Osamělý senior i zachránce světa. Výzkum STEM zjistil, kdo v Česku šíří dezinformace

Radek Dragoun Radek Dragoun
25. 6. 2020 6:27
Až pět procent lidí v Česku alespoň jednou za měsíc přepošle svým známým dezinformaci. Dalších deset procent lidí se pak o dezinformace zajímá a aktivně je vyhledává, dál je však nešíří. Výzkum, který provedli sociologové z ústavu STEM, ukázal, že mezi šiřiteli dezinformací jsou často lidé, kteří doufají, že je díky nim bude okolí zase uznávat a respektovat, ale i osamělí senioři.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Co tam na mě vyskočí, to projedu," odpovídá v hloubkovém rozhovoru jeden z respondentů výzkumu STEM na otázku, podle čeho si vybírá, jaké zprávy pošle svým známým. Výzkumníci detaily o respondentech neuvádí, neboť jim zaručili anonymitu, což nakonec vyžaduje i etika výzkumů. I tak však částečný profil tohoto seniora odhaluje, jaká je jeho motivace dezinformace šířit.

Jedná se o staršího člověka, který již nepracuje, ale svou ekonomickou situaci považuje za spíše dobrou. Žije sám a i kvůli tomu postrádá sociální kontakty. Má dostatek volného času a snaží se najít cestu z osamělosti a náplň svého života. Tu částečně nachází v šíření zpráv svým známým, což mu umožňuje být s nimi v kontaktu.

Částečně je to i zábava a naplnění jeho volného času. Zprávy šíří, aby se cítil díky radám a informacím, které předává známým, užitečný. Nemá pocit - jako jiní šiřitelé -, že svými zprávami přináší pravdu, kterou jinak média zamlčují, a tím pomáhá ke zlepšení společnosti, nebo dokonce záchraně světa.

"Na rozdíl od autorů dezinformací se samotní šiřitelé domnívají, že svému okolí pomáhají - nedělají to se zlým úmyslem. Nelze odhadnout, kdo z lidí, kteří šíří dezinformace, vyprovokuje někoho ke kácení stromů před vlak nebo k pití chloru, ale spíše to budou úmyslní manipulátoři, často politici, kteří k šíření přistupují s vlastním cynickým zájmem. Šiřitele nechceme brát jen jako nebezpečí, ale pokusit se také o jejich pochopení," vysvětluje jeden z autorů výzkumu Nikola Hořejš.

Bez většího přemýšlení přeposílají

Právě na šiřitele dezinformací, ne na jejich autory, se výzkum zaměřil. A zdaleka je netvoří pouze lidé v pokročilém věku, naopak jde o velmi různorodou skupinu. Muž z úvodu článku je typickým představitelem pouze jedné ze šesti skupin (viz box níže), kterou výzkumníci pojmenovali jako "osamělejší senior". Ta zároveň spadá do velké skupiny takzvaných spontánních šiřitelů.

Tito lidé dezinformace přeposílají zejména z toho důvodu, že chtějí být užiteční nebo oblíbení ve svém okolí a nahrazují si tím upadající běžný sociální kontakt. V zásadě přeposílají to, co jim přepošle někdo jiný nebo co náhodně objeví na internetu, aniž by obsah zpráv nějak více zkoumali. Nemají žádný propracovaný světonázor. Důležité pro ně je, jestli je zpráva dostatečně šokující nebo zábavná, aby zaujala i ty, kterým ji posílají.

Právě tato skupina šiřitelů dezinformací je podle autorů výzkumu nejpočetnější. "Hrubým odhadem, podle toho, jak často diskutují on-line, je více těch, co o šířené informaci moc nepřemýšlí. Ale ti mají menší publikum. Konečný vliv tedy bude spíš ve prospěch expertních šiřitelů, kteří s obsahem tráví hodně času," říká Hořejš.

Typy šiřitelů dezinformací podle STEM

Spontánní typy

  • Osamělejší senior - Většinou přeposílá e-maily. Důležitý je pro něj sociální rozměr, tedy možnost být v kontaktu, částečně i zábava a naplnění volného času. Snaží se být užitečný (ve smyslu poskytnout rady ostatním) nebo pobavit ostatní.
  • Nezkušený junior - Je pro něj nejdůležitější být v kontaktu s vrstevníky. Příliš nestuduje to, co přeposílá. Ve sledování informací je velmi povrchní. Snadno se nechá ovlivnit. 
  • Světák - Přeposílání informací chápe jako prodloužení vlivu, na který je nebo byl zvyklý z respektovaného zaměstnání. Je ve svém okolí názorový vůdce. Často je motivován tím, že má pocit, že se ztrácí jeho svět, kdy býval ještě vlivný. 

Expertní typy

  • Všeználek - Chce ukázat, že má větší přehled než jeho okolí. Touží po uznání, že věcem rozumí lépe. V médiích a ve světe se tolik neorientuje, proto často šíří dezinformace. Není natolik přesvědčený o svém pravdě, nevěří tolik konspiračním teoriím jako badatel. 
  • Zachránce světa - Je úzce zaměřený na jedno téma, často nepolitické, jako je zdraví či duševní oblast. Zdroje si neověřuje a hodnotí je pocitově. Stačí mu, že za danou informací stojí například lékař s titulem.
  • Badatel - Touží po uznání, že věcem rozumí lépe než jiní. Nejde mu o udržování sociálních kontaktů, ale o respekt. Věnuje tomu téměř veškerý svůj volný čas a úsilí. Sám si hledá informace v zahraničích zdrojích. Myslí si o sobě, že médiím rozumí. Má svou jasnou teorii o fungování světa. 

Termínem "expertní šiřitelé" STEM označil druhou velkou skupinu, která se od těch spontánních významně odlišuje. Slovo expertní v názvu ale neznamená, že by za šíření dezinformací dostávali zaplaceno. I oni to dělají ve svém volném čase, ale myslí si o sobě, že médiím a společenskému dění rozumí.

Mediální gramotnost je u nich oproti první skupině skutečně výrazně vyšší. Jenže vyhledávají jen ty zdroje, které odpovídají jejich silně zakotvenému politickému názoru. Šíří pak především ty zprávy, které se týkají pro ně klíčových témat, což může být migrace, Evropská unie, gender, neziskové organizace nebo česká hrdost. Na rozdíl od spontánních šiřitelů informace aktivně vyhledávají, tvrdí, že si je ověřují, což mohou i díky dobré jazykové vybavenosti.

Do této skupiny expertních šiřitelů dezinformací patří typ, který autoři výzkumu nazvali badatelem. Ten čtení a šíření zpráv věnuje takřka veškerý svůj volný čas a úsilí, často některé dezinformace překládá do češtiny z cizích jazyků. "Nemám na přátele moc čas, protože se věnuji politice a šíření informací," řekl výzkumníkům STEM jeden z respondentů.

Na rozdíl od typů spontánních šiřitelů má svůj vlastní jasný názor na fungování světa, mezinárodní politiku nebo vojenské konflikty, přestože nemá vysoké formální vzdělání v humanitních vědách. V tomto ohledu je spíše samoukem, který se domnívá, že pomáhá otevřít oči jiným. Díky tomu, že jim přináší údajně ty pravdivé informace a odkrývá skutečné pozadí politického dění, má pocit, že je užitečný a zejména pak chytřejší než ostatní.

"Badatel", s nímž mluvili výzkumníci STEM, se šíření zpráv věnuje od listopadu 2013, kdy na Ukrajině začaly protesty proti politice tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. "Začalo mne bavit sledovat zprávy, když vypukl Majdan, krize na Ukrajině. Potom to rozjela migrační krize a česká média nic, tak jsem začal sdílet první zprávy," vysvětlil své začátky výzkumníkům.

Šiřitelé dezinformací se objevili po migrační krizi

Pokud by se měl najít moment, odkdy se lidé napříč všemi skupinami šiřitelů začali věnovat šíření dezinformací, tak je to právě migrační krize. "Pro mnoho šiřitelů je migrace hlavní fackovací panák za to, že nevědí, kam jejich země směřuje, komu mají důvěřovat a co dělat s pocitem morálního úpadku. Paradoxně lidé, kteří podporují šíření nenávistného obsahu, chtějí více návrat morálky a slušnosti. A také mají pocit, že se současným světem nic nesvedou," vysvětluje Hořejš.

Najít společné znaky napříč všemi skupinami šiřitelů dezinformací není jednoduché. Autoři výzkumu upozorňují, že rozhodně nejde o jednolitou skupinu lidí. Většina z nich hodnotí svou ekonomickou situaci jako spíše dobrou.

Mnoho z nich se zároveň zajímá o politiku a chodí častěji k volbám. Nepodporují však pouze jednu stranu, jsou mezi nimi ti, kteří sympatizují s SPD, Trikolórou, ANO, v menší míře pak příznivci Pirátů, KSČM, lidovců či ČSSD. Více důvěřují vládě a prezidentovi, i když velká skupina z nich se například ke stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi staví negativně.

Zároveň rozhodně neplatí, že dezinformace šíří jen lidé s nižším vzděláním. Naopak část z nich má vystudovanou vysokou školu. Podobně rozhodující roli nehraje ani věk. "Spojuje je extrémní podezřívavost, pocit, že pravdu nejde pořádně najít, zmatek v mezinárodním dění a potřeba přehledných příběhů. Informace vnímají přes silný filtr svého názoru a je jim dost jedno, odkud se berou," hledá Hořejš společné znaky lidí ze všech skupin šiřitelů dezinformací.

Kvůli tomu, že šiřitelé dezinformací jsou různorodá skupina lidí, není podle výzkumníků snadné najít jednoduchý nástroj, který by zmírnil dopady dezinformací. "Z praxe víme, že pomáhá, když se osobně setkáte s novináři a pochopíte jejich práci nebo v klidu diskutujete se zajímavými lidmi. Naopak překvapivě moc nepomáhá již tak paranoidní občany jen vystrašit nebo jim říci, koukejte se na více zdrojů. Protože často například porovnávají zdroje, které vychází ze stejné agenturní zprávy nebo stejné dezinformace," vysvětluje Hořejš.

Eurokomisařka Jourová: Děsí mě, že lehce věříme manipulativním lžím

Chceme vyvracet a bojovat proti dezinformacím, které jsou významně manipulativní a účelově vytvářené tak, aby škodily společnosti. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 minutami

Policisté našli tělo jednoho z pohřešovaných mladíků, utopil se v Sázavě

Potápěči našli v neděli dopoledne v řece Sázavě na Kutnohorsku tělo jednoho z mladíků, po nichž od čtvrtka pátrali. Byla nařízena soudní pitva. Druhého chlapce policie stále hledá, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

"Dnes v dopoledních hodinách potápěči z poříčního oddělení Labe nalezli tělo utonulého šestnáctiletého mladíka v řece za jezem u Soběšína. O jeho nálezu jsme již vyrozuměli rodiče. Po druhém chlapci potápěči stále pátrají," uvedla mluvčí.

Chlapci ve věku 15 a 16 let se ztratili poblíž Masarykova tábora YMCA nedaleko Soběšína. Jejich zmizení bylo ohlášeno v noci na čtvrtek, dosavadní pátrací akce byly neúspěšné. Do hledání se zapojil i vrtulník s termovizí, po chlapcích bylo zároveň vyhlášeno celostátní pátrání.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Stovky lidí vyrazily za koupáním k Brněnské přehradě, na místě hrozí dopravní kolaps

U Brněnské přehrady kvůli velkému množství aut hrozí kolaps dopravy, lidé by měli využít k přepravě městské hromadné dopravy. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Podle něj strážníci museli řešit desítky dopravních přestupků.

Situace byla komplikovaná už v sobotu. "Kvůli silnému provozu doprava na některých místech úplně zkolabovala. Například v Hrázní ulici stála auta ve velmi dlouhé koloně a situaci komplikovala nevhodně odstavená vozidla po obou stranách silnice," uvedl Ghanem.

"Rádi bychom požádali návštěvníky celé rekreační oblasti, aby nejezdili autem a místo toho využili městskou hromadnou dopravu, která je doveze až k Přístavní ulici. V opačném případě je možné, že odpolede a v podvečer budou silnice u přehrady neúnosně přetížené," upozornil Ghanem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy