Putin volby vyhrál se ziskem 87,28 procenta hlasů, jak ukázaly údaje zveřejněné volební komisí po sečtení všech lístků. "To číslo mi přišlo zajímavé. Když to porovnáte se situací před čtyřiadvaceti lety, kdy Putin poprvé vyhrál, tak získal 52 procent. A pak jeho podpora postupně rostla, až letos dosáhla svého dosavadního maxima. Je to zvláštní situace. I on to popisuje jako zvláštní situaci," popisuje vedoucí výzkumná pracovnice programu Chatham House pro Rusko a Eurasii Sabanadzeová.
Zatímco okupanti vedou válku na Ukrajině, Putin podle analytičky vede speciální operaci uvnitř Ruska. "Po těch 87 procentech bych očekávala větší represe uvnitř země. Putin vede dvě války," komentuje.
Navzdory velkému riziku vyhlásila ruská opozice na poslední den volební akci "Poledne proti Putinovi". Tisíce lidí se podle spolupracovníků zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného zapojily do volebního protestu proti režimu, jehož cílem bylo vytvořit v neděli v hlasovacích místnostech fronty, popisuje poklidný vzdor ruská verze Rádia Svobodná Evropa. V souvislosti se situací bylo mnoho lidí zadrženo.
Sabanadzeová uznává, že se akce do určité míry zdařila, účast na poklidných ruských protestech byla pro občany však nesmírně riziková. "Byl to projev toho, že existuje určitý nesouhlas. A projevit ho v Rusku, to chce hodně odvahy. Samozřejmě je to velmi riskantní. Jedna věc je udělat to v Londýně a Berlíně, kde lidé stáli a měli ty fronty kolem poledne. Ale dělat to v Rusku je nebezpečné. A v rámci této akce existovaly velmi jasné instrukce pro studenty, pro státní zaměstnance, které jim téměř zakazovaly chodit do volebních místností kolem poledne. Takže to způsobilo určité nepohodlí, řekněme to takhle," vyjádřila se k situaci.
Podle Sabanadzeové bude manipulace s volbami a utlačování opozice sílit. "V letošním výsledku hlasování, stejně jako v tom, co předcházelo a pravděpodobně bude následovat, je zřejmá jakási transformace země v tento stalinistický režim. Ten je podle Putina oprávněný, protože stejně jako Stalin vede válku o přežití. Takže tento volební zisk pro něj byl nezbytný, aby ukázal, že země stojí za touto věcí. I když všichni vědí, že ta podpora taková reálně není," podotýká.
Vlády západních zemí v pondělí odsoudily Putinovo drtivé volební vítězství jako nespravedlivé a nedemokratické. "Taktika šéfa Kremlu se možná změní. Předpokládám, že bude sledovat, co se děje ve volbách po celém světě, kde se konají skutečné volby, a víte, možná čeká na změnu administrativy ve Washingtonu. A pak je možné všechno," dodává Sabanadzeová s tím, že Ukrajina není Putinovým jediným cílem. Podle ní je to Severoatlantická aliance obecně, u níž čeká na jakýkoli projev slabosti, na který bude moci upozornit.
Čína, Indie a Severní Korea naopak ruské hlavě státu pogratulovaly k prodloužení jeho vlády o dalších šest let. Tyto protichůdné reakce jsou podle agentury Reuters důkazem geopolitických rozdílů, které se prohlubují od doby, kdy Rusko před více než dvěma lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a vyvolalo tak nejhlubší krizi ve vztazích se Západem od konce studené války.
