Osamělý senior i zachránce světa. Výzkum STEM zjistil, kdo v Česku šíří dezinformace

Radek Dragoun Radek Dragoun
25. 6. 2020 6:27
Až pět procent lidí v Česku alespoň jednou za měsíc přepošle svým známým dezinformaci. Dalších deset procent lidí se pak o dezinformace zajímá a aktivně je vyhledává, dál je však nešíří. Výzkum, který provedli sociologové z ústavu STEM, ukázal, že mezi šiřiteli dezinformací jsou často lidé, kteří doufají, že je díky nim bude okolí zase uznávat a respektovat, ale i osamělí senioři.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Co tam na mě vyskočí, to projedu," odpovídá v hloubkovém rozhovoru jeden z respondentů výzkumu STEM na otázku, podle čeho si vybírá, jaké zprávy pošle svým známým. Výzkumníci detaily o respondentech neuvádí, neboť jim zaručili anonymitu, což nakonec vyžaduje i etika výzkumů. I tak však částečný profil tohoto seniora odhaluje, jaká je jeho motivace dezinformace šířit.

Jedná se o staršího člověka, který již nepracuje, ale svou ekonomickou situaci považuje za spíše dobrou. Žije sám a i kvůli tomu postrádá sociální kontakty. Má dostatek volného času a snaží se najít cestu z osamělosti a náplň svého života. Tu částečně nachází v šíření zpráv svým známým, což mu umožňuje být s nimi v kontaktu.

Částečně je to i zábava a naplnění jeho volného času. Zprávy šíří, aby se cítil díky radám a informacím, které předává známým, užitečný. Nemá pocit - jako jiní šiřitelé -, že svými zprávami přináší pravdu, kterou jinak média zamlčují, a tím pomáhá ke zlepšení společnosti, nebo dokonce záchraně světa.

"Na rozdíl od autorů dezinformací se samotní šiřitelé domnívají, že svému okolí pomáhají - nedělají to se zlým úmyslem. Nelze odhadnout, kdo z lidí, kteří šíří dezinformace, vyprovokuje někoho ke kácení stromů před vlak nebo k pití chloru, ale spíše to budou úmyslní manipulátoři, často politici, kteří k šíření přistupují s vlastním cynickým zájmem. Šiřitele nechceme brát jen jako nebezpečí, ale pokusit se také o jejich pochopení," vysvětluje jeden z autorů výzkumu Nikola Hořejš.

Bez většího přemýšlení přeposílají

Právě na šiřitele dezinformací, ne na jejich autory, se výzkum zaměřil. A zdaleka je netvoří pouze lidé v pokročilém věku, naopak jde o velmi různorodou skupinu. Muž z úvodu článku je typickým představitelem pouze jedné ze šesti skupin (viz box níže), kterou výzkumníci pojmenovali jako "osamělejší senior". Ta zároveň spadá do velké skupiny takzvaných spontánních šiřitelů.

Tito lidé dezinformace přeposílají zejména z toho důvodu, že chtějí být užiteční nebo oblíbení ve svém okolí a nahrazují si tím upadající běžný sociální kontakt. V zásadě přeposílají to, co jim přepošle někdo jiný nebo co náhodně objeví na internetu, aniž by obsah zpráv nějak více zkoumali. Nemají žádný propracovaný světonázor. Důležité pro ně je, jestli je zpráva dostatečně šokující nebo zábavná, aby zaujala i ty, kterým ji posílají.

Právě tato skupina šiřitelů dezinformací je podle autorů výzkumu nejpočetnější. "Hrubým odhadem, podle toho, jak často diskutují on-line, je více těch, co o šířené informaci moc nepřemýšlí. Ale ti mají menší publikum. Konečný vliv tedy bude spíš ve prospěch expertních šiřitelů, kteří s obsahem tráví hodně času," říká Hořejš.

Typy šiřitelů dezinformací podle STEM

Spontánní typy

  • Osamělejší senior - Většinou přeposílá e-maily. Důležitý je pro něj sociální rozměr, tedy možnost být v kontaktu, částečně i zábava a naplnění volného času. Snaží se být užitečný (ve smyslu poskytnout rady ostatním) nebo pobavit ostatní.
  • Nezkušený junior - Je pro něj nejdůležitější být v kontaktu s vrstevníky. Příliš nestuduje to, co přeposílá. Ve sledování informací je velmi povrchní. Snadno se nechá ovlivnit. 
  • Světák - Přeposílání informací chápe jako prodloužení vlivu, na který je nebo byl zvyklý z respektovaného zaměstnání. Je ve svém okolí názorový vůdce. Často je motivován tím, že má pocit, že se ztrácí jeho svět, kdy býval ještě vlivný. 

Expertní typy

  • Všeználek - Chce ukázat, že má větší přehled než jeho okolí. Touží po uznání, že věcem rozumí lépe. V médiích a ve světe se tolik neorientuje, proto často šíří dezinformace. Není natolik přesvědčený o svém pravdě, nevěří tolik konspiračním teoriím jako badatel. 
  • Zachránce světa - Je úzce zaměřený na jedno téma, často nepolitické, jako je zdraví či duševní oblast. Zdroje si neověřuje a hodnotí je pocitově. Stačí mu, že za danou informací stojí například lékař s titulem.
  • Badatel - Touží po uznání, že věcem rozumí lépe než jiní. Nejde mu o udržování sociálních kontaktů, ale o respekt. Věnuje tomu téměř veškerý svůj volný čas a úsilí. Sám si hledá informace v zahraničích zdrojích. Myslí si o sobě, že médiím rozumí. Má svou jasnou teorii o fungování světa. 

Termínem "expertní šiřitelé" STEM označil druhou velkou skupinu, která se od těch spontánních významně odlišuje. Slovo expertní v názvu ale neznamená, že by za šíření dezinformací dostávali zaplaceno. I oni to dělají ve svém volném čase, ale myslí si o sobě, že médiím a společenskému dění rozumí.

Mediální gramotnost je u nich oproti první skupině skutečně výrazně vyšší. Jenže vyhledávají jen ty zdroje, které odpovídají jejich silně zakotvenému politickému názoru. Šíří pak především ty zprávy, které se týkají pro ně klíčových témat, což může být migrace, Evropská unie, gender, neziskové organizace nebo česká hrdost. Na rozdíl od spontánních šiřitelů informace aktivně vyhledávají, tvrdí, že si je ověřují, což mohou i díky dobré jazykové vybavenosti.

Do této skupiny expertních šiřitelů dezinformací patří typ, který autoři výzkumu nazvali badatelem. Ten čtení a šíření zpráv věnuje takřka veškerý svůj volný čas a úsilí, často některé dezinformace překládá do češtiny z cizích jazyků. "Nemám na přátele moc čas, protože se věnuji politice a šíření informací," řekl výzkumníkům STEM jeden z respondentů.

Na rozdíl od typů spontánních šiřitelů má svůj vlastní jasný názor na fungování světa, mezinárodní politiku nebo vojenské konflikty, přestože nemá vysoké formální vzdělání v humanitních vědách. V tomto ohledu je spíše samoukem, který se domnívá, že pomáhá otevřít oči jiným. Díky tomu, že jim přináší údajně ty pravdivé informace a odkrývá skutečné pozadí politického dění, má pocit, že je užitečný a zejména pak chytřejší než ostatní.

"Badatel", s nímž mluvili výzkumníci STEM, se šíření zpráv věnuje od listopadu 2013, kdy na Ukrajině začaly protesty proti politice tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. "Začalo mne bavit sledovat zprávy, když vypukl Majdan, krize na Ukrajině. Potom to rozjela migrační krize a česká média nic, tak jsem začal sdílet první zprávy," vysvětlil své začátky výzkumníkům.

Šiřitelé dezinformací se objevili po migrační krizi

Pokud by se měl najít moment, odkdy se lidé napříč všemi skupinami šiřitelů začali věnovat šíření dezinformací, tak je to právě migrační krize. "Pro mnoho šiřitelů je migrace hlavní fackovací panák za to, že nevědí, kam jejich země směřuje, komu mají důvěřovat a co dělat s pocitem morálního úpadku. Paradoxně lidé, kteří podporují šíření nenávistného obsahu, chtějí více návrat morálky a slušnosti. A také mají pocit, že se současným světem nic nesvedou," vysvětluje Hořejš.

Najít společné znaky napříč všemi skupinami šiřitelů dezinformací není jednoduché. Autoři výzkumu upozorňují, že rozhodně nejde o jednolitou skupinu lidí. Většina z nich hodnotí svou ekonomickou situaci jako spíše dobrou.

Mnoho z nich se zároveň zajímá o politiku a chodí častěji k volbám. Nepodporují však pouze jednu stranu, jsou mezi nimi ti, kteří sympatizují s SPD, Trikolórou, ANO, v menší míře pak příznivci Pirátů, KSČM, lidovců či ČSSD. Více důvěřují vládě a prezidentovi, i když velká skupina z nich se například ke stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi staví negativně.

Zároveň rozhodně neplatí, že dezinformace šíří jen lidé s nižším vzděláním. Naopak část z nich má vystudovanou vysokou školu. Podobně rozhodující roli nehraje ani věk. "Spojuje je extrémní podezřívavost, pocit, že pravdu nejde pořádně najít, zmatek v mezinárodním dění a potřeba přehledných příběhů. Informace vnímají přes silný filtr svého názoru a je jim dost jedno, odkud se berou," hledá Hořejš společné znaky lidí ze všech skupin šiřitelů dezinformací.

Kvůli tomu, že šiřitelé dezinformací jsou různorodá skupina lidí, není podle výzkumníků snadné najít jednoduchý nástroj, který by zmírnil dopady dezinformací. "Z praxe víme, že pomáhá, když se osobně setkáte s novináři a pochopíte jejich práci nebo v klidu diskutujete se zajímavými lidmi. Naopak překvapivě moc nepomáhá již tak paranoidní občany jen vystrašit nebo jim říci, koukejte se na více zdrojů. Protože často například porovnávají zdroje, které vychází ze stejné agenturní zprávy nebo stejné dezinformace," vysvětluje Hořejš.

Eurokomisařka Jourová: Děsí mě, že lehce věříme manipulativním lžím

Chceme vyvracet a bojovat proti dezinformacím, které jsou významně manipulativní a účelově vytvářené tak, aby škodily společnosti. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy