměr snímku. Hlavní důraz je kladen právě na "antihrdiny", kteří mají moc rozhodovat o osudu mladých Rusů.
"Během postprodukce jsem příběhy chlapců vkládala do filmu podle reakce opačné strany - odvodové komise. Chtěla jsem, aby byl na plátně vidět jejich dialog. Mým záměrem bylo ukázat, jak celý proces funguje. Jak státní systém zosobněný komisí myslí a pracuje. Zároveň jsem chtěla ukázat, jak můžete v této situaci nad systémem zvítězit," vysvětluje ruská režisérka.
V zemi, jako je Rusko, je podle Čistovové podobné vítězství nad státem nesmírně významné. "Moji hrdinové se o to pokusili a vyhráli. A to je důležité. Můj film sděluje, že to může dokázat kdokoliv," dodává.
Konflikty jako motiv
Rozhovor s Taťjanou Čistovovou probíhá v cukrárně Rudý říjen na Tverské ulici v Moskvě. Za dva měsíce tu budou projíždět tanky na přehlídku dne Vítězství 9. května. Opodál stojí obchod ruských ozbrojených sil Armija Rossii s oficiálním zbožím popularizujícím sílu ruských zbraní.
Čistovová se k všudypřítomné militarizaci ruské společnosti a kultu armády staví negativně.
"Zdá se mi, že to vede k izolaci země, a to je zhoubné. Militarizace nejde pouze shora, ale i zdola. Od poslední velké války uplynulo 70 let a mytologizace druhé světové války dělá špatnou službu. Lidé začínají vnímat válku jako hrdinskou pohádku a nevidí v ní utrpení, bolest, špínu a ztrátu toho nejdůležitějšího, co člověk má: lidského života," myslí si ruská dokumentaristka.
Militarizace ruské společnosti se projevila i v reakci Rusů na události na východě Ukrajiny. Poté co se před třemi lety rozhořel ozbrojený konflikt, desítky tisíc ruských dobrovolníků i takzvaných "dovolenkářů" (ve skutečnosti ale příslušníků ruské armády) zamířily na Donbas.
Čistovová přiznává, že válka na východě Ukrajiny zanechala nepřímý otisk i v jejím dokumentu. Ale opačný. Někteří Rusové se začali ve větší míře zajímat o civilní službu.
"Před válkou na Ukrajině v mnohých ruských regionech málokdo věděl o civilní službě. Chlapci se o ní nemohli dozvědět ve škole ani na dalších místech. Když jsem začala natáčet film, konflikt na Ukrajině začínal a počet žádostí o náhradní vojenskou službu vzrostl. A to především proto, že se začalo šuškat o tom, že tam jsou oficiální ruské ozbrojené síly," uvádí režisérka.
Bílé vrány
Podle filmařky už není rozhodnutí nesloužit v armádě ve velkých ruských městech vnímáno jako zásadní problém. "Problém to je v menších městech, kde se navzájem všichni znají a sloužit v armádě je čest a přináší prestiž. Tam je člověk odmítající jít na vojnu a preferující civilní službu bílou vránou," zdůrazňuje ruská tvůrkyně.
Taťjana Čistovová přiznává, že po natočení svého filmu se k ní obrací mnoho mladíků, kteří chtějí uniknout ze spárů povinné vojenské služby.
"Chlapcům radím, co mají dělat, komu mají napsat, jak podat odvolání. Jsem teď takový nezávislý konzultant," říká s úsměvem ruská filmařka.
Convictions (Přesvědčení). Režie: Taťjana Čistovová. Jak snadné je v současném Rusku odmítnout vojenskou službu z důvodu protiválečného smýšlení? Ústava sice takovou volbu umožňuje, ale odvodové komise mají možnost nárok branců zamítnout. Dokument sleduje snažení čtyř mladých mužů, kteří se pokoušejí přesvědčit úřady a komise o svých pohnutkách k žádosti o civilní službu. Jeden z nich už stojí dokonce před soudem jako obviněný z vyhýbání se vojenské službě. Ze zachycených situací vystupuje obraz absurdního systému, v němž mají humanistické proslovy mladých pacifistů jen malou šanci proti nepochopení a přezíravosti úředních orgánů.
