Pokračování rouškové diplomacie: Čína chce v Evropě zakládat zdravotnická centra

Čína plánuje zakládat v Evropě lékařská pohotovostní centra. Podle českých diplomatů si tím chce zachovat pozici klíčového dodavatele zdravotnických pomůcek. Pokud by se v budoucnu ve střední a východní Evropě objevila další vlna koronaviru, Čína by jednoduše "otevřela zásoby" pro své spojence.
Čínský prezident Si Ťin-pching.
Čínský prezident Si Ťin-pching. | Foto: Reuters

Právě taková je představa komunistické vlády o budoucí spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy, sdruženými do iniciativy 17+1, což je vlajková snaha čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Mezi členy je i Česko.

Vznik center je podle vyjádření Wang Lutonga, představitele čínského ministerstva zahraničí, jedním z pěti klíčových doporučení Číny pro boj s pandemií. Vyplývá to ze zápisu z květnové videokonference diplomatů zemí z iniciativy 17+1, který má server Aktuálně.cz k dispozici. 

Právě boj s covidem-19 by podle Pekingu měl být společně s ekonomickou obnovou hlavním úkolem všech zapojených států.

Česká diplomacie však chápe návrh jako snahu "zefektivnit distribuci a prodej v Číně vyrobených zdravotnických a ochranných prostředků a tím zabezpečit pozici Číny jako dodavatele těchto komodit do toho regionu i do budoucna". Vyplývá to z analýzy, kterou redakce získala.

Evropské země se totiž v posledních měsících snaží získat nezávislost na Číně, kde se až doteď vyráběla většina roušek či respirátorů.

Čína na přelomu zimy a jara v Evropě navíc masivně nakupovala zdravotnické vybavení a pak ho o něco později prodávala zpět. Dělo se to i v Česku, kde zdejší čínská komunita napojená na komunistickou vládu organizovaně skupovala zásoby. Přitom jak již dříve upozornilo české ministerstvo zahraničí i analytici, čínská státní média dodávky v řadě případů nekvalitních pomůcek popisovala jako dary.

Nový čínský návrh na společná lékařská centra, stejně jako "společné budování výzkumných ústavů a společný vývoj testování", ovšem přichází ve chvíli, kdy se zejména Evropská unie snaží svůj trh a firmy lépe chránit před neférovými zásahy zvenčí. České ministerstvo průmyslu a obchodu chce například podpořit dotačními programy tuzemské výrobce, aby se vyhnulo opakování situace, kdy nebude k dispozici dost roušek.

Ochrana evropského trhu

Minulou středu Evropská komise zveřejnila takzvaný "Bílý papír", sérii návrhů, podle kterých by přímo Brusel nebo jednotlivé členské státy EU získaly pravomoc zakázat některým cizím podnikům nákupy evropských firem - nebo by je alespoň mohly vyřadit z veřejných zakázek. Šlo by o takové firmy, které masivně podporují vlády jejich domovských států, což je právě v Číně běžné.

Unie tím reaguje na sílící kritické hlasy politiků i tajných služeb, včetně české kontrarozvědky BIS. Podle nich zvýšený zájem Číny o evropské podniky může představovat snahu tamního režimu prosazovat na kontinentu vlastní ekonomické, ale také politické zájmy. 

Peking má zájem o působení na evropském trhu dlouhodobě, usiluje například o právo podílet se na výstavbě superrychlé mobilní sítě 5G. Mezi nové oblasti spolupráce, o které by Čína podle diplomata Wanga stála, patří pokročilé technologie: "cloudová řešení, 5G, big data, blockchain". Jako perspektivní ale vidí také oblast biomedicíny nebo kultury.

"Nabídka spolupráce v oblasti zdravotnictví, jakožto nový pilíř iniciativy 17+1, je snahou dodat té spolupráci nějaký obsah. Z ekonomického hlediska totiž zaostává za očekáváním," vysvětluje Filip Šebok, analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Podle něj je formát spíš "PR projektem" čínského režimu, který mu má zlepšovat obraz v zahraničí.

Jak se bude mluvit o koronaviru?

Čeští diplomaté z květnové schůzky také vyvodili, že Čína se bude pokoušet prosadit svou vlastní interpretaci průběhu koronavirové pandemie. Ta se po celém světě rozšířila z čínského města Wu-chan. Peking kvůli nezvládnutí situace a šíření dezinformací o jejím průběhu čelí kritice například od Spojených států, Austrálie nebo Evropské unie. 

I kvůli tomu se Čína v posledních měsících opakovaně pokoušela tlačit na politiky a úřady ve Francii, Německu nebo Bruselu. Tamní úředníci například podle informací serveru Politico a amerického listu New York Times nakonec oslabili kritiku ve své zprávě o čínských dezinformacích ve vztahu s pandemií. 

Podle analýzy českého ministerstva zahraničí, kterou už dříve zveřejnil server Aktuálně.cz a jež se zabývá i pozicí Číny v souvislosti s koronavirem, je pravděpodobné, že Peking chce prostřednictvím iniciativy 17+1 získat na "svou stranu" vybrané evropské státy.

Z květnového videohovoru diplomatů čínská strana například vyvodila závěr, že všichni zúčastnění mají zájem o to, aby se co nejdříve uspořádal společný summit. Původní termín setkání zhatila pandemie, podle posledních informací by se měl odehrát na podzim. Účast přislíbil také prezident Miloš Zeman, který je dlouhodobým zastáncem spolupráce s Pekingem. 

Závěr čínské strany je přitom v rozporu s tím, co během videokonference zdůrazňovali zástupci všech evropských zemí s výjimkou Srbska. A sice že v předstihu před tímto setkáním by se měl uskutečnit ještě jiný summit, tzv. Summit EU-Čína. To je vrcholné setkání lídrů všech členských států, Číny a šéfů klíčových unijních orgánů. Původně se měl odehrát v září v Lipsku, zatím byl odložen na neurčito.

Šéfové unijních institucí se do té doby setkají s Čínou prostřednictvím videokonferencí. První se koná právě toto pondělí. Na programu jsou kromě reakce na koronavirus také rozhovory o ekonomice, klimatické změně nebo bezpečnosti a obraně.

Lepší přístup pro naše maso

Středo- a východoevropským státům sdruženým v rámci 17+1 se zatím nedaří koordinovat své postoje. "Fakticky je to spíš sada dvoustranných spoluprací s Čínou než reálný multilaterální projekt. Jednotlivé země střední a východní Evropy spolu moc nekomunikují," říká analytik Šebok. I proto podle něj existuje nebezpečí, že Čína formát místo toho využije jako svůj vlastní propagandistický nástroj.

"Potenciál ta spolupráce má, ale je potřeba se koordinovat. Tlačit na Čínu a zároveň se mít na pozoru před různými pochybnými setkáními politických stran nebo zástupců médií, které Čína využívá pro šíření propagandy," dodává Šebok. On sám je jedním z autorů publikace, která se vztahům Číny se zeměmi v regionu věnuje. 

Co je to formát 17+1

Mezinárodní platforma spolupráce Číny se zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy. Vznikla před osmi lety v Budapešti. Jejím cílem je podpora iniciativy Pásu a stezky a projektů v oblasti infrastruktury, dopravy, logistiky a energetiky. 

Pás a stezka usiluje o propojení Evropy a Asie pozemními a vodními obchodními cestami, podle modelu historické stezky obchodníků s hedvábím. Na projektech železnic, přístavů nebo dálnic se podílí více než 100 zemí. V Řecku například Číňané v rámci iniciativy koupili klíčový přístav Piraeus, z něj chtějí přepravovat zboží po zemi novou železnicí z Bělehradu do Budapešti.

Čína sice při diplomatických jednáních neustále zdůrazňuje, jak je projekt 17+1 důležitý pro vzájemné partnerství. Řada zemí ho ale kritizuje. Stěžují si například na to, že jejich podniky mají stále velmi komplikovaný přístup na čínský trh.

V případě Česka se jedná třeba o vývozce zemědělských výrobků - masa nebo krmiv. Neúspěšné snahy Česka a Slovenska "vyvolávají dojem, že čínská strana připravené projekty záměrně zdržuje, aby je mohla slavnostně představit během Summitu 17+1… Reálně ovšem tyto dohody s formátem 17+1 vůbec nesouvisí," píše se v hodnocení českého ministerstva zahraničí. 

Obecně si evropští partneři Číny podle toho, jak to zmapovali čeští diplomaté, stěžují, že celé iniciativě scházejí hmatatelné výsledky. Domlouvání s Pekingem je netransparentní a neefektivní. Například transport zdravotnických pomůcek by si čínská strana představovala nákladními vlaky.

Co je "screening" zahraničních investic?

Nástroj, kterým vlády můžou prověřovat přímé investice ze států mimo EU. Jde o takové investice, díky kterým získá investor kontrolu nad alespoň desetinou akcií nebo odpovídající podíl na rozhodovacích pravomocích firmy.

Rámec, který by jednotlivé státy měly respektovat, vyplývá z evropského nařízení. Jestli mechanismus zavést a jak bude vypadat, zůstává na vládách jednotlivých zemí.

V Česku návrh zákona sepsali úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu. Počítá s tím, že konkrétní investice by sledovalo několik českých orgánů.

Brusel už letos v dubnu zveřejnil apel, ve kterém varoval země EU před rizikem, že jejich strategické zdravotnické firmy mohou chtít ovládnout cizí mocnosti, včetně Číny. 

A již loni v březnu Evropská komise vyzvala členské státy, aby přijaly zákon, který by zavedl nástroj k prověřování zahraničních investic. Česko ale na nařízení reaguje se zpožděním. Vláda návrh předložila v dubnu. Na to, až se dostane do prvního čtení ve sněmovně, pořád čeká.

Video: K Číně se chováme jako vazalové, říká novinář Etzler

Cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nebude mít žádné dopady na vztahy s Čínou. Peking na nás nemá žádné páky, míní bývalý zpravodaj ČT v Číně. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy