Rusko má novou taktiku, nasazuje na Slovensku pohledné ženy, říká ministr obrany Naď

Helena Truchlá Helena Truchlá
29. 6. 2020 6:04
Nová slovenská vláda premiéra Igora Matoviče (OĽANO) je u moci sto dní. Jako ministr obrany v ní zasedá Jaroslav Naď, vystudovaný politolog, dlouholetý zaměstnanec ministerstva a od voleb letos v únoru také poslanec slovenského parlamentu. "I u nás v resortu se vyšetřuje, co dělala bývalá Ficova vláda," říká devětatřicetiletý ministr za OĽANO v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jaroslav Naď.
Jaroslav Naď. | Foto: Matej Slávik

Když jste letos v dubnu mluvil s novináři, říkal jste, že vás koronavirus zaměstnával asi z 80 procent času. Na Slovensku stejně jako v Česku pomáhala v boji s pandemií armáda. Co všechno dělala?

V podstatě to bylo poprvé, kdy naše ozbrojené síly realizovaly operaci na slovenském území v takovém měřítku. Některé dny bylo nasazeno až 1500 lidí, což je vzhledem k velikosti našich obranných sil skutečně hodně. Dělali široké spektrum věcí, od hlídání státních hranic přes nasazení vojenských lékařů v civilních nemocnicích až po pozemní a vzdušný transport zdravotnických nebo dezinfekčních prostředků a ochranných pomůcek. Stovky vojáků působily v romských osadách, které byly v karanténě.

Řešil jste jako ministr obrany také různé dezinformace spojené s pandemií? Zprávy o nich se objevovaly v českých i světových médiích.

Ano, v souvislosti s pandemií jako takovou nebo spojenými tématy, jako byly obce a osoby v karanténě, zejména tedy romské, se hoaxů a lží objevovalo mnoho. Snažili jsme se na ně reagovat, ať už naší přímou komunikací, nebo třeba spoluprací s policií.

Podařilo se vám zjistit, kdo za nimi stál?

To je velmi náročné. Mnoho (autorů) má falešné účty na sociálních sítích, ale je příznačné a standardní, že tyto informace si vymýšlejí reálné, živé osoby a sdílí je různé konspirační weby, kterých máme na Slovensku opravdu hodně. Asi vás nepřekvapím, když řeknu, že hodně článků pocházelo ze serverů, které jsou proruské a protizápadní. Přebírají například hodně materiálu z ruského serveru Sputnik.

V souvislosti s Ruskem jste už dříve hovořil o zaměření ruského vlivu na slovenské regiony vzdálené od centra. Podle vašich slov se také "sofistikuje" působení ruské vojenské zpravodajské služby na Slovensku. Jaké změny pozorujete v poslední době?

Samozřejmě zaznamenáváme zvýšený zájem ruských zpravodajských služeb o Slovensko. Mnoho operací, které tu evidujeme, má úplně stejný rukopis jako v Česku. Naše tajné služby spolu komunikují a tohle zjišťují. Některé sofistikované dezinformační operace mají dokonce mezinárodní charakter, jsou uskutečňované naráz ve více zemích.

Jednou z nových praktik, které tu dělá ruská ambasáda, je zapojování většího počtu mladých pohledných žen. Víme o tom, víme, že oni vědí, že to víme, a tak to asi má i být.

Jak jejich zapojení vypadá?

Nemůžu jít do detailů, ale můžu říct tolik, že ty ženy jsou nasazované, aby na Slovensku komunikovaly s konkrétními lidmi a za konkrétním účelem.

Záměrně nepředávali informace

Toto pondělí uplyne 100 dní od jmenování vlády, jejíž jste členem. Jak hodnotíte boj vašich předchůdců s dezinformacemi, tedy kabinet premiéra Petra Pellegriniho (bývalý Směr-Sociální demokracie)?

Navzdory tomu, že prezidentka Zuzana Čaputová, někdejší předseda vlády Pellegrini a někdejší předseda parlamentu Andrej Danko podepsali deklaraci o proevropském a proatlantickém směřování země, bývalá vláda nekonala. Už jen předseda parlamentu byl známý tím, že prosazoval proruské a naopak protievropské postoje. Způsoboval tak problémy nejen v zahraniční politice, ale i ve vládní koalici.

V minulosti se například dělo, že tajné služby identifikovaly nějaké dezinformace nebo hoaxy a informovaly o tom relevantní osoby. Ty ale informace nepředaly dál, protože jim to z hlediska vlastní politiky nevyhovovalo.

Naše koalice je naopak jasně prozápadní, prosazuje zájmy Slovenska v NATO a v Evropské unii. A zároveň začala realizovat konkrétní opatření pro to, aby boj s dezinformacemi byl silný a koordinovaný.

Jaká například?

Vznikla řada institutů a pracovních skupin, máme to v programovém prohlášení vlády. Ministerstvo obrany začalo využívat nástrojů strategické komunikace, což dřív dělalo jen ministerstvo zahraničních věcí, a zapojují se i jiné resorty. Společně informujeme o věcech, které považujeme za dezinformace nebo hoaxy, a naopak komunikujeme například klíčové přínosy členství Slovenska v NATO a v Evropské unii z hlediska obrany a bezpečnosti.

Budete nějak řešit to, co jste zmínil, tedy minulé případy neochoty předávat z hlediska bezpečnosti zásadní informace?

Myslím, že se to vyřešilo výměnou vlády a lidí na klíčových pracovních pozicích. Nebylo potřeba nic jiného, než aby odešli ti, kteří prosazovali jiné zájmy, než jaké jsou popsané v dlouhodobých strategických dokumentech země.

Zmínil jste zapojení i dalších ministerstev, kromě zahraničí a obrany. Jaká to jsou a co dělají?

Například ministerstvo školství nebo kultury se velmi intenzivně hlásily k tomu, aby mohly být členy naší skupiny, která se boji s dezinformacemi věnuje. Každý z nás má prostor k tomu, aby dokázal oslovit nějakou skupinu lidí: v případě ministerstva školství jde v prvé řadě o změnu vzdělávacích procesů, osnov, aby v nich byl prostor i na moderní dějiny Slovenska.

Týdny se věnují starověkému Římu, ale když se školáků zeptáte na rok 1968, málokdo bude vědět, co se stalo. To se musí změnit. Učebnice musí být aktualizované. A podobně ministerstvo kultury. Pomocí různých muzeí nebo dalších institucí, které spravuje, může udělat vynikající kus práce.

Ještě se vrátím k tomu, jak jste zmiňoval, že část působení Ruské federace má mezinárodní rozměr. V Česku se hodně mluví o vlivovém působení Číny, v souvislosti s pandemií byly popsané čínské pokusy o nátlak také z dalších zemí nebo evropských institucí. Jak je to na Slovensku?

Zásahy Číny do politiky na Slovensku zdaleka nejsou tak viditelné jako v Česku. Řekl bych, že jsme mimo jejich rozlišovací schopnosti, ačkoliv v minulosti se objevovaly například informace o kybernetických útocích, které mohly mít původ v Číně.

Předpokládám, že si Česko vybrali jako nějaký mezinárodní hub, ze kterého působí ve více zemích. I proto, že vaši politickou reprezentaci vyhodnotili jako více nakloněnou.

Ptám se i proto, že v souvislosti s koronavirem vyšel na Slovensku průzkum, podle kterého si Slováci myslí, že jim Rusko nebo právě Čína dodaly mnohem víc pomoci, než jak to ve skutečnosti bylo, zatímco pomoc z EU je v očích lidí mnohem méně vidět. Čím si to vysvětlujete?

Jak Čína, tak Rusko vytvářejí společně s touto pomocí obrovskou vlnu komunikační politiky. Mnohem víc se mluví o tom, že nějaké pomůcky poskytují, než o tom, jak jsou užitečné a kvalitní. To je ale něco, co Rusko i Čína používají dlouhodobě, a samozřejmě to má dopad na myšlení lidí.

Tím ale nechci směřovat kritiku na komunikaci Ruska nebo Číny, nýbrž na naši vlastní komunikaci, případně Evropské unie. Mluví o pomoci výrazně méně, než kolik jí poskytuje.

Už několikrát byla řeč o NATO. Slovensko se zavázalo dosáhnout do roku 2024 tolikrát opakované hranice příspěvku ve výši aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), vaše vláda to má ve svém prohlášení. Teď ale přišel koronavirus a s tím související ekonomická recese. Ohrozí nějak tyto alianční závazky?

Doufejme, že ne. Mým závazkem je dosáhnout hranice v tomto volebním období, nyní jsme na úrovni asi 1,7 procenta. HDP nyní poměrně výrazně klesá, takže paradoxně nám to může pomoct dosáhnout dvouprocentní hranice. I když v reálných číslech to bude méně peněz, než jsme si mysleli ještě před půl rokem.

I proto, že ozbrojené síly byly v boji s covidem-19 velmi intenzivně nasazené a viděli to členové vlády i její předseda, tak věřím, že se to adekvátně odrazí v obranném rozpočtu.

S Pellegrinim si spolupráci neumím představit

Za 100 dní, co je vaše vláda u moci, stihla na Slovensku vzniknout také nová strana, když se bývalý premiér Pellegrini odštěpil od Směru Roberta Fica. Co na její vznik říkáte?

Nebylo to překvapení. Všichni, co se v tom prostředí pohybujeme, jsme věděli, že Peter Pellegrini k tomu směřuje. Mě osobně spíš překvapilo, jak málo poslanců se k němu přidalo, čekal jsem i další jména.

Jaká?

Zejména některých mladších členů parlamentu. Tam se to už déle štěpilo mezi starší, kteří se drželi Fica, a mladší, kteří požadovali změnu. A řada z nich se k Pellegrinimu nepřidala. Uvidíme, co udělají v následujících týdnech.

Ti, kteří se k němu přidali už nyní, ale nejsou žádní noví politici. Mají za sebou vysoké funkce, někdy byli podezřelí z různých netransparentních, až korupčních aktivit. A ti si podle mě vyhodnotili, že přidat se k Peteru Pellegrinimu pro ně může být výhodnější z hlediska možnosti setrvání v politice. Nějakou další přidanou hodnotu tam nevidím.

Podle průzkumu agentury Focus vám tahle nová strana "šlape na paty"…

Případů, kdy politici oznámili vznik nějaké nové strany, které v průzkumech vycházela vysoká čísla, jsme tu už měli dost. Naposledy to byl prezident Andrej Kiska a jeho hnutí Za lidi, které bylo hodnoceno jako mimořádně nadějné. Nakonec mělo problém se vůbec dostat do parlamentu.

Takže já bych na místě pana Pellegriniho neotvíral šampaňské. Čeká ho hodně práce a myslím, že reálná podpora mezi lidmi bude menší, než ukázal zmíněný průzkum.

Umíte si představit spolupráci s touto novou stranou?

Já jsem malý pán na to, abych mohl říkat, s kým budeme nebo nebudeme spolupracovat. Nicméně Peter Pellegrini není nepopsaný list, je za ním řada kauz, i když se mu část z nich podařilo díky obratné komunikaci zakrýt. V tuto chvíli si tu spolupráci neumím představit. Počkejme si, jak se situace vyvine.

V posledních týdnech oslavila také prezidentka Zuzana Čaputová rok v úřadu. Jak ji hodnotíte?

Velmi pozitivně. Ačkoliv si myslím, že politikovi nebo ministrovi nepřísluší hodnotit fungování prezidentky v úřadu, tak ona je současně vrchní velitelkou ozbrojených sil. A já jako šéf resortu obrany musím říct, že se nám s ní velmi dobře spolupracuje. Cením si jejího zájmu o vojáky, za to jí můžu jen poděkovat.

Volba prezidentky Čaputové byla první ze série změn ve slovenské politice, další velká proměna přišla právě letos, kdy kabinet premiéra Igora Matoviče nahradil dlouholetou vládu Směru-SD. O korupci a možné trestné činnosti, ke které za Ficovy vlády údajně docházelo ve státní správě i justici, se nyní dostávají na veřejnost další informace. Věříte, že se podaří vše odhalit?

Za těch 12 let vlády Směru-SD a zejména za čtyři roky, po které byla u moci také Slovenská národní strana (SNS), se tu odehrálo hodně nekalých věcí. Je to vidět i na tom, kolik soudců je dnes souzených. Správce státních hmotných rezerv Kajetán Kičura byl zadržen se zlatými cihličkami, jeho příbuzní dostávali peníze na svoje účty… To jsou přesně příklady toho, jak to fungovalo.

Byl bych velmi rád, kdyby se to podařilo rozkrýt, ale buďme realisté. Už nyní ale pro to děláme všechno, i u mě v resortu jsme odhalili více velmi vážných problémů, podle mého názoru s trestně právními důsledky.

Doufám, že postupným rozkrýváním se dostaneme i k větším rybám, a budeme tak moct vidět i některé vysoké představitele bývalých vlád, jak čelí spravedlnosti.

Týkají se některá provinění, která jste podle svých slov odhalil na ministerstvu, bývalých vysoce postavených představitelů vlády?

Nechtěl bych spekulovat, ale lidé, kteří tu nekalou činnost dělali mimo jiné u nás v resortu, to dělali na něčí pokyny. A když začnou mluvit a jasně řeknou, proč a na čí pokyny to bylo, myslím, že se postupně dostaneme i k objednavatelům. Pak bude na policii, jak s tím naloží. 

Já mohu za sebe říct dvě věci: zaprvé, sami jsme podali několik zcela konkrétních podnětů. Zadruhé, několikrát týdně odpovídáme na otázky vyšetřovatelů, které směřují k tomu, co se v resortu obrany dříve dělo.

Video: Děsí mě, jak lehce věříme manipulacím, říká Jourová

Chceme vyvracet a bojovat proti dezinformacím, které jsou významně manipulativní a účelově vytvářené tak, aby škodily společnosti. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 55 minutami

Facebook, WhatsApp ani Telegram nevydají data uživatelů v Hongkongu

Provozovatelé sociálních či komunikačních sítí Facebook, WhatsApp a Telegram dali najevo, že odmítnou splnit požadavek čínských úřadů, aby jim poskytli data svých uživatelů v Hongkongu. Tyto webové platformy naznačily, že zvažují dopad kontroverzního nového bezpečnostního zákona, který pro autonomní oblast Hongkongu 30. června schválil Peking.

Ostře kritizovaný zákon definuje čtyři trestné činy, u nichž bude uplatňován. Má jít o separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráci s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Právní akt podle kritiků znamená konec principu "jedna země, dva systémy", kterým Čína Hongkongu při převzetí od Británie v roce 1997 zaručila určité svobody a práva. Sporný čínský právní předpis kriminalizuje některá prodemokratická hesla, jako například "Osvoboď Hongkong, revoluce naší doby!", které má podle hongkongské vlády separatistický význam.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ruská ekonomika letos klesne o šest procent, nejvíce od roku 2009

Ruská ekonomika v letošním roce klesne o šest procent, nejvíce od roku 2009. Vyplývá to z odhadu, který dnes zveřejnila Světová banka (SB). Na ekonomický vývoj v zemi má negativní dopady koronavirová pandemie a pokles cen ropy. K růstu by se Rusko mělo vrátit v letech 2021 a 2022.

Zdravotní krize způsobená pandemií nemoci covid-19 zpomalila podnikatelskou aktivitu v zemi, ale také poptávku po ropě, hlavní ruské vývozní komoditě. Míra nezaměstnanosti v Rusku pak prudce vzrostla v reakci na omezení pohybu zavedeném po celé zemi s cílem zabránit šíření covidu, dodala SB.

V příštím roce by měla ruská ekonomika podle nynějších odhadů SB oživit a hrubý domácí produkt (HDP) vykázat růst o 2,7 procenta. V roce 2022 růst ještě zrychlí, a to na 3,1 procenta, očekává SB. Dodala nicméně, že ani při pozitivním výhledu dalšího růstu se HDP v roce 2022 nedostane na úroveň před pandemií.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vítkovice sestupují z druhé ligy

Fotbalisté Vítkovic v dnešním utkání 28. kola prohráli 1:3 ve Varnsdorfu a jsou prvním sestupujícím z druhé ligy. Slezané mají dvě kola před koncem na příčky zajišťující záchranu nesmazatelnou ztrátu osmi bodů. Domácí naopak opustili sestupové pásmo.

Varnsdorf do důležitého souboje vstoupil velmi rázně a už v deváté minutě vedl 2:0 po brankách Schöna s Ondráčkem. Po přestávce přidal třetí gól Breda a hosté už jen v nastavení snížili. Varnsdorf se tak po šesti kolech dočkal vítězství a přiblížil se záchraně.

Dvě kola před koncem je Varnsdorf s 25 body těsně nad sestupovým pásmem na čtrnácté příčce a od patnáctého Sokolova ho dělí dva body. Poslední Vítkovice jsou se 17 body už bez šance a po čtyřech letech mají namířeno do třetí nejvyšší soutěže MSFL.

Další zprávy